Almoš Arpádovec

Almoš Arpádovec (1074/1075?–1127/1129?) byl uherský princ, od roku 1084 byl chorvatským knížetem a následně v letech 1091 až 1093 chorvatským králem. Almoš byl také posledním nitranským knížetem.

Almoš Arpádovec
nitranský vévoda a král chorvatský
Koloman přikazuje oslepit Almoše
Narození 1074/1075?
Úmrtí 1127/1129?
Konstantinopol
Pohřben katedrála v Székesfehérváru
Manželka Předslava Kyjevská
Potomci Adléta Arpádovna
Béla II. Uherský
Hedvika Uherská
Dynastie Arpádovci
Otec Gejza I. Uherský
Matka Synadene Byzantská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

Narodil se z manželství uherského krále Gejzy I. s řeckou princeznou Synadene,[1] dcery Theodula Synadenose a zřejmě také neteří byzantského císaře Nikefora III.

Po smrti krále Štěpána II. Chorvatského († 1091) žádala královna Jelena, která se cítila v ohrožení, svého bratra Ladislava I. o pomoc. Ten přitáhl se svým vojskem, osadil Chorvatsko a ustanovil Almoše králem. V létě téhož roku se musel Ladislav I. vrátit zpět do Uher, aby zde čelil vpádu Kumánů. Chorvaté, kterým se dosazený mladičký král nezamlouval, využili situace a králem zvolili Petra Svačiće. Almošovi zůstal jen titul chorvatského krále, protože jeho strýci se podařilo ovládnout pouze část Slavonie, kterou připojil k Uhersku. Roku 1095 se na uherský trůn dostal Almošův polorodý bratr Koloman. Almoš zpochybňoval jeho právo na nástupnictví a postavil se proti němu do opozice..

21. srpna 1104 se Almoš oženil s Předslavou, dcerou kyjevského knížete Svjatopolka II., s níž měl tři děti. Roku 1113 jej i jeho nejstaršího syna Bélu nechal Koloman v bojích o moc oslepit a uvěznit. Důvodem byla Álmošova setrvávající opozice proti králi a Kolomanovy obavy, aby nebylo ohroženo následnické právo jeho vlastního syna Štěpána.

„ ... protože byl s ním příbuzný, nesáhl mu na život, ale zbavil ho pouze zraku, aby nemohl nosit korunu svatého krále... “
— Dubnická kronika[2]

Almošovi se podařilo uprchnout a zemřel na byzantském dvoře, syn Béla se stal roku 1131 uherským králem a o šest let později nechal otcovy ostatky pohřbít v katedrále Panny Marie ve Stoličném Bělehradě po boku předků.

Odkazy

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Álmos (Kroatien) na německé Wikipedii a Álmoš (Nitra) na slovenské Wikipedii.

  1. www.mek.oszk.hu
  2. Kronika uhorských kráľov zvaná Dubnická. Příprava vydání Július Sopko. Budmerice: Vydavateľstvo Rak, 2004. 239 s. ISBN 80-85501-13-9. S. 87.

Literatura
  • STEINHÜBEL, Ján. Nitrianske kniežatstvo : počiatky stredovekého Slovenska : rozprávanie o dejinách nášho územia a okolitých krajín od sťahovania národov do začiatku 12.storočia. Bratislava: Veda, 2004. 576 s. ISBN 80-224-0812-3. (slovensky)

Externí odkazy
Předchůdce:
Ladislav I.		 Nitranský kníže
1095–1108		 Nástupce:
-
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.