Pufr
Pufr (z německého Puffer, „nárazník“; též ústojný roztok (ústoj), nárazník či tlumivý roztok) je konjugovaný pár kyseliny a nebo zásady a jejich soli, který je schopný udržovat v jistém rozmezí stabilní pH po přidání kyseliny či zásady do systému. Pufry jsou obvykle směsi slabých kyselin a jejich solí, nebo směsi slabých bází a jejich solí. Pufrační kapacita je maximální, pokud je koncentrace obou konjugovaných složek pufru stejná, tj. při pH rovném pKa pufru.
Příklad
- krev, udržuje stále pH cca 7,4
- kyselina octová + octan sodný
- vodný roztok amoniaku + chlorid amonný
Výpočet pH roztoku
pH roztoku pufru lze spočítat podle Hendersonovy-Hasselbalchovy rovnice:
kde A− je sůl kyseliny a HA kyselina.
Výpočet pH z celkových koncentrací látek v roztoku
Pokud elektroneutrální roztok obsahuje více pufrů, tak lze pH spočíst z rovnice elektroneutrality:
kde index i prochází přes všechny látky roztoku, zi je průměrná valence (náboj na molekule) látky i při daném pH a teplotě T, cti je její totální koncentrace (všechny její ionizované i deionizované formy s/bez H+ v roztoku).
- , pro monovalentní kyseliny HA v roztoku (např. HCl)
- , pro bivalentní kyseliny H2A v roztoku (např. H2CO3, H2SO4)
- , pro trivalentní kyseliny H3A v roztoku (např. H3PO4)
- , pro látky typu HA+, které po odvázání H+ kladný náboj ztrácejí (např. NH4+)
Pro makromolekuly jako jsou albumin, hemoglobin, oxyhemoglobin, karbaminohemoglobin a karbaminooxyhemoglobin, je jejich valence z nazývána titrační křivkou.[zdroj?]