An San

Spolu s dvacetidvouletou Čang Min-hui a dvacetipětiletou Kang Čchä-jong reprezentovala Jižní Koreu na olympijských hrách v Tokiu v červenci 2021.[4] V kvalifikaci nastřílela 680 ze 720 možných bodů, čímž o 7 překonala olympijský rekord Liny Herasymenkové z roku 1996. Za ní skončily Čang Min-hui (677) a Kang Čchä-jong (675). Součet bodů tří Jihokorejek byl také nejvyšší v olympijské historii.[8] Ve vyřazovací části turnaje prošla přes Marlyse Hourtouovou z Čadu, Brazilku Ane Marcelle dos Santosovou a Japonku Ren Hajakawaovou do čtvrtfinále, kde narazila na toho času světovou jedničku Deepiku Kumariovou z Indie. Kumariovou porazila ve třech setech 30:27, 26:24 a 26:24.[9] V semifinále porazila desítkou v rozstřelu po pěti setech Američanku Mackenzie Brownovou, která vystřelila devítku. Do rozstřelu došlo i finále turnaje proti Rusce Jeleně Osipovové, ve kterém po setech 28:28, 30:29, 27:28, 27:29, 29:27 An San zasáhla desítku a Osipovová osmičku.[10][11]

Jihokorejský tým vyhrál osm posledních turnajů ženských družstev, počínaje hrami v Soulu v roce 1988, kde byla tato disciplína poprvé uvedena.[12] Do turnaje v Tokiu nastoupilo 12 tříčlenných družstev. Jako nejlepší v kvalifikaci nemusely favorizované Jihokorejky nastoupit v osmifinále a zapojily se až ve čtvrtfinále, kde porazily Itálii ve třech setech 58:54, 56:52 a 56:49. Po třech setech (54:52, 57:51 a 53:53) skončilo také semifinále s Běloruskem a ve finále proti atletkám ruského olympijského výboru korejský tým vyhrál výsledkem 55:54, 56:53 a 54:51.[13]

Na olympiádě v Tokiu se poprvé odehrál turnaj smíšených družstev, do kterého se zapojilo 16 nejlepších dvojic na základě výsledků z individuální kvalifikace. Partnerem An San byl sedmnáctiletý Kim Če-tok. Dvojice porazila nejníže nasazený tým Bangladéše (6:0), ve čtvrtfinále indickou dvojici (6:2) a v semifinále Mexiko (5:1). Do finále nastoupili proti Nizozemcům Gabriele Schloesserové a Steveu Wijlerovi, které ve čtyřech setech (35:38, 37:36, 36:33 a 39:39) porazili 5:3.[14][15]