Alois Koudelka

Alois Koudelka (18. listopadu 1861 Kyjov[1] - 9. prosince 1942 Brno[2][3]) byl moravský farář a překladatel.

Alois Koudelka
Alois Koudelka, farář a překladatel, 1941
Narození18. listopadu 1861
Kyjov
Rakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí9. prosince 1942 (ve věku 81 let)
Brno
Protektorát Čechy a Morava Protektorát Čechy a Morava
PseudonymO. S. Vetti
Povoláníspisovatel, překladatel, katolický kněz a teolog
Národnostčeská
původní texty na Wikizdrojích
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

Narodil se v Kyjově, v rodině horníka Franze Kudelky a jeho manželky Mariany.[1] Tam též vystudoval teologii, v roce 1884 byl vysvěcen na kněze a posléze působil jako farář na různých místech Moravy. Jeho posledním aktivním působištěm byla Prace u Slavkova, kde působil třicet let. Na odpočinek odešel do brněnského Augustinea, kde také zemřel.[3]

Dílo

Koudelka překládal do češtiny z téměř třiceti jazyků. Používal pseudonymy A. K. Nikolčický, Bohuš Pracký, Al. Pakulas, Fokr Chdzudz a O. S. Vetti (podle bučovického literárního spolku Osvěta). Recenze podepisoval šifrou -osv-. Často publikoval v katolických Lidových listech a v brněnské Hlídce, měsíčníku vědeckém se zvláštním zřetelem k apologetice a filosofii, jejž vydával Pavel Julius Vychodil.

Překlady z estonštiny
  • KALLAS (chybně LALLAS), Aino. Vojínova matka (Sojamehe ema). In Na táčkách u cizích spisovatelů. Povídky II. Benediktinská knihtiskárna, Brno 1916, s. 93–98.
  • KALLAS, Aino. Smrt starého Orga. Vlast 44, 1927–1928, 1, s. 32–39.
  • KALLAS, Aino. Čínský osílek. Lidové listy 1925, 102, příl. Lidová beseda 34, s. 144.
  • KALLAS, Aino. Podloudník (z Mere tagant II). Lidové listy 1927, 216, příl. Lidová beseda, s. 1; 222, příl. Lidová beseda, s. 2–3.
  • KALLAS, Aino. Vojákova matka. Lidové listy 1925, 221, příl. Lidová beseda 44, s. 183–184.
  • LIIV, Jakob (LÜW, Jakub). Krvavý groš (Werehind, antologiast Wihud III, Reval 1908). In Na táčkách u cizích spisovatelů. Povídky II. Benediktinská knihtiskárna, Brno 1916, s. 137–156.
  • LIIW, Juhan. Punnahoo Marri (správně Punasoo Mari) (Igapäevane lugu). In Na táčkách u cizích spisovatelů. Povídky III. Benediktinská knihtiskárna, Brno 1916, s. 65–69.
  • PARIJOGI, Jüri. Babiččina smrt. Vlast 45, 1928–1929, 9–10 , s. 411–417.
  • TAMMSAARE, A. H. Král a slavík. Lidové listy 1928, 89, příl. Lidová beseda, s. 3.
  • TAMMSAARE, A. H. Láska. Lidové listy 1925, 238, příl. Lidová beseda 47, s. 101.
  • TAMMSAARE, A. H. Slavík a květy. Lidové listy 1925, 244, příl. Lidová beseda 48, s. 205.
  • WILDE, Eduard. Usnutí v kočáře (z Kogutused Teosed). Lidové listy 8, 1929, 17, příl., s. 2–3.

