Adnan Oktar

Oktar se narodil v Ankaře, v Turecku roku 1956. Žil tam do konce vysokoškolských studií. V roce 1979 se přestěhoval do Istanbulu.

Na začátku osmdesátých let kolem sebe shromažďoval mladé studenty, kteří sdíleli jeho názory na Islám. Podle jeho bývalého mentora Edipa Yüksela se Oktar pokoušel „mísit mystiku s vědeckou rétorikou“.[11] Tito studenti byli ze společensky aktivních a úspěšných istanbulských rodin.[12] Od roku 1982 do roku 1984 se kolem Oktara ustálila skupina 20 až 30 studentů.

Roku 1986 vydal Adnan Oktar knihu Židovství a svobodné zednářství. Kniha uvádí, že hlavním posláním Židů a svobodných zednářů v Turecku bylo narušit církevní, náboženské a morální hodnoty Turků.[12][13] Oktar tvrdí, že „materialistické hledisko, teorie evoluce, antireligionismus a nemravný životní styl byly do společnosti naočkované jako celek“ Židy a svobodnými zednáři.[12]

Po zveřejnění publikace Židovství a svobodné zednářství byl Adnan Oktar zatčen a uvězněn.[11] Následně byl převezen do psychiatrické léčebny a držen na pozorování.[14] Podle jeho oficiálního životopisu byl propuštěn po 19 měsících.[15] V roce 2007 při rozhovoru v televizi Al-Džazíra řekl, že pobyt v léčebně pro něj byl poselstvím, aby už o svobodných zednářích nikdy nepsal.[14]

V roce 1990 založil Scientific Research Foundation (SRF nebo turecky Bilim Araştırma Vakfı), prostřednictvím níž je stále aktivní. Členové SRF jsou někdy veřejností označováni jako Adnan Hocacılar ("Příznivci Adnana Hodjy").[16] Roku 1995 založil Millî Değerleri Koruma Vakfı (Nadace pro ochranu národních hodnot). Prostřednictvím ní komunikuje s tradičními islámskými a nacionalistickými organizacemi a významnými jednotlivci.

V roce 1996 distribuovala SRF knihu Soykırım Yalanı ("Lež o holokaustu (Holocaust Lie)"), která byla publikovaná o rok dříve.[17] Tato publikace rozpoutala na veřejnosti žhavou debatu.[18] Tvrdí, že „co je prezentováno jako holokaust, je smrt několika Židů při epidemii tyfu během války a při hladomoru ke konci války způsobeném porážkou Němců“.[19] V březnu 1996 zveřejnil turecký malíř a intelektuál Bedri Baykam příkrou kritiku knihy v ankarských novinách Siyah-Beyaz („Černá a bílá“). Baykam byl obžalován za urážky na cti. Během soudu v září Baykam zveřejnil skutečné jméno autora knihy, Adnana Oktara.[18] Obžaloba byla stáhnuta zpět v březnu 1997.[20][21]

Roku 2004 vyjádřil Stephen Roth Institute university v Tel-Avivu názor, že Oktarova tolerance k jiným vzrostla. Zástupci institutu tvrdili, že „nyní pracuje na podpoře mezináboženského dialogu“.[22]

Oktar v současnosti prohlašuje, že antisemitismus má pohanskou a darwinistickou podnož.[4] Ačkoliv věří, že Starý zákon "byl pozměněn jednotlivci za účelem zisku",[23] veřejně vyzývá všechny Muslimy, aby zaujali "tolerantní a přátelský postoj k ostatním náboženstvím".[24]

Na začátku roku 1998 spustil Adnan Oktar spolu se SRF kampaň proti darwinistům. Tisíce volných kopií Oktarovy knihy Lživá evoluce - The Evolution Deceita brožurky založené na této knize byly distribuovány po celém Turecku.[25] SRF se také pokoušeli zaútočit na turecké akademie, které vyučovaly evoluční teorii. Mnoho členů fakult bylo pomluveno v letáčcích, které je označovaly za „maoisty“ kvůli výuce evoluce. V roce 1999 vyhrálo šest profesorů civilní soud proti SRF za pomluvu a každý z nich dostal velké peněžní odškodnění.[26]

Roku 2005 shrnul profesor Ümit Sayın důsledky kampaně SRF při rozhovoru s americkým deníkem The Pitch:[26]

V roce 1998 jsem byl schopný motivovat šest členů Turecké akademie věd, aby mluvili otevřeně proti kreacionistickému hnutí. Dnes není možná motivovat nikoho. Bojí se, že by na ně zaútočili radikální islámisté a BAV.

V září 2008 Oktar nabídl „10 bilionů tureckých lir komukoliv, kdo najde jediný chybějící článek ve vývoji člověka demonstrující evoluci“.[27] Biolog Paul Zachary Myers odpověděl: „Vláda Spojených států by měla okamžitě poslat pro pana Oktara letadlo, dovézt ho do naší země a vzít ho na prohlídku Národním muzeem přírodopisu a Americkým muzeem přírodopisu. Doprovázel by ho Niles Eldredge, Kevin Padian, Jerry Coyne, Sean Carroll a celý vědecký personál těch muzeí. Poté mohou přijmout šek od pana Oktara, dojít do místní banky, nechat si šek proplatit a použít bilion dolarů na vyřešení současné finanční krize, sedm bilionů mohou ihned investovat do amerického školství a potom mi mohou poslat zbylé drobné jako odměnu za vymyšlení tohoto skvělého plánu.“[28] Oktarova nabídka je podobná nabídce kreationisty Kenta Hovinda[29] (250000 dolarů).

