Antonín Ježek

Od roku 1922 se věnoval akrobacii, především v Čechách a Itálii. 7. května 1922 připravil vystoupení na kbelském letišti v Praze.[3][pozn. 1] Léto 1923 strávil opět v Itálii u společnosti Ali d’ Italia propagující aviatiku mezi širokou veřejností. Z dopisů otci z té doby vyplývá, že se svým vystoupením objel většinu tehdejších větších měst na Sicílii. Jeho červnových vystoupení v Palermu se účastnil Benito Mussolini.[3] V září se vrátil na italskou pevninu, kde využil veletrhu probíhajícího v druhé polovině září v Neapoli ke svým produkcím. Následovat měla vystoupení v Miláně 14. října, Turíně 28. října, Bologni 11. listopadu, Římu 25. listopadu. Došlo na jednání o produkcích v Africe, konkrétně Tunisu a Alžíru. Ježkovým cílem bylo získat prostředky k nákupu vlastních letadel. K nákupu došlo, pravděpodobně však sešlo z některých plánovaných vystoupení a pilot musel hledat alternativní cesty ke splácení letadel. Po neúspěšném hledání sponzora v Čechách sháněl prostředky vlastními silami. Na sezónu 1924 plánoval v pracovní dny luxusní lety s obecenstvem a leteckou distribuci reklamních letáků; v nedělích pak akrobatická vystoupení.[3]

K realizaci plánů na rok 1924 se již nedostal. V listopadu 1923 uspořádal Sportovní klub S. K. Č. B. ve spolupráci s leteckým organizátorem F. R. Novákem letecký den na vojenském cvičišti Čtyři Dvory. Program zahrnoval přednášku o aviatice,[9] prezentaci velkého dopravního letadla, které mělo za poplatek 70 Kč vozit cestující a dále akrobatické lety jednoplošníku včetně seskoku s padákem z výšky 2000 metrů.[2] Jednoplošník však do Českých Budějovic nedorazil, kvůli poruše musel přistát u Lán, a k dispozici bylo jen dopravní letadlo Aero-A10 L-BALE letecké společnosti Praha–Bratislava. Produkci sledovalo několik tisíc účastníků ze země. Při čtvrtém vzletu přisedl za pilota Brabence[10] Antonín Ježek vybavený padákem, se kterým měl demonstrovat „ochranné zařízení pro piloty při eventuelní nehodě ve výši“.[2] Ježek, který již absolvoval 172 úspěšných seskoků,[11] měl v plánu během leteckého dne předvést tři další.[1] Při prvním z 600 metrů[7][9] pozorovali účastníci, jak s několika přemety klesá Ježek volným pádem, teprve těsně nad zemí dopadl s mírným obloukem.[2] Dopadl hlavou do oraniště na Seilerově poli[7] západně od cvičiště, srazil si vaz. Na místo dorazil lékař Moravec, který už nemohl pilotovi pomoci a konstatoval smrt.[12] Následoval příjezd soudní komise.[2] Slavnost byla po nehodě ukončena a otřesené obecenstvo se rozešlo.[7]

Pohřeb s vojenskými poctami se konal 21. listopadu 1923[5] v 15 hodin na hřbitově svaté Otýlie.[9] Oproti původnímu plánu však nebyl vypraven ze hřbitovní kaple, ale z posádkového velitelství na Lineckém předměstí. Rakev pokryly kytice a věnce z živých květin, které daroval Sportovní klub České Budějovice (stuhy s nápisem Odvážnému hrdinovi S. K. Č. B.) a Aeroklub.[10] Účast zahrnovala vojenské důstojníky, generála dělostřelecké brigády Hittla, členy S. K. Č. B., zástupce pražského sdružení pilotů R. F. Nováka (uhradil pohřeb), zástupce Československé obce legionářské z Českých Budějovic, Pankráce a Michle, zástupce Družiny legionářů z Českých Budějovic, policejní stráž, zástupce tisku a „hustý špalír obecenstva“. V čele smutečního průvodu stál superior Msgre. Rudolf Kepka[10] (pozn. pravděpodobně šlo o plk. duch. Msgre. Josefa Kepku (Q95100010), který v té době v Českých Budějovicích působil). Po vykropení v kostele Panny Marie (zdroj nespecifikuje, zda šlo o kostel Obětování Panny Marie nebo kostel Panny Marie Růžencové) pokračoval průvod na hřbitov, kam dorazil až při západu slunce a kde jej očekávaly další davy lidí.[10]

V roce 1925 byl ve Čtyřech Dvorech pilotovi vztyčen pomník, roku 2021 obnovený.

Příčinu nehody vyšetřovala soudní komise.[2] Dobové články uvádějí více verzí o příčinách nehody (neotevření padáku). Podle jedné měl být problém v nedostatečné výšce seskoku, podle další se měly zaplést provazy poutající padák k tělu.[2] Dále se hovoří o údajném upozornění přítomného ing. Poráka na nevhodné upevnění padáku k tělu, kterého prý pilot nedbal.[2] Jiné verze uvádějí chybné složení[1] nebo přetrženou šňůru od padáku.

Na domněnky o nedostatečné výšce seskoku reagoval Hlas lidu sdělením, že Ježek dle vlastního vyjádření provedl úspěšný seskok i ze 150 metrů. Ježek skočil s padákem Heinecke v tehdejší hodnotě 6000 Kč,[10] který poprvé použil v květnu 1922 v Kbelích. Tyto těžké a objemné padáky nebyly vybaveny výtažným padáčkem, ale musely být přivázány k letadlu a k jejich vytažení došlo seskokem pilota. Vyšetření příčiny nehody znemožnila skupinka vojínů, kteří po nehodě padákem manipulovali, aby jím zakryli pilotovy ostatky.[10]

• Pomník Antonína Ježka

Obrázky, zvuky či videa k tématu Antonín Ježek na Wikimedia Commons