Standardizace

Standardizace je proces sjednocení pomocí zavádění standardů. Vede ke koordinaci, kompatibilitě a opakovatelnosti v kvalitě výroby. Standardy se zavádějí buď centrálně (de iure), což je způsob, který převažuje, nebo jde o ustálený převažující standard (de facto), který vznikl z rozšířeného užívání.

Historie

Standardizace je patrná již ve starověku například u jednotných rozměrů cihel. Specializace a měření (metrologie) tedy umožnily rozvoj masové výroby. Standardizovaná hmotnost nebo objem produktů usnadňuje obchod. Samotné mince jsou původně standardizovanou hmotností a čistotou drahého kovu.

Rozvoj standardů přinesla až průmyslová revoluce (například pro specifikaci tvarů jako je závit). Jednotnost měr pak zastřešuje Mezinárodní úřad pro míry a váhy (BIPM). Od roku 1906 vytváří mezinárodní normy pro elektroniku Mezinárodní elektrotechnická komise (IEC). Roku 1946 je založena Mezinárodní organizace pro normalizaci (ISO) a roku 1961 Evropský výbor pro normalizaci. V ČR vykonával tuto funkci Český normalizační institut (ČNI) a nyní vykonává Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví (ÚNMZ).[1] V ČR se často jedná o převzetí mezinárodních norem jako je Evropská norma (EN).

V současné době standardy utvářejí i komerční subjekty (například World Wide Web Consortium).

Reference
  1. http://www.unmz.cz/urad/historie-narodni-normalizace Archivováno 9. 11. 2014 na Wayback Machine - Historie národní normalizace

Související články

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.