Administrativní dělení Číny

Na nejvyšší, provinční, úrovni se Čínská lidové republika dělí na 34 celků (prakticky na 33, jelikož provincie Tchaj-wan je ovládána vládou Čínské republiky). S výjimkou zmíněného Tchaj-wanu to jsou:

• 22 provincií (čínsky: český přepis šeng, pchin-jin shěng, znaky 省)
• 5 autonomních oblastí (c’-č’-čchü, zìzhìqū, 自治区)
• 4 přímo spravovaná města (č’-sia-š’, zhíxiáshì, 直辖市)
• 2 zvláštní správní oblasti (tche-pie-sing-čeng-čchü, tèbiéxíngzhèngqū, 特别行政区)

Seznam celků na provinční úrovni

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33

Postavení Název oblasti Mapa Zjednodušené znaky Tradiční znaky Pinyin Populace Hustota zalidnění (obyv./km²) Rozloha (km²) Autonomní oblast Kuang-si 广西 廣西 Guǎngxī 46 026 629 194,5 236 700 Autonomní oblast Ning-sia 宁夏 寧夏 Níngxià 6 301 350 94,9 66 400 Autonomní oblast Sin-ťiang 新疆 新疆 Xīnjiāng 21 813 334 13,1 1 660 000 Autonomní oblast Tibetská autonomní oblast 西藏 西藏 Xīzàng 3 002 166 2,5 1 220 000 Autonomní oblast Vnitřní Mongolsko 内蒙古 内蒙古 Nèi Měnggǔ 24 706 321 20,9 1 180 000 Provincie An-chuej 安徽 安徽 Ānhuī 59 500 510 426 139 600 Provincie Če-ťiang 浙江 浙江 Zhèjiāng 54 426 891 535 101 800 Provincie Čching-chaj 青海 青海 Qīnghǎi 5 626 722 7,8 720 000 Provincie Fu-ťien 福建 福建 Fújiàn 36 894 216 304 121 400 Provincie Chaj-nan 海南 海南 Hǎinán 8 671 518 248 35 000 Provincie Che-pej 河北 河北 Héběi 71 854 202 378 190 000 Provincie Che-nan 河南 河南 Hénán 94 023 567 563 167 000 Provincie Chej-lung-ťiang 黑龙江 黑龍江 Hēilóngjiāng 38 312 224 84 454 000 Provincie Chu-nan 湖南 湖南 Húnán 65 683 722 310 211 800 Provincie Chu-pej 湖北 湖北 Húběi 57 237 740 308 185 900 Provincie Jün-nan 云南 雲南 Yúnnán 45 966 239 117 394 000 Provincie Kan-su 甘肃 甘肅 Gānsù 25 575 254 56 455 000 Provincie Kuang-tung 广东 廣東 Guǎngdōng 104 303 132 586 178 000 Provincie Kuej-čou 贵州 貴州 Guìzhōu 34 746 468 197 176 100 Provincie Liao-ning 辽宁 遼寧 Liáoníng 43 746 323 300 145 900 Provincie S’-čchuan 四川 四川 Sìchuān 80 418 200 166 485 000 Provincie Šan-tung 山东 山東 Shāndōng 95 793 065 611 156 700 Provincie Šan-si 山西 山西 Shānxī 35 712 111 229 156 000 Provincie Šen-si 陕西 陝西 Shǎnxī 37 327 378 182 205 600 Provincie Ťiang-si 江西 江西 Jiāngxī 44 567 475 267 166 900 Provincie Ťiang-su 江苏 江蘇省 Jiāngsū 78 659 903 767 102 600 Provincie Ťi-lin 吉林 吉林 Jílín 27 462 297 147 187 400 Přímo spravované město Peking 北京 北京 Běijīng 19 612 368 1167 16 808 Přímo spravované město Čchung-čching 重庆 重慶 Chóngqìng 28 846 170 350 82 400 Přímo spravované město Šanghaj 上海 上海 Shànghǎi 23 019 148 3701 6 219 Přímo spravované město Tchien-ťin 天津 天津 Tiānjīn 12 938 224 1144 11 305 Zvláštní správní oblast Hongkong 香港 香港 Xiānggǎng 7 102 300 6540 1 104 Zvláštní správní oblast Macao 澳门 澳門 Àomén 552 300 18 772 29,5

