Alžběta Johana Vestonie

Narodila se ve městečku Chipping Norton v anglickém hrabství Oxfordshire jako dcera Jane Cooperové. Otec John Weston, o němž není nic známo, zemřel, když jí nebyl ani rok. Matka se záhy provdala za alchymistu anglického původu Edwarda Kelleyho a novomanželé se přestěhovali do Čech, kde Kelley působil na dvoře Rudolfa II. Elizabeth a její starší bratr John Francis se zanedlouho přestěhovali za matkou do Čech, kde si v Mostě jejich matka koupila dům a zemědělskou usedlost. Část dětství Alžběta prožila snad v Třeboni.[2] Nevlastní otec zajistil oběma dětem vynikající vzdělání, k jejím učitelům patřil latiník Johann Hammon. Elizabeth údajně mluvila plynně česky, anglicky, německy, italsky a latinsky. Když Kelley upadl u císaře v nemilost, a posléze v roce 1597 zemřel, finanční situace rodiny se zhoršila. Bratr na studiích v Ingolstadtu se netěšil dobrému zdraví a zemřel v roce 1600.

Elizabeth rozesílala prosebné dopisy vlivným lidem ve snaze získat pro sebe a matku finanční podporu. Určitou podporu a kontakty na císařský dvůr Rudolfa II. jim poskytl humanista a kněz Jiří Barthold Pontanus z Breitenberka. Stýkala se osobně nebo prostřednictvím korespondence s básníky (Jiří Carolides z Karlsperka, Julius Caesar Scaliger, Paulus Melissus), hudebníky (Philippe de Monte, kapelník Mikuláš Maius), politiky (místokancléř Jindřich Domináček z Písnice) i filozofy (Justus Lipsius). Její tvorby si všiml slezský básník Georg Martinius von Baldhoven a v roce 1602 jí vydal první sbírku latinských básní Poemata ve dvou svazcích. Šest let nato vyšla druhá sbírka Parthenica. Obsahuje mimo jiné i verše věnované dobrodinci, císařskému agentovi a právníkovi Johannu Leovi. V roce 1603 se za něj Elizabeth provdala a postupně mu porodila tři dcery a čtyři syny, ti však zemřeli v útlém dětství. Některé básně jsou věnovány Praze, jedna popisuje i záplavy v Praze.

Elizabeth se provdala za Jana Leona z Eisenachu a během devíti let porodila sedm děti. Zřejmě následkem častých porodů zemřela v 31 letech, v roce 1612.[3]. Byla pochována v ambitu kláštera obutých augustiniánů při kostele sv. Tomáše na Malé Straně.

Soubor jejích textů vyšel česky prvně až v roce 2003 pod názvem Proměny osudu.[1]

• Poemata
• Parthenicon