Antonín Baum

Pocházel z chudých poměrů. V mládí zkoumal české stavební památky, středověké miniatury a inkunábule.[2] Absolvoval pražskou polytechniku[3] a roku 1853 získal zaměstnání jako kreslíř v architektonické kanceláři Ignáce Ullmanna. Když se Ullmann v roce 1873 vzdal veřejného působení, nastoupil Baum jako technický ředitel ve Stavební bance pro předměstí pražská. V červnu 1874 založil společně s Bedřichem Münzbergerem a Antonínem Viktorem Barvitiem družstvo k provádění větších staveb.[2]

Byl velkým znalcem uměleckých památek. Shromáždil sbírku starých peněz, asi 6000 mědirytů a množství kopií českých miniatur.[4] Účastnil se činnosti Umělecké besedy.[2] Spolu s Františkem X. Benešem pořádal sbírky starožitností v Českém muzeu.[5]

Zemřel na onemocnění ledvin. Pohřben byl na Olšanských hřbitovech.[6]

Nove ceske divadlo

Podílel se např. na následujících projektech:

• oprava rotundy sv. Martina na Vyšehradě[6]
• nová zasedací síň na Staroměstské radnici[6]
• úpravy kostela sv. Jana Nepomuckého v Nepomuku[3]
• návrh kostela na Vinohradech[6]
• návrh justičního paláce[6]
• polychromní výzdoba interiéru kostela sv. Haštala, dekorace jeho poboční lodi[6]
• návrhy pro radnici, reálku, chudobinec a dívčí školu v Karlíně[6]
• regotizace kostela sv. Štěpána v Praze[3]
• věž děkanského chrámu Narození P. Marie ve Vodňanech s Ignácem Ullmannem[3]
• interiér kostela sv. Václava ve Velelibech u Nymburka s Bedřichem Münzbergerem[3]
• rekonstrukce románského kostela Narození P. Marie v Záběhlicích s Bedřichem Münzbergerem[3]
• mýtní budky na Palackého mostě v Praze[3]
• oltář v kosele sv. Rocha na Olšanech[3]
• úprava kostela sv. Václava v Činěvsi v novorománském slohu[3]
• budova Nového českého divadla v Praze, provizorní stavba 1876 - 1885[7]

Odbornými články přispíval do časopisů Památky archeologické, Světozor a Květy.[6] Ke konci života pracoval na českém slovníku umělců.[4]