Panenská blána

Během časných stádií vývoje plodu žádný otvor do pochvy ani neexistuje. Tenká vrstva tkáně, která pochvu ukrývá, se obvykle před narozením částečně rozdělí a vytvoří panenskou blánu s jedním nebo několika otvory, které umožňují menstruaci. V pubertě se vlivem hormonu estrogenu panenská blána stává velmi pružnou. Díky tomu je obvykle možné používat tampony, aniž by došlo k jejímu narušení.

Biologickým účelem panenské blány je pravděpodobně alespoň částečné zamezení vniknutí infekce do těla skrze pohlavní orgány.

Přítomnost hymenu bývá společnostech, kde se cení panenství, pokládána za jeho důkaz. Nicméně hymen nemusí být vždy důkazem panenství, protože může být teoreticky natržen při masturbaci či manipulaci s tampónem, aniž by žena měla pohlavní styk. Na druhou stranu je zcela výjimečně možné i to, že žena s neporušeným hymenem už pohlavní styk zažila.

Typy panenských blan

Velikost a tvar otvorů pak je u každé ženy jiný. Některé běžné druhy pak jsou:

• Kruhová – blána tvoří prstenec okolo poševního otvoru.
• Přepažená – blána tvoří jeden nebo více pásů napříč poševním otvorem.
• Dírkovaná – blána překrývá celý poševní otvor, ale obsahuje několik dírek.
• Po porodu – blána po porodu zcela chybí, zbyly z ní pouze masité zbytky po obvodu poševního otvoru.

Některé ženy se narodí zcela bez panenské blány, jiným panenská blána zcela uzavírá poševní otvor, takže je nutno ji jednoduchým řezem chirurgicky narušit. Panenská blána pak může být i docela silná, takže ženy mohou požádat gynekologa, aby ji pod lokálním znecitlivěním nastřihl a tím zabránil nesnesitelné bolesti během prvního pohlavního styku. Tomuto zákroku se říká „hymenotomie“. Ženy však také mohou požadovat chirurgickou opravu panenské blány, aby mohly předstírat panenství. I z tohoto důvodu nemůže být přítomnost nebo nepřítomnost důkazem zachovaného nebo ztraceného panenství.

Hymenoplastika je operace, která obnovuje hymen.[1]