Anapest
Anapest (z řec. anápaiston, obrácený) je tříslabičná stopa se vzestupným metrem, o dvou slabikách nepřízvučných a jedné přízvučné (v časoměrném verši o dvou slabikách krátkých a jedné dlouhé).
Dvojslabičné | |
---|---|
ᐡ ¯ | jamb |
¯ ᐡ | trochej |
¯ ¯ | spondej |
Trojslabičné | |
ᐡ ᐡ ᐡ | tribrachys |
¯ ᐡ ᐡ | daktyl |
ᐡ ¯ ᐡ | amfibrach |
ᐡ ᐡ ¯ | anapest |
Kombinované | |
¯ ᐡ ᐡ ¯ ᐡ | daktylotrochej |
Legenda | |
¯ | dlouhá, přízvučná slabika |
ᐡ | krátká, nepřízvučná slabika |
V českém sylabotónickém verši obvykle anapest nebývá vzhledem k akcentačním pravidlům češtiny využíván.[1]
Anapest se vyskytuje především v anglické literatuře.
- Not a word to each other; we kept the great pace
- Neck by neck, stride by stride, never changing our place;
- I turn’d in my saddle and made its girths tight,
- Then shorten’d each stirrup, and set the pique right,
- Rebuckled the cheek-strap, chain’d slacker the bit,
- Nor gallop’d less steadily Roland a whit.
- (Robert Browning, “How They Brought the Good News from Ghent to Aix”)
V polské poezii anapestická je Mickiewiczova sloka (14(7a+7a)/10b/14(7c+7c)/10b)[2].
Reference
- http://www.rymy.cz/rymy.htm#anapest
- Wiktor Jarosław Darasz, Mały przewodnik po wierszu polskim, Kraków 2003, s. 95, 131.
Portály: Literatura
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.