Dělení Čínské lidové republiky na prefekturní úrovni:

     Městské prefektury

     Autonomní kraje

     Prefektury

     Ajmagy

Celky na nižší nebo vyšší úrovni:

     Přímo spravovaná města

     Subprovinční města

     Zvláštní administrativní oblasti

     Celky na nižší než prefekturní úrovni

Prefekturní úroveň je druhá nejvyšší úroveň administrativního rozdělení Čínské lidové republiky. Provincie a autonomní oblasti se dělí vesměs na městské prefektury, v menším počtu existují i autonomní prefektury, prefektury a ajmagy. Přímo řízená města tento stupeň nemají, jsou rozdělena na městské obvody, okresy a nové obvody.

Celkem bylo v Čínské lidové republice k červnu 2017 334 správních celků druhé úrovně:

• 293 městských prefektur (čínsky: český přepis ti-ťi-š’, pchin-jin dìjíshì, znaky 地级市), městská prefektura je nejčastější správní jednotka druhé úrovně. Typicky je tvořená centrální městskou oblastí (původní sídelní město prefektury) a okolními regiony tvořenými menšími městy, vesnicemi a krajinou. V městské prefektury byly transformovány prefektury s počtem nezemědělského obyvatelstva přes 250 tisíc, průmyslovou produkcí přes 2 miliardy jüanů a terciárním sektorem silnějším než primární a přispívajícím nejméně 35 % k místnímu HDP.[1]
• 30 autonomních krajů (c’-č’-čou, zīzhìzhōu, 自治州) existuje v oblastech osídlených národnostními menšinami.
• 7 prefektur (ti-čchü, dìqū, 地区), prefektury byly původně standardní správní jednotka druhé úrovně, od roku 1983 do počátku 21. století většina z nich prošla transformací v městské prefektury.
• 3 ajmagy (meng, méng, 盟) existují ve Vnitřním Mongolsku, tradiční správní jednotky v oblastech osídlených kočovnými Mongoly.

Dělení Čínské lidové republiky na okresní úrovni:

     Okresy

     Městské obvody

     Městské okresy

     Korouhve

     Autonomní okresy

     Autonomní korouhve

     Správní výbor

     Lesní obvod, zvláštní obvod; celky na nižší než okresní úrovni

Na třetí úrovni existovalo k červnu 2017 celkem 2 851 celků podřízených útvarům druhého stupně, přímo řízeným městům, nebo podprovinčním celkům:

• 1 360 okresů (čínsky: český přepis sien, pchin-jin xiàn, znaky 县) – nejobvyklejší typ celku na této úrovni, s tradicí sahající až do období válčících států. Sestává sídelního města a širokého okolí s jeho městy, městečky a vesnicemi.
• 954 městských obvodů (š’-sia-čchü, shìxiáqū, 市辖区; nebo prostě obvodů – čchü, qū, 区) byly původně ryze městské okrsky, v posledních letech tak byly pojmenovány i některé okresy se smíšeným městským i venkovským charakterem osídlení.
• 366 městských okresů (sien-ťi-š’, xiànjíshì, 县级市) jsou analogie městské prefektury v menším měřítku. Sestávají z centrální městské oblasti a venkovského okolí. Vytvářeny byly od 90. let 20. století.
• 117 autonomních okresů (c’-č’-sien, zìzhìxiàn, 自治县) existují v oblastech osídlených národnostními menšinami.
• 49 korouhví (čchi, qí, 旗) jsou okresy Vnitřního Mongolska, jejichž jméno vychází ze starších správních tradic mongolských území (viz též osm korouhví říše Čching).
• 3 autonomní korouhve (c’-č’-čchi, zìzhìqí, 自治旗) jsou autonomní okresy Vnitřního Mongolska, pouze odlišně pojmenované.
• 1 lesní obvod (lin-čchü, línqū, 林区) je speciální lesnatý celek na okresní úrovni v provincii Chu-pej.
• 1 zvláštní obvod (tche-čchü, tèqū, 特区) je celek na okresní úrovni v provincii Kuej-čou.