Oktar napsal mnoho knih pod pseudonymem Harun Yahya namířených proti evoluci. Oktar také tvrdí, že evoluce přímo souvisí se zlem materialismu, nacismu, komunismu a buddhismu.[30] Většina jeho antievolučních myšlenek je totožná s argumenty křesťanských kreacionistů.[31] Vytvořil také mnoho rozličných prací o sionismu a svobodném zednářství, obviňující sionismus z rasismu a prohlašující, že sionismus a svobodné zednářství měly významný negativní dopad na světovou historii a politiku.

Oktarovy knihy na témata související s vírou se pokoušejí prezentovat existenci a jednotu Boha podle islámské víry a jsou psány se záměrem seznámit s Islámem nevěřící. Každá z jeho knih na vědecká témata zdůrazňuje jeho představy o moci, vznešenosti a velkoleposti Boha. Tyto knihy se snaží ukázat nevěřícím, co Oktar považuje za důkazy o existenci Boha a dokonalosti jeho díla. Ostatní knihy jsou většinou kritikou materialismu, evoluce, darwinismu a ateismu.

Mnoho Oktarových knih bylo uděláno také jako videa ve vysokém rozlišení, která jsou zdarma ke stažení na internetu.[32]

Oktar prosazuje, že buddhismus je falešné náboženství postavené na modlářství a klamu.[30] Buddhistické rituály nazývá "bezvýznamné" a "prázdné". Také obvinil „inteligentní projekt“, že je nástrojem satana.[33]

V dubnu 2007 Oktara pomluvili majitelé "ek$i sözlük", virtuální komunity podobné "everything2". Soud zhodnotil Oktarovu stížnost a nechal stránku pro veřejnost uzavřít. Tato stránka byla dočasně odstraněna, aby mohl být přístup veřejnosti Archivováno 16. 3. 2009 na Wayback Machine znemožněn. Přístup na jinou novou webovou stránku byl veřejnosti také omezen.[41]

V srpnu stejného roku Oktar dosáhl u tureckého soudu zablokování přístupu na WordPress.com pro celé Turecko. Jeho právníci argumentovali, že blogy na WordPress.com obsahovaly urážlivé materiály na Oktara a personál WordPress.com je nebyl schopen odstranit.[42][43]

10. dubna 2008 byly v Turecku zablokovány Google Groups po urážkách na cti Adnana Oktara.[44] Od 5. května 2008 zůstal zákaz pro uživatele TTNet.

19. září 2008 zakázal turecký soud celému Turecku přístup na oficiální stránky Richarda Dawkinse.[45][46][47][48][49] Jako odezvu poslal Dawkins na svůj web turecký překlad vlastního článku "Jedovatí hadi, kluzcí úhoři a Harun Yahya" ("Zehirli Yilanlar, Kaygan Yilanbaliklari ve Harun Yahya").[50] Za týden vedla Oktarova stížnost k zakázání internetové stránky Unie vzdělání a vědeckých pracovníků (Türk Eğitim Sen).[51][52] Poté následovalo v říjnu zablokování internetových stránek třetích nejrozšířenějších novin v zemi, Vatan.[53]

V září 1999 byl Adnan Oktar po mnohanásobných skandálech zatčen.[54] U soudu byl obviněn z vydírání a vytváření organizace se záměrem spáchat zločin.[55] Jedna žalobkyně, modelka Ebru Simsek, tvrdila, že byla vydírána[56] a poté pomluvena faxem, který byl poslán stovkám různých novin, televizí, atd., že je "prostitutka". Údajně proto, že odmítla Adnanovi Oktarovi pohlavní styk. Soudní proces trval přes dva roky, během kterých většina žalobců stáhla žalobu zpět, údajně kvůli vydírání nebo uplácení ze strany SRF. Jen dva členové SRF přijali rozsudek k pobytu ve vězení, každý na jeden rok.[57]

Podle obvinění státního zástupce, citovaného tureckým deníkem Cumhuriyet, Adnan Oktar s kolegy znásilnili mladé ženy, mnohým z nich nebylo ani 18 let, a vydírali je, že rozešlou jejich přátelům a členům rodin jejich erotické fotky. Mnoho těchto mladých žen bylo poté přinuceno svádět vybrané mladé muže z bohatých rodin a slibovaly jim sex výměnou za to, že budou navštěvovat události pořádané BAV. Soud vyslechl tyto ženy, že byly jedna po druhé formovány do skupin a na videokazetu byl nahráván jejich sex s těmi mladými muži, videokazety byly poté posílány Oktarovi.

Za nejasných okolností byly všechny obžaloby u jednoho soudu staženy, aby je jiný soud řešil za osm let. Roku 2008 byl Oktar odsouzený za zločiny včetně zapojení do vyhrožování.[49][55] V květnu 2008 byl Oktar a dalších 17 členů jeho organizace odsouzeno na 3 roky ve vězení. Oktar uvažuje o odvolání.[55]

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Adnan Oktar na Wikimedia Commons
• Oficiální webová stránka Haruna Yahya
• Harun Yahya and Islamic Creationism
• Richard Dawkins on Harun Yahya's Atlas of Creation Archivováno 1. 1. 2009 na Wayback Machine

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Adnan Oktar na anglické Wikipedii.