Ante Šupuk

Pocházel z prominentní rodiny z Šibeniku. V mládí se věnoval správě rodinného statku. Byl politicky aktivní. Nejprve patřil mezi tzv. autonomaše (kulturně a jazykově proitalsky orientovaný politický směr v Dalmácii, který odmítal chorvatské národní hnutí), pak se ale přidal k dalmatské Národní straně, která se identifikovala s chorvatským národním hnutím. V roce 1872 se stal prvním národním chorvatským starostou Šibeniku. Ve starostenské funkci setrval do roku 1903. Zasloužil se o rozmach města. Do obecního úřadování byla za jeho éry zavedena chorvatština. Město bylo napojeno na železniční trať ze Splitu do Siveriće. Došlo k zřízení vodovodu a nemocnice. Měl firmu Ante Šupuk a syn, která postavila na řece Krka vodní elektrárnu, díky které získal Šibenik jako jedno z prvních měst na světě elektrické veřejné osvětlení. V roce 1904 jeho firma postavila další vodní elektrárnu Jaruga, která je dosud v provozu.[2]

Od roku 1870 byl poslancem Dalmatského zemského sněmu.[2] Zemským poslancem byl až do své smrti.[3]

Působil také jako poslanec Říšské rady (celostátního parlamentu Předlitavska), kam usedl ve volbách roku 1879 za kurii městskou a obchodních a živnostenských komor v Dalmácii, obvod Zadar. Mandát zde obhájil i ve volbách roku 1885, volbách roku 1891, volbách roku 1897 a volbách roku 1901. Poslancem byl do své smrti roku 1904. Pak ho v parlamentu nahradil Ante Dulibić.[5] Ve volebním období 1879–1885 se uvádí jako rytíř Anton von Šupuk, statkář a starosta, bytem Šibenik.[6]

Na Říšské radě se uvádí jako člen poslaneckého Hohenwartova klubu, který sdružoval konzervativní a federalistické politické síly.[7] Členem tohoto klubu se stal i po volbách roku 1885.[8]

Zemřel náhle v květnu 1904 krátce poté, co se vrátil z Vídně do svého domovského Šibeniku.[3] Do poslední doby před smrtí se těšil dobrému zdraví. Národní listy ve smuteční zprávě uvedly, že byl povahy tiché a milé a zároveň věrným a spolehlivým přítelem českého národa.[4]