Amka

Leží v nadmořské výšce 74 metrů na pomezí intenzivně zemědělsky využívané a hustě osídlené Izraelské pobřežní planiny a západních okrajů svahů Horní Galileji, cca 7 kilometrů od břehů Středozemního moře a 12 kilometrů od libanonských hranic.

Obec se nachází 7 kilometrů jihovýchodně od města Naharija, cca 105 kilometrů severoseverovýchodně od centra Tel Avivu a cca 22 kilometrů severovýchodně od centra Haify. Mošav Amka obývají Židé, přičemž osídlení v tomto regionu je smíšené. V pobřežní nížině převládají židovská sídla. Na východní a jihovýchodní straně od mošavu začínají oblasti, které obývají izraelští Arabové, například město Abu Sinan jen cca 2 kilometry odtud.

Amka je na dopravní síť napojena pomocí severojižní tepny dálnice číslo 70.

Amka byla založena v roce 1949.[2] Na tomto místě stávalo ve starověku židovské město Bét-emek připomínané v Bibli, Kniha Jozue 19,27[3] Jméno tohoto města se pak uchovalo v názvu arabské vesnice Amka, která stávala do války za nezávislost v roce 1948 na místě nynějšího mošavu. Římané ji nazývali Kefar Amqa, křižácké prameny Amca. Stála tu mešita a základní chlapecká škola postavená roku 1887. Roku 1931 měla arabská Amka 894 obyvatel a 212 domů. Během války byla tato oblast roku 1948 ovládnuta židovskými silami a arabské osídlení zde skončilo. Zástavba vesnice pak byla zbořena s výjimkou budovy mešity a školy.[4]

Zakladateli současného mošavu byla skupina židovských přistěhovalců z Jemenu.[5][6]

Ze 145 zde žijících rodin provozuje 70 rodin zemědělská hospodářství. Ostatní dojíždějí za prací mimo obec. Plánuje se stavební expanze o 80 domů. Obec je jedním z center folklóru jemenitských Židů.[5] Funguje tu zdravotní středisko a synagoga.[7]

Obyvatelstvo mošavu Amka je nábožensky orientované ale žijí zde i sekulární rodiny.[7] Podle údajů z roku 2014 tvořili naprostou většinu obyvatel v Amka Židé (včetně statistické kategorie "ostatní", která zahrnuje nearabské obyvatele židovského původu ale bez formální příslušnosti k židovskému náboženství).[1]

Jde o menší sídlo vesnického typu s populací, která od počátku 21. století narůstá. K 31. prosinci 2014 zde žilo 629 lidí. Během roku 2014 populace stoupla o 2,6 %.[1] 0