Antonín Orleánský

10. října 1846 se ve španělském Madridu oženil s Luisou Fernandou Španělskou, dcerou krále Ferdinanda VII. a jeho manželky Marie Kristýny Neapolsko-Sicilské. Měli spolu deset dětí:

1. Marie Isabela Orleánská (1848–1919), která se provdala za svého bratrance Filipa Pařížského (1838–94), žadatele francouzského trůnu, a stala se známou jako Marie Isabela, pařížská hraběnka. Měla s ním několik dětí.
2. Marie Amélie Orleánská (1851–1870)
3. Marie Kristýna Orleánská (1852–1879)
4. Marie de la Regla Orleánská (1856–1861)
5. [?] (1857-1857)
6. Fernando Orleánský (1859–1873)
7. Marie de las Mercedes de Orleans (1860–1878), jinak princezna Marie des Graces d'Orleans-Montpensier, která se provdala za svého bratrance Alfonsa XII. a je známá jako Mercedes Orleánská, královna Španělska. Neměla žádné potomky.
8. Filip Raimundo Maria Orleánský (1862–1864)
9. Antonín z Galliery (1866–1930), stal se vévodou z Galliery v Itálii. Oženil se se svou sestřenicí Eulalií Bourbonskou (1864–1958), dcerou Isabely II. Měli spolu dva syny.
10. Ludvík Maria Filip Antonio Orleánský (1867–1874)

Antonín z Montpensier žil od roku 1848, kdy musel s rodinou po revoluci opustit Francii, ve Španělsku. Během španělské revoluce v roce 1866 podporoval povstalce pod velením Juana Prima proti své švagrové Isabele II.

V roce 1870 se utkal v souboji s Jindřichem Sevilleským, bratrem Františka z Cádizu, a zabil ho. Antonín byl odsouzen k jednomu měsíci vězení.

16. listopadu 1870 hlasovaly kortesy o novém králi a 191 hlasy zvolily Amadea Savojského. Antonín měl pouze 27 hlasů a opustil Španělsko, kam se ovšem v roce 1874 opět vrátil. Jeho ambice naplnila dcera Mercedes, která se sňatkem s Alfonsem XII., synem Isabely II., stala španělskou královnou.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Antonín Orleánský na Wikimedia Commons