Alexander Stubb

Cai-Göran Alexander Stubb (* 1. dubna 1968 Helsinky) je finský politik, předseda Národní koaliční strany. V letech 2014–2015 zastával úřad předsedy vlády Finska. Od května 2015 do června 2016 byl ministrem financí ve vládě Juhy Sipily. V současnosti je místopředsedou Evropské investiční banky. V roce 2019 byl kandidátem na předsedu Evropské komise, nebyl však zvolen.

Alexander Stubb
Alexander Stubb, 2014
43. předseda vlády Finska
Ve funkci:
24. června 2014  29. května 2015
PrezidentSauli Niinistö
PředchůdceJyrki Katainen
NástupceJuha Sipilä
Ministr financí Finska
Úřadující
Ve funkci od:
29. května 2015
Předseda vládyJuha Sipilä
PředchůdceAntti Rinne
Předseda Národní koaliční strany
Úřadující
Ve funkci od:
14. června 2014
PředchůdceJyrki Katainen
Ministr pro evropské záležitosti a zahraniční obchod
Ve funkci:
22. června 2011  24. června 2014
Předseda vládyJyrki Katainen
PředchůdceAstrid Thorsová (evr. záležitosti)
Paavo Väyrynen (zahr. obchod)
NástupceLenita Toivakka
Ministr zahraničních věcí
Ve funkci:
4. dubna 2008  22. června 2011
Předseda vládyMatti Vanhanen
Mari Kiviniemiová
PředchůdceIlkka Kanerva
NástupceErkki Tuomioja
Člen Evropského parlamentu
Ve funkci:
20. července 2004  3. dubna 2008
NástupceSirpa Pietikäinen
Volební obvodFinsko
Člen Parlamentu Finska
Úřadující
Ve funkci od:
20. dubna 2011
Volební obvodUusimaa
Stranická příslušnost
ČlenstvíNárodní koaliční strana

Narození1. dubna 1968 (54 let)
Helsinky, Finsko Finsko
ChoťSuzanne Innesová
RodičeGöran Stubb
DětiOliver
Emilie
Alma materFurman University
Collège d'Europe
London School of Economics
Zaměstnánípolitik
Webová stránkawww.alexstubb.com
CommonsAlexander Stubb
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Biografie

Původ a vzdělání

Narodil se roku 1968 v Helsinkách do bilinguální rodiny švédsky hovořícího otce a finské matky.[1] Otec pracoval v profesionálním ledním hokeji. V letech 1976–1983 zastával pozici výkonného ředitele Finského svazu ledního hokeje.[2]

V roce 1986 absolvoval střední školu Mainland High School ve floridské Daytona Beach a za další dva roky dokončil helsinské gymnázium Gymnasiet Lärkan. Po splnění vojenské služby obdržel stipendium v golfu na Furmanovu univerzitu v Jižní Karolíně, kde začal studovat obchod. V průběhu přešel na obor politické vědy, v němž roku 1993 získal bakalářský titul (Bachelor of Arts, B.A.). Následujícího roku obhájil diplom z francouzského jazyka a vlastivědy na pařížské Sorbonně.

Na belgické Collège d'Europe dosáhl roku 1995 magisterského titulu (Master of Arts, M.A.) v oboru evropské záležitosti. Dále pokračoval postgraduálním studiem na London School of Economics v oboru filosofie a mezinárodní politika, které zakončil roku 1999 titulem Ph.D.. V období 1995–1997 působil jako vědecký pracovník na ministerstvu zahraničních věcí a navazující dva roky při Akademii věd Finska. Od roku 1997 také psát sloupky.[3]

Politická kariéra

V letech 1999–2001 byl odborným specialistou finské reprezentace při Evropské unii v Bruselu, stejně jako členem finské vládní delegace na mezivládním vyjednávání o Niceské smlouvě. Od roku 2000 vyučoval jako asistent na Collège d'Europe. Po ukončení práce v mezivládním panelu o smlouvě z Nice se stal poradcem tehdejšího předsedy Evropské komise Romana Prodiho. V roce 2003 se vrátil k práci ve finském zastoupení při EU a začal působit jako expert mezivládního jednání o Smlouvě o Ústavě pro Evropu, která však nakonec nebyla přijata.

V roce 2004 kandidoval za finskou Národní koaliční stranu do Evropského parlamentu (EP), kam byl zvolen druhým nejvyšším počtem hlasů 115 225 finských voličů.[4][5] Poslancem EP byl v letech 2004–2008. Poté zastával funkce ve finských vládách. Nejdříve mezi roky 2008–2011 jako ministr zahraničních věcí a následné tři roky působil jako ministr pro evropské záležitosti a zahraniční obchod. V červnu 2014 byl zvolen předsedou Národní koaliční strany a deset dní poté jmenován předsedou vlády, když na obou pozicích vystřídal Jyrkiho Katainena.

Od května 2015 do června 2016 byl ministrem financí ve vládě Juhy Sipily. V současnosti zastává funkci místopředsedy Evropské investiční banky. V roce 2019 byl kandidátem na předsedu Evropské komise, nebyl však zvolen.

Soukromý život

Jeho manželka Suzanne Innesová-Stubbová[6] je britská právnička. K roku 2014 pracovala v mediální skupině Sanoma.[7] Společně mají dvě děti, dceru Emilii a syna Olivera Johana Stubbovy.[8] Rodina žila v belgickém městě Genval,[8] než se přestěhovala do Taipoly, části jihofinského města Espoo.[9]

Jako sportovní nadšenec[10] se Stubb pravidelně zúčastňuje maratonských běhů a také triatlonů; dokončil také náročný závod Ironman (Železný muž) na Havaji.

Jako finský Švéd jsou jeho rodnými jazyky finština a švédština. Dále hovoří anglicky, francouzsky a německy.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Alexander Stubb na anglické Wikipedii.

  1. Alexander Stubb: Mokaamalla pärjää hyvin | Tamperelainen. www.tamperelainen.fi [online]. [cit. 2014-09-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-05-02.
  2. Suomen jääkiekkomuseo: Jääkiekkoleijonat - Göran Stubb. jaakiekkomuseo.vapriikki.fi [online]. [cit. 2014-09-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-07-14.
  3. CV « Alex Stubb
  4. Alexander STUBB [online]. European Parliament [cit. 2007-08-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-04-07. (anglicky)
  5. Alex's abridged CV [online]. Alexander Stubb [cit. 2007-08-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-09-28. (anglicky)
  6. REYNOLDS, Ian. Suzanne Innes-Stubb - Concurrences [online]. Concurrences [cit. 2020-05-28]. Dostupné online. (anglicky)
  7. Tällainen on nainen tulevan pääministerin takana - "Hän kesytti naistenmiehen" - Kotimaan uutiset - Ilta-Sanomat. www.iltasanomat.fi [online]. [cit. 2014-09-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-07-28.
  8. Personal details [online]. Alexander Stubb [cit. 2007-08-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-07-30. (anglicky)
  9. MEP Alexander Stubb to replace Ilkka Kanerva as Foreign Minister [online]. Helsingin Sanomat, 2008-04-01 [cit. 2008-04-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2008-04-06. (anglicky)
  10. www.lts.fi [online]. [cit. 05-09-2014]. Dostupné v archivu pořízeném dne 20-07-2011.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.