Adolf Gustav Schneider
Adolf Gustav Schneider (1805 Praha[1] – 21. června 1892 Teplice[2][3][1]) byl rakouský podnikatel a politik německé národnosti z Čech, během revolučního roku 1848 poslanec Říšského sněmu, od 70. let 19. století majitel uhelných dolů na Teplicku.
Adolf Gustav Schneider | |
---|---|
Poslanec Říšského sněmu | |
Ve funkci: 1848 – 1848 | |
Starosta Lovosic | |
Ve funkci: 1850 – 1851 | |
Narození | 1805 Praha Rakouské císařství |
Úmrtí | 21. června 1892 Teplice Rakousko-Uhersko |
Choť | Marie roz. Reifner |
Děti | Marie, Adolf |
Příbuzní | Karel Sudimír Šnajdr (otec) |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Biografie
Narodil se roku 1805 v Praze v rodině univerzitního profesora. V mládí sledoval vojenskou dráhu. Po sedmnáct let sloužil v armádě. Odešel z ní v hodnosti poručíka a usadil se v Lovosicích.[1] Od prosince 1837 byl poštmistrem v Lovosicích. V roce 1843 napsal pamětní list, vložený do památníku císaře Josefa II. při jeho rekonstrukci.[4] Roku 1849 se uvádí jako Adolf Schneider, c. k. poštmistr v Lovosicích.[5][6]
Pocházel z původně etnicky nevyhraněné rodiny. Jeho otec Karel Sudimír Šnajdr (1766–1831) byl obrozeneckým básníkem, který po roce 1820 začal tvořit v češtině. Adolf Gustav Schneider ale v roce 1848 podporoval účast ve volbách do celoněmeckého Frankfurtského parlamentu. Český dramatik František Turinský tehdy Schneiderovi adresoval výzvu „I ty? – Co by řekl tvůj šlechetný otec, kdyby tě viděl zde s takovými úmysly.“[7] Německý tisk v roce 1880 uvádí, že Schneider pocházel z českého okolí (mimochodem v textu výše uvedeného pamětního listu v památníku Josefa II. použil pro jméno města českou variantu Lowosice).[8]
Během revolučního roku 1848 se zapojil do veřejného dění. Ve volbách roku 1848 byl zvolen na ústavodárný Říšský sněm. Zastupoval volební obvod Lovosice. Tehdy se uváděl coby poštmistr.[9] Na madát rezignoval v říjnu 1848.[10] Místo něj pak v listopadu 1848 na Říšský sněm nastoupil Ferdinand Stamm.[11] Během svého parlamentního působení se jeho přáteli stali Hans Kudlich nebo Franciszek Jan Smolka.[1]
V politickém dění se angažoval i po rozpuštění parlamentu. Zastával funkci starosty Lovosic,[1] a to v letech 1850–1851. Byl prvním starostou po zavedení moderní obecní samosprávy.[4][12]
Později vystupovaly do popředí i jeho aktivity podnikatelské. Byl spolumajitelem panství Milešov a v 50. a 60. letech hospodařil i na statku Vrbičany u Lovosic. V roce 1870 získal uhelný důl Ullersdorf (Oldřichov) a Katzendorf (Kocourkov). V nekrologu z roku 1892 je Schneider popisován jako nestor majitelů dolů v Čechách.[1]
Stal se čestným občanem města Lovosic. Zemřel v Teplicích v červnu 1892 po dlouhé nemoci ve věku 87 let.[3][1]
Odkazy
Reference
- Sterbefälle. Teplitz-Schönauer Anzeiger. Červen 1892, čís. 50, s. 4. Dostupné online.
- Matriční záznam o úmrtí a pohřbu farnost Teplice - děkanství
- Teplitz-Schönauer Anzeiger, 22. 6. 1892, s. 13, úmrtní oznámení
- HISTORIE LOVOSICKÉ POŠTY II. [online]. meulovo.cz [cit. 2016-03-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-07. (česky)
- Jurende's Vaterländischer Pilger: Geschäfts- und Unterhaltungsbuch für alle Provinzen des österreichischen Kaiserstaates. [s.l.]: J. P. Sollinger, 1849. Dostupné online. S. 33. (německy)
- KNAUER, Oswald. Das österreichische Parlament von 1848–1966, Österreich-Reihe, 358–361. [s.l.]: Bergland Verlag, 1969. 316 s. Dostupné online. S. 161. (německy)
- Z literárního archivu: Osudy rodu [online]. jicinsko.cz [cit. 2016-03-03]. Dostupné online. (česky)
- Leitmeritzer Zeitung, 27. 10. 1880, s. 5.
- Abgeordnete zum ersten Österreichischen Reichstag [online]. familia-austria.at [cit. 2016-03-03]. Dostupné online. (německy)
- Wiener Zeitung, 21. 10. 1848, s. 3.
- http://www.psp.cz/eknih/1848urrs/stenprot/053schuz/s053001.htm
- Lovosický dnešek: Rozvoj Lovosic za vlády knížete Jana Adolfa Schwarzenberga (2. část) [online]. meulovo.cz [cit. 2016-03-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-07. (česky)