Aminomethylpropanol

Aminomethylpropanol (systematickým názvem 2-amino-2-methylpropan-1-ol) je organická sloučenina patřící mezi aminoalkoholy. Používá se jako složka pufrů a také jako prekurzor mnoha dalších organických látek.[2]

Aminomethylpropanol

Strukturní vzorec

Obecné
Systematický název 2-amino-2-methylpropan-1-ol
Sumární vzorec C4H11NO
Vzhled bezbarvá kapalina
Identifikace
Registrační číslo CAS 124-68-5
PubChem 11807
SMILES CC(C)(CO)N
InChI 1/C4H11NO/c1-4(2,5)3-6/h6H,3,5H2,1-2H3
Vlastnosti
Molární hmotnost 89,136 g/mol
Teplota tání 30 až 31 °C (303 až 304 K)
Teplota varu 165,5 °C (438,6 K)
Hustota 0,934 g/cm3
Rozpustnost ve vodě mísitelný
Rozpustnost v polárních
rozpouštědlech		 mísitelný s alkoholy
Bezpečnost

GHS07
[1]
Varování[1]
Není-li uvedeno jinak, jsou použity
jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Výroba

Aminoethylpropanol je možné vyrobit hydrogenací kyseliny 2-aminoisomáselné a jejich esterů.

Vlastnosti

Aminomethylpropanol je rozpustný ve vodě;[3][4] ve srovnání s ní má i podobnou hustotu.[3]

Použití

Aminomethylpropanol se používá na přípravu pufrů.[3] Je složkou léčiv ambufylinu a pamabromu. Rovněž se používá v kosmetice.[2]

Reakcí této látky s acylhalogenidy vznikají oxazoliny.[5] Sulfatací alkoholové skupiny se tvoří 2,2-dimethylaziridin.[6]

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Aminomethyl propanol na anglické Wikipedii.

  1. 2-Amino-2-methyl-1-propanol. pubchem.ncbi.nlm.nih.gov [online]. PubChem [cit. 2021-05-24]. Dostupné online. (anglicky)
  2. Aminomethyl-propanol [online]. [cit. 2014-08-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-08-14. (anglicky)
  3. 2-Amino-2-methyl-1-propanol [online]. [cit. 2014-08-14]. Dostupné online. (anglicky)
  4. Francis Bougie; Maria Iliuta. Sterically Hindered Amine-Based Absorbents for the Removal of CO2 from Gas Streams. Journal of Chemical & Engineering Data. 14. 2. 2012, s. 635–669.
  5. Albert I. Meyers; Mark E. Flanagan. 2,2'-Dimethoxy-6-Formylbiphenyl. Organic Syntheses. 1993, s. 107.
  6. Kenneth N. Campbell; Armiger H. Sommers; Barbara K. Campbell; Lee Irvin Smith; Oliver H. Emerson; D. E. Pearson; J. F. Baxter. Tert-butylamine. Organic Syntheses. 1947, s. 12.
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.