Na čtvrté úrovni existovalo k červnu 2017 celkem 39 864 celků podřízených útvarům třetího stupně:

• 20 942 městysů (čen, zhèn, 镇), které sestávají z městského jádra a případně i okolních vesnic (cchun, cūn, 村, nebo čuang, zhuāng, 庄)
• 9 660 obcí (siang, xiāng, 乡), existující v méně zalidněných a méně urbanizovaných okrscích než městyse.
• 8 122 (městských) čtvrtí (doslova „ulice“, ťie-tao, jiēdào, 街道; nebo pouze ťie, jiē, 街). Vedené jsou uličními výbory (ťie-tao pan-š'-čchu, jiēdàobànshìchù, 街道办事处).
• 985 národnostních obcí (min-cu siang, mínzú xiāng, 民族乡) jsou obce obydlené členy menšinových národností.
• 152 somonů (su-mu, sūmù, 苏木) jsou ekvivalenty obcí siang ve Vnitřním Mongolsku.
• 2 okresní obvody (sien-sia-čchü, xiànxiáqū, 县辖区), správní obvody v rámci okresu, do 80. let 20. století rozšířený útvar mezi okresy a obcemi.
• 1 národnostní somon (min-cu su-mu, mínzú sūmù, 民族苏木) ve Vnitřním Mongolsku je jinak pojmenovaná národnostní obec.

Na páté úrovni existuje množství drobných celků. Městská zástavba je rozdělena na obvody (še-čchü, shèqū, 社区; siao-čchü, xiǎoqū, 小区; nebo ťü-ču-čchü, jū​zhùqū, 居住区), venkov na vesnice (cchun, cūn, 村). Obvodů je ve městech přes 100 tisíc, vesnic téměř 560 tisíc. Nehrají valnou roli v systému výkonné moci, mají organizační význam (sčítání a evidence obyvatel, pošta, apod.).

Subprovinční města (čínsky: český přepis fu-šeng-ťi-čcheng-š’, pchin-jin fùshěngjíchéngshì, znaky 副省级城市) je 15 (k 31. prosinci 2005) městských prefektur zahrnujících velká města. Stojí výše než celky na prefekturní úrovni. Jejich úřady mají vyšší pravomoci než úřady běžných městských prefektur, nicméně stojí níže než provincie, nebo přímo řízená města.

Jediný subprovinční autonomní kraj (fu-šeng-ťi-c’-č’-čou, fùshěngjízìzhìzhōu, 副省级自治州) leží na severozápadě Sin-ťiangu. Skládá se ze 12 celků – 2 prefektur, 7 okresů, 2 městských okresů a 1 autonomního okresu.

Zvláštní status mají subprovinční nové obvody (fu-šeng-ťi š’-sin-sia-čchü, fùshěngjí shìxiáxīnqū, 副省级市辖新区; zkráceně nový obvod, sia-čchü, xīnqū, 新区). Nejstarší existuje v Šanghaji (od roku 1993), po roce 2009 vznikly další čtyři i v Ťiencinu, Čchung-čchingu, Če-ťiangu a Kan-su. Vznikly reorganizací městských obvodů ve zvláštní ekonomické zóny, přičemž získaly pravomoci subprovinčních měst. Po roce 2012 jejich počet dále rostl.

Městské podprefektury (fu-ti-ťi-š’, fùdìjíshì, 副地级市) jsou městské okresy s rozšířenými pravomocemi a zpravidla přímo podřízené provinční vládě.