Překlady z finštiny
  • AHO, Juhani. Býk a mraveniště (Härkä ja muurahaiset). Právo lidu 10, 1901, 160, s. 1–2.
  • AHO, Juhani. Dvě čudské povídky (Maailman murjoma – Kuinka mkinä heräsin). Otto, Praha 1898.
  • AHO, Juhani. Kniha o Finsku (Katajainen kansani). Otto, Praha 1901.
  • AHO, Juhani. Kolonista (Uudisasukas). In Na táčkách u cizích spisovatelů. Povídky. Benediktinská knihtiskárna, Brno 1910, s. 111–116.
  • AHO, Juhani. Nes svůj kříž (z Lastuja IV). Vlast 42, 1925–1926, 1, s. 29–31, 2, s. 68–70.
  • AHO, Juhani. Pomsta pralesa (z Lastuja). In PALLAS, Gustav. Mistři novelistiky světové. Seveřané. Otto, Praha 1921, s. 439–456.
  • ALKIO, Santeri. Veliký plat. Lidové listy 1925, 67, příl. Lidová beseda 13, s. 47–48.
  • JÄRNEFELT, Arvid. Dítě světla a štěstí. Besedy lidu 26, 1917–1918, 13, s. 161–164.
  • JÄRNEFELT, Arvid. Ořech (z Elämän meri). In PALLAS, Gustav. Mistři novelistiky světové. Seveřané. Otto, Praha 1921, s. 459–470.
  • PÄIVÄRINTA, Pietari. Rancová Anna (Kontti-Anna). Lumír 21, 1893, 19, s. 222–227; 20, s. 235–236.
  • PAKKALA, Teuvo. Starý domov. Vlast 41, 1924–1925, 4, s. 178–182.
  • POHJANPÄÄ, Arvi. Kříž. Lidové listy 1923, 142, s. 9–10.
  • REIJONEN, Juho. Pekkův syn. Hlas národa 1897, 260, příl. Nedělní listy, s. 1–2.
  • REIJONEN, Juho. Kaaperiovy námluvy (Kaaperin kosinta). Květy 15, 1893, 12, s. 716–721.
  • REIJONEN, Juho. Povídky z Finska (Muistelma Savosta – Huonona aikana – Ensimmäiset ystäväni – Maisteri vai kirkkoherra?). F. Šimáček, Praha 1895.
  • REIJONEN, Juho. Slepice (Kanat). Hlas národa 1897, 228, 18.8., příl. s. 3; 229, 19.8., příl. s. 3.
  • REIJONEN, Juho. Útěcha. Lidové listy 1925, 78, příl. Lidová beseda 16, s. 59–60.
  • REIJONEN, Juho. Útěcha. Vesna 14, 1895, 40–41.
  • REIJONEN, Juho. V bídném roce. In Na táčkách u cizích spisovatelů. Povídky. Benediktinská knihtiskárna, Brno 1910, s. 99–110.
  • TARVAS, Toivo. Lásky dar. Hlas národa 23, 1909, 245, příl. Nedělní listy, s. 3, 5. 9.
  • TARVAS, Toivo. Legendy – Scala santa – Kříž. Hlas národa 23, 1909, 259, příl. Nedělní listy, s. 3–4; 301, příl. Nedělní listy, s. 3–4.
  • VILKUNA, Kyösti. U Laponců. Lidové listy 1925, 131, příl. Lidová beseda, s. 117–118.

Překlady z islandštiny
  • TRAUSTI, Jón. Světlo v kostelní věži. Lidové listy 1927, 297, příl. Lidová beseda, s. 21.

Překlady z maďarštiny
  • BODOR, Ferencz.Dvojí Vánoce. Lidové listy 1925, 295, příl. Vánoční beseda 59, s. 258.
  • EÖTVÖS, Kádoly (Károly). Jak z jednoho prasete byla dvě. Lidové listy 1926, 1, příl. Lidová beseda 1, s. 2–3.
  • EÖTVÖS, Károly. Boronyova smrt. Lidové listy 1926, 31, příl. Lidová beseda 8, s. 38–39.
  • GÁRDONYI, Géza. Tetička Maří a strýček Štěpán. Lidové listy 1926, 73, příl. Lidová beseda 15, s. 94–95.
  • SÁRDONYI (GÁRDONYI), Géza. "Divný příběh. Lidové listy 1926, 90, příl. Lidová beseda 18, s. 118–119.
  • HERCZEG, Ferencz. Číslo osmé. Lidové listy 1926, 90, příl. Lidová beseda 18, s. 117.

Překlady z angličtiny

Překlady z lotyštiny
  • PRUSAS, Emilija. Polibek. Lidové listy 1929, 88, Lidová beseda, s. 2–3.

Překlady ze španělštiny
  • Alarcón. Marnotratnice : novella. Praha : F. Šimáček (Světozor), 1893. 209 S. Překlad: Alois Koudelka (pod pseudonymem: O. S. Vetti)

Literatura

Reference
  1. Matrika narozených Kyjov, 1843-1863, snímek 114, Záznam o narození a křtu
  2. Moravský zemský archiv, Matrika zemřelých Brno - sv. Tomáš 17057, s. 300
  3. Lidové noviny, 10.12.1942, s.3. O. S. Vetti zemřel

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.