Plantageneti

V mužské linii pocházejí Plantageneti z rodu Château-Landon, hrabat z Gâtinais, která roku 1060 zdědila rozsáhlá panství původních hrabat z Anjou a Maine. Nárok na anglický trůn získali poté, co se zakladatel rodu Geoffroy V. z Anjou oženil s dcerou anglického krále Jindřicha I. Matyldou Anglickou. Posledním legitimním mužským členem rodu byl Edward, hrabě z Warwicku a synovec krále Richarda III., popravený roku 1499; v nelegitimní větvi vévodů z Beaufortu přetrvává mužská linie dodnes.

Název Plantagenêt, poprvé u Wace Plante Genest, byla původně přezdívka zakladatele rodu Geoffroye, vévody z Anjou. Název je zřejmě odvozen od francouzského genêt, z latinského genista, označujícího kručinku, janovec nebo podobnou rostlinu. Její větvičku si Geoffroye podle oblíbeného výkladu „sázel“ za klobouk“ (planter), tedy si jí zdobil helmici.[2] První užití názvu jako příjmení je zaznamenáno v 15. století u Richarda, vévody z Yorku, který byl otcem králů Eduarda IV. a Richarda III. Současná dějepisná literatura užívá tohoto názvu pro Geoffreyova syna, anglického krále Jindřicha II. a všechny jeho mužské potomky.

Pro první panovníky (Jindřich II. a synové) se někdy také používá přívlastek anjouovský, v angličtině Angevin (francouzsky „z Anjou“, „anjouský“), protože si podrželi titul hrabat z Anjou. Kromě něho drželi i další rozsáhlá francouzská území, proto jejich panství bývá nazýváno plantagenetovská nebo anjouovská říše. Větší část pevninského panství Plantagenetů včetně Anjou připojil na začátku 13. století k francouzské koruně Filip II. August.

Za Plantagenetů byla Anglie transformována, ačkoli šlo jen částečně o úmysl plantagenetských panovníků. Králové byli často nuceni dojednat bolestné kompromisy se šlechtou - asi nejznámějším a nejvýznamnějším je Magna Charta Libertatum. Ta omezila královskou moc na oplátku za finanční a vojenskou podporu šlechty. Králova prestiž nově také spočívala ve výsadě soudu (krom možnosti povolat do války). Zřetelná byla jistá nacionalizace za plantagenetské vlády, jejímž projevem bylo odmítnutí francouzštiny, skotštiny, velštiny a irštiny jako legitimních jazyků v Angli a prohlášení angličtiny jako primárního jazyka země. V 15. století byli Plantagenetové poraženi ve stoleté válce a potýkali se sociálními, politickými a ekonomickými problémy. Lidové vzpoury byly na denním pořádku. Angličtí šlechtici se bránili chaosu tím, že si pěstovali mohutné soukromé armády, které pak používali v soukromých sporech, což ale chaos dále prohlubovalo. Vzešla z něj i válka růží. Smrt krále Richarda III. bývá britskými historiky označována za předěl, jež vymezuje konec středověku v Anglii.

• Jindřich II. Plantagenet (1154–1189)
• Richard I. Lví srdce (1189–1199)
• Jan Bezzemek (1199–1216)
• Jindřich III. Plantagenet (1216–1272)
• Eduard I. (1272–1307)
• Eduard II. (1307–1327)
• Eduard III. (1327–1377)
• Richard II. (1377–1399)

Ač nekrálovskou, přec významnou linií rodu byli Beaufortové, potomci Jana z Gentu, 1. vévody z Lancasteru a jeho třetí ženy Kateřiny Swynfordové. Beaufortům náležel titul vévodů ze Somersetu a byli jednou z prominentních lancasterovských rodin ve válce růží. V legitimní větvi vymřeli po meči v roce 1471. Byli předky Jindřicha VII. Tudora, který se v roce 1485 stal anglickým králem. Větev Beaufortovců odvíjející se od nemanželského syna Jindřicha Beauforta, třetího vévody ze Somersetu, přežívá dodnes pod jménem Somerseti a jsou nositeli titulu vévodů z Beaufortu.

Erb rodu Plantagenetů na iluminaci Matthewa Parise

Geoffroy Plantagenet(1113–1151), hrabě z Anjou a Maine
 x Matylda Anglická (1102–1167), dcera Jindřicha I. a vnučka    
 │ Viléma Dobyvatele, římská císařovna, později nekorunovaná královna Anglie
 │   
 └─>Jindřich II. Plantagenet (1133–1189), anglický král
   x Eleonora Akvitánská (1122–1204), vévodkyně Akvitánie, hraběnka z Poitiers
   │
   ├─>Jindřich (1155–1183)
   │
   ├─>Richard Lví srdce (1157–1199), anglický král
   │  x Berengarie Navarrská (asi 1170–1230)
   │
   ├─>Eleonora (1162–1214)
   │  x Alfons VIII. (1155–1214), kastilský král
   │
   ├─>Geoffroy (1158–1186)
   │  x Konstancie Bretaňská (v. 1161–1201)
   │  │
   │  └─>Artur (1186–1203), vévoda bretaňský
   │
   ├─>Johana (1165–1199)
   │  x Raimond VI. (1156–1222), hrabě z Toulouse
   │
   └─>Jan Bezzemek (1166–1216), anglický král
      x Isabela  z Angoulême (1186–1246)
      │
      ├─>Jindřich III. (1207–1272), anglický král
      │  x Eleonora Provensálská (1223–1291)
      │  │
      │  ├─>Eduard I. (1239–1307), anglický král
      │  │  x Eleonora Kastilská (1241–1290), hraběnka z Ponthieu
      │  │  │
      │  │  └─>Eduard II. (1284–1327), anglický král
      │  │     x Isabela Francouzská (1292–1358)
      │  │     │
      │  │     └─>Eduard III., (1312–1377), anglický král
      │  │        x Filipa z Hainault (1311–1369)
      │  │        │
      │  │        └─>Eduard z Woodstocku, Černý princ (1330–1376)
      │  │           x Jana z Kentu
      │  │           │
      │  │           └─>Richard II. (1357–1400), anglický král
                        x Anna Lucemburská (1366–1394), dcera Karla IV. Lucemburského
                        x Isabela Francouzská (1389–1409), dcera Karla VI. Francouzského
      │  │
      │  └─>Edmund Crouchback (1245–1296)
      │
      ├─>Richard Cornwallský (1209–1272), římský král
          X Isabela Marshalová
      │   X Sancha Provensálská

      ├─>Johana (1210–1238)
      │   X Alexandr II. Skotský
      │
      └─>Eleonora (1215–1275)
         x Simon de Montfort (1209–1265), hrabě z Leicesteru