Administrativní dělení Číny

Administrativní členění Čínské lidové republiky zahrnuje následkem velké rozlohy země a vysokého počtu obyvatel několik úrovní.

Mapa administrativního dělení ČLR

Na první a zároveň nejvyšší, tzv. provinční úrovni, se země dělí na 33 celků (nepočítaje v to Tchaj-wan). Jedná se o 22 provincií, 5 autonomních oblastí, 4 přímo spravovaná města a 2 zvláštní administrativní oblasti (případně ještě nárokovanou provincii, kterou je zmíněný Tchaj-wan).

Na druhé úrovni administrativního dělení se nachází městské prefektury, autonomní kraje, prefektury a ajmagy, kterých je 334 (k roku 2017). Na úrovni třetí bylo roku 2017 2851 celků (okresů, městských obvodů, městských okresů, autonomních okresů a dalších celků), na čtvrté úrovni existuje téměř 40 tisíc obcí, městysů a čtvrtí a na páté úrovni přes 660 tisíc městských obvodů a vesnic.

Provinční úroveň

Na nejvyšší, provinční, úrovni se Čínská lidové republika dělí na 34 celků (prakticky na 33, jelikož provincie Tchaj-wan je ovládána vládou Čínské republiky). S výjimkou zmíněného Tchaj-wanu to jsou:

Seznam celků na provinční úrovni

1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
31
32
33
PostaveníNázev oblastiMapaZjednodušené
znaky
Tradiční
znaky
PinyinPopulaceHustota
zalidnění
(obyv./km²)
Rozloha (km²)
Autonomní oblastKuang-si广西廣西Guǎngxī46 026 629194,5236 700
Autonomní oblastNing-sia宁夏寧夏Níngxià6 301 35094,966 400
Autonomní oblastSin-ťiang新疆新疆Xīnjiāng21 813 33413,11 660 000
Autonomní oblastTibetská autonomní oblast西藏西藏Xīzàng3 002 1662,51 220 000
Autonomní oblastVnitřní Mongolsko内蒙古内蒙古Nèi Měnggǔ24 706 32120,91 180 000
ProvincieAn-chuej安徽安徽Ānhuī59 500 510426139 600
ProvincieČe-ťiang浙江浙江Zhèjiāng54 426 891535101 800
ProvincieČching-chaj青海青海Qīnghǎi5 626 7227,8720 000
ProvincieFu-ťien福建福建Fújiàn36 894 216304121 400
ProvincieChaj-nan海南海南Hǎinán8 671 51824835 000
ProvincieChe-pej河北河北Héběi71 854 202378190 000
ProvincieChe-nan河南河南Hénán94 023 567563167 000
ProvincieChej-lung-ťiang黑龙江黑龍江Hēilóngjiāng38 312 22484454 000
ProvincieChu-nan湖南湖南Húnán65 683 722310211 800
ProvincieChu-pej湖北湖北Húběi57 237 740308185 900
ProvincieJün-nan云南雲南Yúnnán45 966 239117394 000
ProvincieKan-su甘肃甘肅Gānsù25 575 25456455 000
ProvincieKuang-tung广东廣東Guǎngdōng104 303 132586178 000
ProvincieKuej-čou贵州貴州Guìzhōu34 746 468197176 100
ProvincieLiao-ning辽宁遼寧Liáoníng43 746 323300145 900
ProvincieS’-čchuan四川四川Sìchuān80 418 200166485 000
ProvincieŠan-tung山东山東Shāndōng95 793 065611156 700
ProvincieŠan-si山西山西Shānxī35 712 111229156 000
ProvincieŠen-si陕西陝西Shǎnxī37 327 378182205 600
ProvincieŤiang-si江西江西Jiāngxī44 567 475267166 900
ProvincieŤiang-su江苏江蘇省Jiāngsū78 659 903767102 600
ProvincieŤi-lin吉林吉林Jílín27 462 297147187 400
Přímo spravované městoPeking北京北京Běijīng19 612 368116716 808
Přímo spravované městoČchung-čching重庆重慶Chóngqìng28 846 17035082 400
Přímo spravované městoŠanghaj上海上海Shànghǎi23 019 14837016 219
Přímo spravované městoTchien-ťin天津天津Tiānjīn12 938 224114411 305
Zvláštní správní oblastHongkong香港香港Xiānggǎng7 102 30065401 104
Zvláštní správní oblastMacao澳门澳門Àomén552 30018 77229,5

