Adolf Beznoska

Po absolvování střední průmyslové školy v Kladně (obor zařízení silnoproudé elektrotechniky) vystudoval v letech 1981 až 1986 Národohospodářskou fakultu Vysoké školy ekonomické v Praze (získal titul Ing.). Už při studiích na vysoké škole působil jako profesionální hokejista v tehdejším týmu Poldi SNOP Kladno (dnes Rytíři Kladno). V letech 1986 až 1990 v kariéře profesionálního hokejisty pokračoval u týmu Auto Škoda (dnes BK Mladá Boleslav).

Po ukončení sportovní kariéry učil na Základní škole Březno (1990 až 1993) a na Obchodní akademii a Vyšší odborné škole ekonomické v Mladé Boleslavi (1993 až 2006, z toho v letech 1995 až 2004 jako zástupce ředitele a v letech 2004 až 2006 jako ředitel).

Zároveň je členem dozorčí rady Lesů města Mladá Boleslav s.r.o. či FK Mladá Boleslav a.s. Angažoval se jako zakladatel a předseda Občanského sdružení Výr (pomáhá dětem s lehkou mozkovou dysfunkcí).[1]

Adolf Beznoska je ženatý a má jednu dceru.

Roku 2000 se stal členem ODS.[2] Do komunální politiky vstoupil při volbách v roce 2002, kdy byl zvolen jako člen ODS do zastupitelstva města Mladé Boleslavi.[3] Mandát zastupitele města obhájil i v komunálních volbách v roce 2006[4] a v komunálních volbách v roce 2010.[5] Kromě toho působil v letech 2006 až 2010 v pozici náměstka primátora a v letech 2010 až 2014 jako 1. náměstek primátora města. Ve volbách v roce 2014 post zastupitele města obhájil.[6] Na mandát městského zastupitele však v lednu 2017 rezignoval, jelikož byl zvolen členem Kolegia NKÚ.[7]

Do vysoké politiky se pokoušel dostat, když se zúčastnil voleb do Senátu PČR v roce 2012, kdy kandidoval za ODS v obvodu č. 38 – Mladá Boleslav. Postoupil sice do druhého kola, ale v něm prohrál s Jaromírem Jermářem z ČSSD v poměru 39,88 % ku 60,11 %.[8]

Ve volbách do Poslanecké sněmovny PČR v roce 2013 kandidoval z druhého místa ve Středočeském kraji za ODS a byl zvolen. Získal 5 572 preferenčních hlasů a předskočil tak lídra kandidátky Petra Bendla, který se však rovněž do Sněmovny dostal.[9] V březnu 2017 na poslanecký mandát rezignoval, jelikož se stal členem Kolegia Nejvyššího kontrolního úřadu. Poslanecký mandát po něm získal Jan Skopeček.[10]