Akkalská sámština
Akkalská sámština je mrtvý východosámský jazyk z ugrofinské větve uralské jazykové rodiny. Její poslední mluvčí, Marja Sergina, zemřela 29. prosince 2003.[1][2] Dodnes však žije v této oblasti zhruba stovka Akkalských Sámů.[1]
| Akkalská sámština (ču'kksuâlis ) | |
|---|---|
| Rozšíření | poloostrov Kola, Rusko |
| Počet mluvčích | mrtvý jazyk |
| Klasifikace | |
| Písmo | cyrilice |
| Postavení | |
| Regulátor | není stanoven |
| Úřední jazyk | není úředním |
| Kódy | |
| ISO 639-1 | není |
| ISO 639-2 | není |
| ISO 639-3 | sia |
| Ethnologue | sia |
| Wikipedie | |
| není | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Akkalská sámština má dvě mluvnická čísla (jednotné a množné) a 8 pádů: nominativ, genitiv-akuzativ, partitiv, dativ-illativ, lokativ, essiv, komitativ a abessiv. U sloves rozlišuje pouze tři způsoby (indikativ, imperativ, kondicionál; potenciál již vymizel) a čtyři časy (přítomný, předpřítomný, minulý, předminulý).
Odkazy
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu akkalská sámština na Wikimedia Commons
Reference
- Ethnologue
- Nordisk samekonvensjon [online]. [cit. 2011-11-26]. S. 287. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-04-11.
Portály: Jazyk
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.