Prefekturní úroveň

Dělení Čínské lidové republiky na prefekturní úrovni:
     Městské prefektury
     Autonomní kraje
     Prefektury
     Ajmagy
Celky na nižší nebo vyšší úrovni:
     Přímo spravovaná města
     Subprovinční města
     Zvláštní administrativní oblasti
     Celky na nižší než prefekturní úrovni

Prefekturní úroveň je druhá nejvyšší úroveň administrativního rozdělení Čínské lidové republiky. Provincie a autonomní oblasti se dělí vesměs na městské prefektury, v menším počtu existují i autonomní prefektury, prefektury a ajmagy. Přímo řízená města tento stupeň nemají, jsou rozdělena na městské obvody, okresy a nové obvody.

Celkem bylo v Čínské lidové republice k červnu 2017 334 správních celků druhé úrovně:

  • 293 městských prefektur (čínsky: český přepis ti-ťi-š’, pchin-jin dìjíshì, znaky 地级市), městská prefektura je nejčastější správní jednotka druhé úrovně. Typicky je tvořená centrální městskou oblastí (původní sídelní město prefektury) a okolními regiony tvořenými menšími městy, vesnicemi a krajinou. V městské prefektury byly transformovány prefektury s počtem nezemědělského obyvatelstva přes 250 tisíc, průmyslovou produkcí přes 2 miliardy jüanů a terciárním sektorem silnějším než primární a přispívajícím nejméně 35 % k místnímu HDP.[1]
  • 30 autonomních krajů (c’-č’-čou, zīzhìzhōu, 自治州) existuje v oblastech osídlených národnostními menšinami.
  • 7 prefektur (ti-čchü, dìqū, 地区), prefektury byly původně standardní správní jednotka druhé úrovně, od roku 1983 do počátku 21. století většina z nich prošla transformací v městské prefektury.
  • 3 ajmagy (meng, méng, ) existují ve Vnitřním Mongolsku, tradiční správní jednotky v oblastech osídlených kočovnými Mongoly.

Okresní úroveň

Dělení Čínské lidové republiky na okresní úrovni:
     Okresy
     Městské obvody
     Městské okresy
     Korouhve
     Autonomní okresy
     Autonomní korouhve
     Správní výbor
     Lesní obvod, zvláštní obvod; celky na nižší než okresní úrovni

Na třetí úrovni existovalo k červnu 2017 celkem 2 851 celků podřízených útvarům druhého stupně, přímo řízeným městům, nebo podprovinčním celkům:

  • 1 360 okresů (čínsky: český přepis sien, pchin-jin xiàn, znaky ) – nejobvyklejší typ celku na této úrovni, s tradicí sahající až do období válčících států. Sestává sídelního města a širokého okolí s jeho městy, městečky a vesnicemi.
  • 954 městských obvodů (š’-sia-čchü, shìxiáqū, 市辖区; nebo prostě obvodů – čchü, qū, ) byly původně ryze městské okrsky, v posledních letech tak byly pojmenovány i některé okresy se smíšeným městským i venkovským charakterem osídlení.
  • 366 městských okresů (sien-ťi-š’, xiànjíshì, 县级市) jsou analogie městské prefektury v menším měřítku. Sestávají z centrální městské oblasti a venkovského okolí. Vytvářeny byly od 90. let 20. století.
  • 117 autonomních okresů (c’-č’-sien, zìzhìxiàn, 自治县) existují v oblastech osídlených národnostními menšinami.
  • 49 korouhví (čchi, qí, ) jsou okresy Vnitřního Mongolska, jejichž jméno vychází ze starších správních tradic mongolských území (viz též osm korouhví říše Čching).
  • 3 autonomní korouhve (c’-č’-čchi, zìzhìqí, 自治旗) jsou autonomní okresy Vnitřního Mongolska, pouze odlišně pojmenované.
  • 1 lesní obvod (lin-čchü, línqū, 林区) je speciální lesnatý celek na okresní úrovni v provincii Chu-pej.
  • 1 zvláštní obvod (tche-čchü, tèqū, 特区) je celek na okresní úrovni v provincii Kuej-čou.

