Al-Ghazálí

Abú Hámid Muhammad ibn Muhammad al-Ghazálí (arabsky أبو حامد محمد بن محمد الغزالي‎; cca 1058 Tūs, Mašhad – 19. prosince 1111[1]), latinsky zvaný Algazel,[2] byl perský a islámský filozof píšící převážně v arabském jazyce. Je považován za islámskou obdobu sv. Tomáše Akvinského nebo Ču Siho. Filozofovo jméno bývá někdy přepisováno jako al-Ghazzálí, což ale neodpovídá arabskému originálu.[zdroj?!]

Al-Ghazzálí
Narození1058
Tus
Úmrtí19. prosince 1111 (ve věku 52–53 let)
Tus
Místo pohřbeníMašhad
BydlištěNíšápúr
Damašek
Bagdád
Jeruzalém
NárodnostPeršané
Povolánífilozof, mutakallim, autor autobiografie a teolog
ZaměstnavatelAl-Nizamiyya of Baghdad
Nábož. vyznáníislám
súfismus
sunnitský islám
Ash'ari
PříbuzníAhmad Ghazali (sourozenec)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Chtěl reformovat teologii islámu a soudil, že v tom, aby člověk splnil vyšší cíle, mu nepomůže filozofie, protože neposkytuje člověku možnost poznat podstatu pravdy, ale osvícení od boha. Takovéto bezprostřední poznání je možné jen na základě mystické kontemplace, která má dávat úplnou a nespornou pravdu. Proto je třeba zavrhnout vše, co je vnější a smyslové. Ovládat vášně a celou vůli soustředit jen na boha, rozum pohroužit do kontemplační extáze, která poskytuje úplné, i když nevyjádřitelné poznání všeho jsoucna.

Filozofie byla pro Al-Ghazálího pouze zastíráním kacířství. „Mnoho filozofů," řekl, „učilo věci, které sami objevili a jejichž jediným důkazem bylo jejich vlastní slovo“. Pošpiňovali svatý korán. Byli vinni z „popření zjevených zákonů a náboženského vyznání“ stejně z „odmítnutí obsahu náboženského a sektářského [učení], když je považovali za člověkem stvořené zákony a přikrášlené podvody.“[3]

Al-Ghazálí byl islámskému zákonu oddaný. Na konci knihy Vyvracení filozofů si pokládá závěrečnou otázku: „Vysvětlil jsi nauky těchto [filozofů], řekneš pak rozhodně, že jsou nevěřící a že zabití těch, kteří se vzdali své víry, je závazné?“[4] Potom si odpoví: „Prohlásit je za nevěřící je nutné ve třech případech“: kvůli jejich učení, že svět existuje věčně, že Alláh nezná jednotlivé věci, ale jen obecné, a že není možné vzkříšení těla. Al-Ghazálí neříká, že filozofové nemají být zabiti, protože islámské právo říká, že mají.

Dílo v češtině
  • Al-Ghazzálí, Abú Hámid. Zachránce bloudícího. Z arabského originálu přeložil a doslovem opatřil Luboš Kropáček. Praha: Vyšehrad, 2005. 111 s. ISBN 80-7021-789-8.
  • Al-Ghazálí, Abú Hámid. Ghazálího Výklenek světel: Miškát al-anwár a význam osvícení v islámské filosofii. Přeložila a úvodní studii napsala Zora Hesová. Praha: Academia, 2012. 214 s. ISBN 978-80-200-2109-0.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Al-Gazzálí na slovenské Wikipedii.

  1. Griffel (2009) S. 58.
  2. PRŮŠEK, Jaroslav a kol. Slovník spisovatelů. Asie a Afrika. Díl 1. A–J. Vydání 1. Praha: Odeon, 1967. 449 s. [Viz str. 343.]
  3. Abú Hámid al-Ghazálí, Incoherence of the Philosophers, přel. Michael E. Marmura (Birmingham Young Univerzity Press, 2000) s. 2
  4. Abú Hámid al-Ghazálí, Incoherence of the Philosophers, s. 226

Literatura
  • LIBERA, Alain de. Středověká filosofie: Byzantská, islámská, židovská a latinská filosofie. Přeložil Martin Pokorný. Praha: Oikoymenh, 2001. 551 s. ISBN 80-7298-026-2. [Stať „Al-Ghazálí" je na str. 129–131.]
  • MCGREAL, Ian Philip, ed. Velké postavy východního myšlení: slovník myslitelů. Praha: Prostor, 1998. 623 s. ISBN 80-85190-93-1. [Stať „Al-Ghazálí" je na str. 532–535.]
  • SOKOLOV, Vasilij. Středověká filozofie. Překlad : Vilém Herold a Václava Steindlová. 1. vyd. Praha: Svoboda, 1988. 476 s. Kapitola „Al-Ghazzálí a mystickoteologické vyústění filozofického vývoje na arabském východě", s. 271–277. (česky)

Související články

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.