Acheron Fossae

Pohled na oblast Acharon Fossae na denním snímku THEMIS

Existuje teorie vzniku této oblasti, která jí dává do podobnosti s pozemskými riftovými zónami, kdy díky vyklenutí litosféry dochází k rozlámání kůry okolo slabších částí kůry či preexistujících zlomových ploch.[4] Oblast tak připomíná například oblasti východní Afriky, kde dochází k oddělování kontinentální kůry a vzniku údolí. Vznik probíhal nejspíše v několika fázích, kdy v první fázi došlo k vyklenutí oblasti a vzniku pohoří, následně v druhé fázi k rozlámání kůry a vytvoření zlomových struktur převážně v V-Z až JV-SZ směru a v poslední fázi objevení vulkanismu, což dokládá malá sopka ve východní části.[6]

Na základě měření topografických údajů se zjistilo, že některé zlomy jsou až 600 km dlouhé a 25 až 100 km široké s maximálním převýšením vůči okolní krajině až 2000 metrů.[6] Zlomová oblast se někdy rozlišuje na dvě jednotky označované Acheron Fossae I a II, oddělující od sebe severní a jižní část.[6]

Díky svému stáří byla oblast vystavena i silné erozi, která změnila její podobu. Tyto procesy byly spojeny jak s větrnou erozí, tak s vulkanickou aktivitou, ale i s přítomností vody na povrchu Marsu, kdy se předpokládá, že zde byla tekoucí voda, ale i místa, kde se voda akumulovala a vytvářela tak soustavné vodní plochy.[7] V dnešních dnech ale nepanuje shoda, jestli voda byla v oblasti již přítomna a dostala se tlakem na povrch a nebo jestli byla přenesena ve formě deště.