Obecní úroveň

Na čtvrté úrovni existovalo k červnu 2017 celkem 39 864 celků podřízených útvarům třetího stupně:

  • 20 942 městysů (čen, zhèn, ), které sestávají z městského jádra a případně i okolních vesnic (cchun, cūn, , nebo čuang, zhuāng, )
  • 9 660 obcí (siang, xiāng, ), existující v méně zalidněných a méně urbanizovaných okrscích než městyse.
  • 8 122 (městských) čtvrtí (doslova „ulice“, ťie-tao, jiēdào, 街道; nebo pouze ťie, jiē, ). Vedené jsou uličními výbory (ťie-tao pan-š'-čchu, jiēdàobànshìchù, 街道办事处).
  • 985 národnostních obcí (min-cu siang, mínzú xiāng, 民族乡) jsou obce obydlené členy menšinových národností.
  • 152 somonů (su-mu, sūmù, 苏木) jsou ekvivalenty obcí siang ve Vnitřním Mongolsku.
  • 2 okresní obvody (sien-sia-čchü, xiànxiáqū, 县辖区), správní obvody v rámci okresu, do 80. let 20. století rozšířený útvar mezi okresy a obcemi.
  • 1 národnostní somon (min-cu su-mu, mínzú sūmù, 民族苏木) ve Vnitřním Mongolsku je jinak pojmenovaná národnostní obec.

Vesnická úroveň

Na páté úrovni existuje množství drobných celků. Městská zástavba je rozdělena na obvody (še-čchü, shèqū, 社区; siao-čchü, xiǎoqū, 小区; nebo ťü-ču-čchü, jū​zhùqū, 居住区), venkov na vesnice (cchun, cūn, ). Obvodů je ve městech přes 100 tisíc, vesnic téměř 560 tisíc. Nehrají valnou roli v systému výkonné moci, mají organizační význam (sčítání a evidence obyvatel, pošta, apod.).

Mezi úrovněmi

Subprovinční města (čínsky: český přepis fu-šeng-ťi-čcheng-š’, pchin-jin fùshěngjíchéngshì, znaky 副省级城市) je 15 (k 31. prosinci 2005) městských prefektur zahrnujících velká města. Stojí výše než celky na prefekturní úrovni. Jejich úřady mají vyšší pravomoci než úřady běžných městských prefektur, nicméně stojí níže než provincie, nebo přímo řízená města.

Jediný subprovinční autonomní kraj (fu-šeng-ťi-c’-č’-čou, fùshěngjízìzhìzhōu, 副省级自治州) leží na severozápadě Sin-ťiangu. Skládá se ze 12 celků – 2 prefektur, 7 okresů, 2 městských okresů a 1 autonomního okresu.

Zvláštní status mají subprovinční nové obvody (fu-šeng-ťi š’-sin-sia-čchü, fùshěngjí shìxiáxīnqū, 副省级市辖新区; zkráceně nový obvod, sia-čchü, xīnqū, 新区). Nejstarší existuje v Šanghaji (od roku 1993), po roce 2009 vznikly další čtyři i v Ťiencinu, Čchung-čchingu, Če-ťiangu a Kan-su. Vznikly reorganizací městských obvodů ve zvláštní ekonomické zóny, přičemž získaly pravomoci subprovinčních měst. Po roce 2012 jejich počet dále rostl.

Městské podprefektury (fu-ti-ťi-š’, fùdìjíshì, 副地级市) jsou městské okresy s rozšířenými pravomocemi a zpravidla přímo podřízené provinční vládě.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Administrative divisions of the People's Republic of China na anglické Wikipedii.

  1. China’s political system: VI. The Local Administrative System [online]. China Internet Information Center [cit. 2011-09-22]. Kapitola 3. Governments of prefectural-level cities. Dostupné online. (anglicky)

Související články

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.