Alois Michálek

Alois Michálek (14. února 1908 Sedlec1989 Brno) byl moravský římskokatolický duchovní, perzekvovaný v době komunistického režimu a kanovník Královské stoliční kapituly u sv. Petra a Pavla v Brně.

Amplissimus Dominus
Jeho Milost P. Mgr. Alois Michálek
2. kanovník Královské stoliční kapituly sv. Petra a Pavla v Brně
Církevřímskokatolická
Provinciemoravská
MetropoleOlomouc
Diecézebrněnská
SídloBrno
Znak
Vykonávané úřady a funkce
Zastávané úřady
Osobní údaje
Datum narození14. února 1908
Místo narozeníSedlec, Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Datum úmrtí1989
Místo úmrtíBrno, Československo Československo
Místo pohřbeníÚstřední hřbitov v Brně
Národnostmoravská
Povolání
Církevní heraldika
Římskokatolický duchovní
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Životopis

Na kněze byl vysvěcen v roce 1930. Primiční mši svatou sloužil 13. července téhož roku v Hartvíkovicích.[1] Jako mladý kněz se kromě duchovní správy věnoval literární práci, mj. studiím o obrozeneckém moravském kněžstvu v 19. století.[2]

Po druhé světové válce si ho nově jmenovaný brněnský sídelní biskup Karel Skoupý vybral jako svého osobního sekretáře. Spolu s dalšími nejbližšími spolupracovníky mu byl oporou v době napjatých vztahů mezi církví a státem po únoru 1948.[3] Biskupským sekretářem byl do roku 1950, kdy byl zatčen a v procesu Pácha a spol. odsouzen na 9 let. Soud tehdy kladl A. Michálkovi a dalším obžalovaným za vinu, "že se všichni se spojili navzájem, s vysokou církevní hierarchií k pokusu zničit a rozvrátit lidově demokratické zřízení a společenskou a hospodářskou soustavu republiky zaručené ústavou... Spolčili se navzájem, s vysokou církevní hierarchií a s jinými k vyzvídání státního tajemství v úmyslu vyzradit je cizí státní moci a státní tajemství také cizí moci vyzradili".[4]

Po propuštění pracoval 6 let jako jeřábník v Královopolské strojírně v Brně. Působil mimo jiné v Horních Bojanovicích a v Kloboukách u Brna.

Později byl jmenován kanovníkem Královské stoliční kapituly sv. Petra a Pavla v Brně. Pohřben je na Ústředním hřbitově v Brně.[5]

Spoluvězeň Gustáva Husáka

V padesátých letech byl vězněn v Leopoldově. Do zdejší věznice byli tehdy také převezeni odsouzení bývalí komunističtí funkcionáři (mj. Artur London, Vavro Hajdů, Josef Smrkovský a Gustáv Husák). Aby je ostatní vězni nešikanovali, často je zařazovali na společnou celu s katolickými duchovními. Spoluvězněm Aloise Michálka byl Gustáv Husák. Když se stal prezidentem, vypravil se za ním na pražský Hrad. Prezident ho poznal, pozval do své kanceláře na kávu. Na Michálkovu žádost o zlepšení postavení církve Československu mu však Husák řekl, že "je moc malý pán na to, aby mohl něco udělat, protože veškerá politika státu vůči církvím je řízena z Moskvy".[6]

Reference

  1. Přehled událostí ve farnosti od počátku 18. století [online]. Farnost Hartvíkovice} [cit. 2020-05-21]. Dostupné online.
  2. Antikvariát - detail knihy [online]. ztichlaklika.cz} [cit. 2020-05-21]. Dostupné online.
  3. KOLOUCH, František. Internace biskupů Josefa Hloucha a Karla Skoupého v době komunismu. Praha, 2015. 242 s. disertační práce práce. Univerzita Karlova v Praze Pedagogická fakulta Katedra dějin a didaktiky dějepisu. Vedoucí práce Doc. PhDr. Alena Míšková, Ph.D.. s. 134. Dostupné online.
  4. Páter Václav Pácha - 100 let, od zatčení k odsouzení [online]. eperuc.cz} [cit. 2020-05-21]. Dostupné online.
  5. DAVIDOVÁ, Veronika. Úcta k zemřelým jako projev víry a lásky. Brno, 2019. 70 s. diplomová práce. MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA Katedra dějepisu. Vedoucí práce Mons. ThLic. Václav Slouk. s. 48. Dostupné online.
  6. Vzpomínka na setkání s Gustavem Husákem [online]. kna.cz} [cit. 2020-05-21]. Dostupné online.
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.