Severin Ondřej

Narodil se v rodině učitele v Hořepníku Františka Ondřeje (1865-??) a jeho manželky Marie, rozené Kupšovské (1869–??).[1] Od roku 1893 byla rodina policejně hlášena na Smíchově (dnes Praha), kde byl František Ondřej učitelem na měšťanské škole. Severin Ondřej byl druhý z pěti dětí.[2] Jeho starší bratr Augustin (1887–1956) se stal profesorem mineralogie.[3]

Maturoval v roce 1907 na vyšší reálce v Praze. Poté studoval na vysoké škole architektury a pozemního stavitelství ČVUT, kde složil v roce 1912 druhou státní zkoušku a v roce 1917 doktorát technických věd (datum promoce 21. července 1917)[4][5]. Během studia pracoval v ateliéru profesora Theodora Petříka.[6] V roce 1921 byl jmenován profesorem pozemního stavitelství na České vysoké škole technické v Praze.[7] Současně byl státním radou při ministerstvu veřejných prací.[5]

Po uzavření českých vysokých škol nacisty byl poslán na "dovolenou s čekatelným". K výuce se vrátil v červnu 1945. V březnu 1948 navrhl rozdělení studia na fakultě architektury a pozemního stavitelství na dva obory: architekturu a urbanismus a občanské stavby. Tento jeho návrh byl fakultní radou schválen. V roce 1955 byl jmenován proděkanem fakulty pro vědecko-výzkumnou činnost.[6]

Hrobka rodiny Ondřejovy na Bubenečském hřbitově

Zemřel roku 1964, patrně v Praze. Pohřben byl v rodinné hrobce na Bubenečském hřbitově.

• 1913 Nájemní domy na Smíchově[5]
• 1918 přestavba arcibiskupského zámku v Onšově[5]
• 1923–1927 Česká měšťanská škola chlapecká a dívčí, Smetanova 7, Duchcov
• 1925–1933 Vysoká škola chemicko-technologického inženýrství, Technická 5, čp. 1905, Praha 6 – Dejvice
• 1927 Rodinný dům, Wolkerova 10, čp. 565, Praha 6 – Bubeneč[5]
• 1928 Dům Augustina Ondřeje, Na Kotlářce 8, čp. 1082, Praha 6 – Dejvice[5]
• 1929 návrh vodojemu v Klecanech[5]
• Činžovní dům, Jugoslávských partyzánů 34, čp. 736, Praha 6 – Bubeneč. Stavba této budovy je popisována v knize Stavba domu v praksi : provedení stavby od jejího založení až do úplného ukončení z roku 1932
• Úřední budova v Českém Těšíně[8]
• Úřední budova v Roudnici nad Labem[8]

• Používání betonu při stavbě obytných budov a vývoj této otázky. Praha : Stavby, 1922
• Stavba domu v praksi : provedení stavby od jejího založení až do úplného ukončení.
  • 1. vyd. Praha : vlastní náklad, 1932, dva svazky,
  • 2. vyd. V Praze : Ústav pro učebné pomůcky průmyslových a odborných škol, 1946, 276 s.
  • 3. vyd. Stavba domu v praxi. Díl I., Náčrty, stavební plány, prováděcí plány, provedení stavby domu ze 30. let až do hlavní rovnosti, Praha : Grada, 2002, 214 s., ISBN 80-247-0262-2
  • 3. vyd. Stavba domu v praxi. Díl II, Provedení stavby domu ze 30. let od hlavní rovnosti až do úplného ukončení, Praha : Grada, 2002, 202 s., ISBN 80-247-0263-0
• Dřevěné konstrukce, Praha : Technicko-vědecké vydavatelství, 1952, 161 s.

Přispíval rovněž do odborných časopisů, jako byly Architektonický obzor, Architekt, Zprávy veřejné služby technické či Zemědělský archiv.[6]

• 
  VŠCHT, budova A
• 
  VŠCHT, budova B