Analýza dokumentů

Analýza dokumentů je sada metodických postupů používaných pro získání informací z dokumentárních zdrojů ve studiu společenských jevů a procesů za účelem řešení konkrétních výzkumných problémů. Je to velice významná metoda analýzy, sloužící ke sběru dat při provádění výzkumu, ve kterém dokumenty mohou být použity jako primární, tak i sekundární zdroj informací.[1]

Typickým příkladem analýzy textových zdrojů je studium vědeckých publikací a zpráv o problematice. Tento typ analýzy se obvykle provádí sociologem ve fázi návrhu výzkumného problému.[1]

Předpokládá se, že dokumenty jsou nebo mohou být považovány za spolehlivé svědectví jevů, vyskytujících se v realitě. To velmi souvisí s úředními dokumenty, ale může se to vztahovat i na neoficiální dokumenty. Nicméně při provádění výzkumu by měly být vnímány kriticky všechny dokumenty, které byly během výzkumu použity. Například výsledky oficiální statistiky se mohou výrazně lišit v závislosti na tom, jak byla sestavena.[1]

Ve většině případů se v kvalitativním výzkumu musí pracovat s dokumenty. Některé dokumenty existují ještě před začátkem výzkumu, zatímco jiné mohou být vytvořeny pro nebo během společenského výzkumu. Téměř každý sociální výzkum by se měl začít analýzou existujících dokumentů na zkoumané téma.[2]

Vzhledem k tomu, že dokumenty mohou existovat velmi dlouho po smrti tvůrce, a jsou často k dispozici jiným kulturám a subkulturám, tato metoda může být použita pro historická studia a výzkumy společností, které z nějakého důvodu nejsou výzkumníkovi k dispozici.[3]

Typy analýzy dokumentů

Kvantitativní

Kvalitativní

Druhy dokumentů

Úřední dokumenty

Vytvářejí je úřady, podniky a další instituce. Tento typ dokumentů slouží k zaznamenávání dat, uchovávání spisů a dále k fungování celého podniku nebo úřadu. Mezi úřední dokumenty se řadí zápisy z porad, vyhlášky, předpisy, statistiky, archivní dokumentace.[5]

Veřejné dokumenty

Jsou vytvářeny za účelem hromadného tisku a šíření. Mezi tento typ dokumentů patří noviny, letáky, časopisy, knihy, ale mohou se sem řadit také fotografie a filmy.[5]

Virtuální dokumenty

Jsou to téměř všechna data vyskytující se na internetu. Mezi virtuální dokumenty patří obsah e-mailů, obsah webových stránek, sdílené dokumenty.[5]

Výhody a nevýhody analýzy dokumentů

Výhody analýzy dokumentů
  • Analýza dokumentů umožňuje longitudinální analýzu
  • Velikost výběru může byt větší než u pozorování nebo experimentu
  • Studium dokumentů je relativně levnější než terénní průzkum prováděný formou rozhovoru dotazníkového šetření
  • Při sběru dat nedochází ke zkreslení informací výzkumníkem, jelikož není zapotřebí provádění rozhovoru nebo pozorování
  • Analýza může probíhat déle než je délka několika lidských životů[3]

Nevýhody analýzy dokumentů
  • Z důvodu různě dlouhé životnosti dokumentů, může dojít ke ztrátě části, nebo celého dokumentu.
  • Vzniká možnost neporozumění informacím v dokumentu kvůli neúplnosti nebo nečitelnosti dat.
  • Dokumenty mohou mít rozdílný formát. Byly vytvořeny různými způsoby a v jiném čase.
  • Problémy se standardizací dat byly vyřešeny vytvořením nové kvantitativní metody analýzy dokumentů – obsahové analýzy.[3]

Odkazy

Reference
  1. SURYNEK, A., KOMÁRKOVÁ, R., KAŠPAROVÁ, E. Základy sociologického výzkumu. Praha: Management Press, 2001, s. 129.
  2. MASON, Jennifer. Qualitative Researching. SAGE Publications, 1997
  3. JEŘÁBEK, Hynek. Úvod do sociologického výzkumu. Praha, 1993, s.82
  4. Document Analysis. DrCath [online]. [cit. 2016-11-30]. Dostupné online Archivováno 20. 11. 2016 na Wayback Machine
  5. HENDL, Jan. Kvalitativní výzkum: základní metody a aplikace. Praha: Portál, 2005, s. 204-205.

Literatura
  1. Analýza dokumentů a artefaktů. WikiKnihovna [online]. 2012 [cit. 2016-11-30]. Dostupné online
  2. Document Analysis. DrCath [online]. [cit. 2016-11-30]. Dostupné online
  3. HENDL, Jan. Kvalitativní výzkum: základní metody a aplikace. Praha: Portál, 2005, s. 204-205.
  4. JEŘÁBEK, Hynek. Úvod do sociologického výzkumu. Praha, 1993, s.82
  5. MASON, Jennifer. Qualitative Researching. SAGE Publications, 1997
  6. SILVERMAN, David. Qualitative Research. Theory, Method and Practice. SAGE Publications, 1994
  7. SURYNEK, A., KOMÁRKOVÁ, R., KAŠPAROVÁ, E. Základy sociologického výzkumu. Praha: Management Press, 2001, s. 129.

Související články
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.