Althea Gibsonová

Narodila se v obci Silver v Jižní Karolíně jako dcera zemědělského pachtýře. Dětství prožila ovšem v newyorském Harlemu. Ve škole měla problémy a brzy opustila domov. Kromě tenisu se věnovala také jezdectví, golfu, košíkové a stolnímu tenisu.

S podporou sponzorů začala v roce 1946 trénovat v severokarolínském tenisovém centru ve Wilmingtonu. Následující rok již vyhrála první z deseti za sebou jdoucích titulů národního mistrovství USA ve dvouhře, turnaje pořádaného Americkou tenisovou asociací pro Afroameričany. Až v roce 1950 jí byla poskytnuta příležitost startovat na US Championships, kde byla překonána rasová segregace.

Kromě sportovní kariéry se vrátila také ke studiu a v roce 1953 absolvovala Florida A&M University a přestěhovala se do Jefferson City v Missouri, kde pracovala jako sportovní trenérka na místní Lincolnově univerzitě.

Poté, co jí bylo umožněno hrát turnaje i pro bílé tenisty, vyhrála v roce 1956 Mezinárodní mistrovství Itálie. Další rok získala svůj první grandslamový titul ve dvouhře i v ženské čtyřhře spolu s Angelou Buxtonovou na French Championships. Buxtonová prošla podobnou diskriminací, protože byla Židovka a stala se také první židovskou vítězkou (včetně mužů) ve Wimbledonu, když spolu s Gibsonovou vyhrály čtyřhru roku 1956. Anglické noviny vydaly po jejich triumfu článek s nadpisem „Minorities Win“ (Menšiny zvítězily). Gibsonová na tomto nejslavnějším turnaji světa ve dvouhře vyhrála v letech 1957 a 1958, je tak prvním vítězem s africkými kořeny a prvním hráčem černé pleti.

V roce 1957 prohrála finále dvouhry na Australian Championships proti Shirley Fryové Irvinové, které podlehla i ve finále předešlého grandslamu US Championships 1956. Po předčasném ukončení kariéry Buxtonové ve 22 letech, pro vážné zranění ruky, vytvořila s Fryovou Irvinovou deblový pár, který v Austrálii roku 1957 triumfoval.

Po zisku dvou grandslamů sezóny 1957 byla na konci roku poprvé hodnocena na 1. místě mezi tenistkami ve dvouhře a stala se také Nejlepší sportovkyní USA. Světovou jedničkou zůstala i v roce 1958, kdy obhájila singlový titul ve Wimbledonu, na kterém zároveň získala třetí deblové vítězství v řadě. Opět se stala Nejlepší sportovkyní USA. V roce 1958 opustila amatéry, kde nebyly výsledky finančně honorovány, a protože neexistovala ženská profesionální soutěž jako u mužů, začala hrát exhibice.

Podle Lance Tingaye z Daily Telegraphu a Daily Mailu, byla v první desítce ženského tenisu v období 1956 až 1958, na 1. místě klasifikována pak v letech 1957 a 1958.[1] V těchto dvou letech byla také první hráčkou USA.[2]

Po ukončení kariéry vydala svůj životopis a v roce 1959 natočila hudební album Althea Gibson Sings. Také si zahrála ve filmu The Horse Soldiers. Roku 1963 se stala první afroamerickou ženou, která nastoupila do profesionální golfové soutěže Ladies Professional Golf Association.

Roku 1975 ji unijní stát New Jersey jmenoval komisařskou v oblasti sportu. V pozdním věku měla mozkové aneurysma a v roce 1992 prodělala cévní mozkovou příhodu

Zemřela roku 2003 ve věku 76 let v East Orange a je pochována na rosedalském hřbitově Rosedale Cemetery, tamtéž.

V rámci úvodního večera na US Open 2007, při příležitosti 50. výročí vítězství tenistky na tomto grandslamu, byla in memoriam uvedena do místní síně slávy.[3][4]

Stala se první Afroameričankou, která v roce 1963 nastoupila do profesionální golfové soutěže pořádané Ladies Professional Golf Association. Golfovou kariéru ukončila v roce 1978.