Anjouovská říše

Anjouovská říše, neboli také Angevinská říše, je novověké označení pro personální unii Anglického království a rozsáhlých držav v západní Francii v letech 1154–1214 v rukou dynastie Plantagenetů z rodu Anjouovců. Proto je také nazývána Říše Plantagenetů (francouzsky L'Empire Plantagenêt).

Říše Plantagenetů L'Empire Plantagenêt ↓ 1154–1214 (formálně do 1242) ↓ vlajka znak
geografie Rozloha Anjouovské říše kolem roku 1190
hlavní město:	žádné, panovnický dvůr sídlil v Angers a Chinonu
obyvatelstvo
jazyky:	starofrancouzština, latina, normanská francouzština, anglonormanština, střední angličtina, gaskonština, baskičtina, střední velština, bretonština, kornština, střední irština, cumbrijština
náboženství:	římskokatolické (státní), judaistické
státní útvar
státní zřízení:	feudální dědičná monarchie a personální unie
měna:	livre, stříbrná penny, zlatá penny
státní útvary a území
předcházející: Anglické království Anjouovské hrabství Hrabství Maine Hrabství Touraine Normandské vévodství Akvitánské vévodství Gaskoňské vévodství Bretaňské vévodství Dublinské království Leinsterské království Království Mide následující: Anglické království Francouzské království Anjouovské hrabství Hrabství Maine Hrabství Touraine Normandské vévodství Akvitánské vévodství Gaskoňské vévodství Bretaňské vévodství Irské lordství

Tato říše vznikla, když Jindřich II. své dědictví po otci Geoffroyovi Plantagenetovi (normandské vévodství, hrabství Anjou, Maine, Touraine) a po matce Matyldě Anglické (anglické království) roku 1154 rozšířil sňatkem s Eleonorou Akvitánskou o akvitánské vévodství a Gaskoňsko. Následně k panství připojili ještě bretaňské vévodství. Vládnoucí vrstva byla jazykově a kulturně francouzská.

Anjouovská říše za vlády Jindřicha II.

Anjouovská říše, která se rozpínala mezi Skotskem a Pyrenejemi, byla nejmocnějším politickým útvarem v Evropě v druhé polovině 12. století. Plantagenetové byli jako angličtí králové rovni francouzskému králi, ale jako francouzští vévodové a knížata stáli vůči němu formálně ve vazalském postavení. Svým potenciálem říše přispěla významně k ekonomickému rozmachu západní Evropy, na druhou stranu však její existence a rozpínavost vážným způsobem zkomplikovaly vztahy mezi panovníky Anglie s Francie a vytvořily zázemí pro budoucí války mezi oběma zeměmi.

Období rozmachu Anjouovské říše bylo ukončeno v letech 1204 až 1206 porážkou Jana Bezzemka po jeho střetu s francouzským králem Filipem II. Augustem, který získal podstatnou část jeho pevninských držav. Tato změna byla potvrzena francouzským vítězstvím u Bouvines roku 1214. Spory o francouzské državy mezi Kapetovci a Plantagenety však trvaly nadále a měly později pokračování ve stoleté válce.