Albert Klein von Wisenberg
Albert Klein von Wisenberg, také Vojtěch Klein z Vízenberku (16. ledna 1807 Kociánov[1] – 31. října 1877 Sobotín[2]), byl rakouský podnikatel a politik z rodiny Kleinů, poslanec Říšské rady a Moravského zemského sněmu.
Albert Klein von Wisenberg | |
---|---|
Poslanec Říšské rady | |
Ve funkci: 1863 – 1865 | |
Poslanec Moravského zemského sněmu | |
Ve funkci: 1861 – 1867 | |
Ve funkci: 1867 – 1871 | |
Narození | 16. ledna 1807 Kociánov Rakouské císařství |
Úmrtí | 31. října 1877 (ve věku 70 let) Sobotín Rakousko-Uhersko |
Choť | Amalie Langerová |
Děti | mj. Hubert Klein von Wisenberg |
Příbuzní | Franz Klein (sourozenec) |
Profese | podnikatel a podnikatel |
Commons | Albert Klein von Wisenberg |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Životopis
Vystudoval gymnázium v Brně a později měl domácího učitele v Rajhradě, kde studoval i v tamním benediktinském klášteře. Od roku 1836 spolu s bratrem Franzem vedl rodinnou firmu. Společně koupili v roce 1844 panství Wiesenberg, včetně pivovarů, pil a železáren. V letech 1844–1856 byl zástupcem rodinné firmy v Praze – vedl zde stavbu silnic a železniční tratě do Olomouce. Po Franzově smrti se vrátil na Moravu, aby po něm převzal vedení firmy. V téže době zemřel i bratr Hubert a Albert místo něj vedl i doly na Slovácku. Investoval do zemědělských usedlostí - v roce 1869 koupil slezský velkostatek Jindřichov a statek Damašek, o 4 roky později zase jihomoravský velkostatek Kostelec, statky Ždánice a Skalka a domy ve Vídni.[3] Pod jeho vedením zažila rodinná firma významný rozkvět – podílela se na velkých železničních stavbách (např. na české západní dráze, dráze císařovny Alžběty nebo moravsko-slezské ústřední dráze[4]), byla rozšířena hutní výroba. V roce 1873 ale nastala ekonomická krize a stavební a průmyslové podniky se dostaly do potíží.[5]
V moravských zemských volbách 1861 byl zvolen ve velkostatkářské kurii (II. sbor) poslancem Moravského zemského sněmu. Mandát pak sice nezískal ve volbách v lednu 1867, ale na sněm se vrátil po volbách v březnu 1867 a mandát obhájil i ve volbách v roce 1870. Sněm jej v roce 1863 navíc zvolil poslancem Říšské rady. Nebyl na sněmu příliš aktivní.[3]
V roce 1841 se oženil s Amalií Langerovou (1820–1899), sestrou jeho švagrové (manželky bratra Libora), a měl s ní 11 dětí[5], z nichž pouze 8 se dožilo dospělosti (Albert, Marie, Hubert, Friedrich, Wilhelm, Julie, Amalie (matka Sidonie Nádherné), Josef).[4]
Za své podnikatelské úspěchy byl roku 1858 povýšen do šlechtického stavu s predikátem von Wisenberg (nikoli Wiesenberg, jak se často uvádí), roku 1864 se stal rytířem a roku 1872 byl povýšen do stavu svobodných pánů. Na svém erbu nechal zobrazit 4 spojené ruce, které měly symbolizovat rodinnou spolupráci a vzájemnost. Stal se také čestným občanem Sobotína, Brna a Prahy.[5] Byl známý svou dobročinností a podporoval umění.[4]
Zemřel v roce 1877 a byl pochován v hrobce u zdi sobotínského kostela. Jeho dědic Friedrich Klein von Wisenberg pak nechal přesunout ostatky zde pohřbených členů rodiny do nové hrobky v Sobotíně postavené v letech 1880 až 1887.
Odkazy
Reference
- Matriční záznam o narození a křtu
- Matriční záznam o úmrtí a pohřbu farnost Sobotín
- MALÍŘ, Jiří, a kol. Biografický slovník poslanců moravského zemského sněmu v letech 1861–1918. 1. vyd. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2012. 887 s. ISBN 978-80-7325-272-4. S. 342–343.
- Albert Klein. Encyklopedie dějin města Brna [online]. [cit. 2014-07-19]. Dostupné online.
- MATĚJKOVÁ, Irena. Rozvoj a úpadek průmyslu v Loučné nad Desnou a Sobotíně v 19. a 20. století. Olomouc, 2013 [cit. 2014-07-19]. Bakalářská práce. Univerzita Palackého v Olomouci. Vedoucí práce Pavel Kopeček. Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Albert Klein von Wiesenberg na Wikimedia Commons