Ante Tresić-Pavičić

Ante Tresić-Pavičić (10. července 1867 Vrbanj[1][2] – 26. října 1949 Split[1]) byl rakouský politik a spisovatel chorvatské národnosti z Dalmácie, na počátku 20. století poslanec Říšské rady.

Dr. Ante Tresić-Pavičić
Ante Tresić-Pavičić
Poslanec Říšské rady
Ve funkci:
1907 – 1918
Poslanec Dalmatského zemského sněmu
Ve funkci:
1905 – 1918
Stranická příslušnost
ČlenstvíHrvatska stranka
Narození10. července 1867
Vrbanj
Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí26. října 1949 (ve věku 82 let)
Split
Jugoslávie
Alma materVídeňská univerzita
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Biografie

Byl spisovatelem v Sutivanu.[1] Studoval filozofii na Vídeňské univerzitě. Sloužil jako jednoroční dobrovolník v armádě, kde dosáhl hodnosti desátníka. Byl poslancem Dalmatského zemského sněmu.[2] V zemském sněmu zastupoval kurii měst, obvod Hvar a Starigrad.[3] Na sněm usedl poprvé roku 1905.[4] Podle jiného zdroje byl poslancem v letech 1904–1918. Zasedal zde nejprve za Stranu práva (Stranka prava), pak za Chorvatskou stranu (Hrvatska stranka).[5][6]

Působil i jako poslanec Říšské rady (celostátního parlamentu Předlitavska), kam usedl ve volbách do Říšské rady roku 1907, konaných poprvé podle všeobecného a rovného volebního práva. Byl zvolen za obvod Dalmácie 08. Mandát obhájil ve volbách do Říšské rady roku 1911.[7] Po volbách roku 1907 byl uváděn coby člen poslaneckého klubu Svaz Jihoslovanů, po volbách v roce 1911 byl členem Dalmatského klubu.[7]

Dílo
  • Glasovi s mora jadranskoga (1891.)
  • Izgubljeni ljudi (1893.)
  • Nove pjesme (1894.)
  • Ljutovid Posavski (1894.)
  • Po Lici i Krbavi (1895.)
  • Simeon Veliki (1897.)
  • Pobjeda kreposti (1898.)
  • Katarina Zrinjska (1899.)
  • Gjuli i sumbuli (1900.)
  • Moć ljepote (1902.)
  • Valovi misli i čuvstava (1903.)
  • Sutonski soneti (1904.)
  • Po Ravnim kotarima (1906.)
  • Preko Atlantika do Pacifika (1907.)
  • Finis reipublicae (1909.)
  • Plavo cvieće (1928.)
  • Gvozdansko (1940., publikováno 2000.)
  • Sudbina izdajice

Odkazy

Externí odkazy

Reference
  1. KNAUER, Oswald. Das österreichische Parlament von 1848–1966, Österreich-Reihe, 358–361. [s.l.]: Bergland Verlag, 1969. 316 s. Dostupné online. S. 179. (německy)
  2. Die österreichische Abgeordnetenhaus: ein biographisch-statistisches Handbuch, 1907-1913, XI. Legislaturperiode (XVIII. session). [s.l.]: R. Wiener, 1907. 638 s. Dostupné online. S. 307. (německy)
  3. Arhivski vjesnik, Svazky 15–18. [s.l.]: Bernard Stulli, 1972. Dostupné online. S. 268. (chorvatsky)
  4. Naša Sloga, 19. 10. 1905, s. 2.
  5. PERIĆ, Ivo. Dalmatinski sabor. 1861. -1912. 1918. god. - Zadar 1978. 233 S., 3 Bl. Abb. 8°. [s.l.]: Jugoslavenska akademija znanosti i umjetnosti, 1978. 233 s. Dostupné online. S. 230. (chorvatsky)
  6. Neues Wiener Tagblatt, 16. 11. 1905, s. 6.
  7. Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.