Abu Snan

Abu Snan (hebrejsky אַבּוּ סְנָאן, arabsky أبو سنان, v oficiálním přepisu do angličtiny Abu Sinan[2]) je místní rada (malé město) v Izraeli, v Severním distriktu.

Abu Snan
أبو سنان - אבו סנאן
Poloha
Souřadnice32°57′27″ s. š., 35°10′22″ v. d.
Nadmořská výška76 m n. m.
StátIzrael Izrael
distriktSeverní
Abu Sinan
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha6,718 km²
Počet obyvatel13 700 (2017[1])
Hustota zalidnění2045,3 (r.2017[1]) obyv./km²
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Geografie

Leží v nadmořské výšce 76 metrů, na pahorcích na západním okraji Horní Galileji, cca 9 kilometrů od břehů Středozemního moře, cca 105 kilometrů severoseverovýchodně od centra Tel Avivu a cca 23 kilometrů severovýchodně od centra Haify.

Abu Snan se nachází v hustě zalidněném pásu. Osídlení v tomto regionu je smíšené. Vlastní město je osídleno izraelskými Araby a izraelskými Drúzy, stejně jako mnohá další města a vesnice v jeho jižním a východním okolí. Na západ od Abu Snan začíná zemědělsky intenzivně obdělávaný pruh území při pobřeží, ve kterém dominují židovská sídla. Abu Snan je na dopravní síť napojen pomocí dálnice číslo 70, která prochází západním okrajem města.

Dějiny

Abu Snan byl podle tradice založen v 13. století jako arabská vesnice obývaná muslimy, křesťany i drúzy.[3] Poprvé se v historických pramenech uvádí roku 1250 v dokumentech křižácké provenience jako pevnost Busnen. V roce 1617 postavil v obcí drúzský emír Fahr ed-Din al-Mani palác pro svého syna Aliho. Nachází se tu drúzské poutní místo - hrobka Nebi Zakarija, patrně odkazující na proroka Zachariáše.[4]

Během první arabsko-izraelské války v červenci 1948 byla obec v rámci Operace Dekel dobyta izraelskou armádou.[5] Na rozdíl od mnoha jiných arabských sídel v Galileji nebyl Abu Snan vysídlen a zachoval si svůj arabský ráz i ve státě Izrael. Roku 1964 byla vesnice povýšena na místní radu.

V září 2001 se místní obyvatel z Abu Snan odpálil na vlakové zastávce v nedalekém židovském městě Naharija a zabil tři lidi.[6]


Demografie

Podle údajů z roku 2009 tvořili naprostou většinu obyvatel izraelští Arabové - cca 12 400 osob.[2] Arabská populace se dělí na muslimskou, drúzskou a křesťanskou komunitu. Podíl izraelských Drúzů dosahuje 35 %.[4] Mezi jednotlivými náboženskými komunitami převládají dobré vztahy. Ve městě se nachází muzeum drúzského folklóru.[3]

Jde o středně velkou obec městského typu (byť zástavba má zejména na okrajích obce rozvolněný a spíše venkovský ráz) s dlouhodobě rostoucí populací. K 31. prosinci 2017 zde žilo 13 700 lidí.[1]

Vývoj počtu obyvatel Abu Snan 1922–2000[7]
Rok 1922 1931 1945 1955 1961 1972 1980 1983 1990 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000
Počet obyvatel5186058201 5001 6003 6005 3005 9007 6008 3008 7009 1009 3009 6009 80010 10010 400
Vývoj počtu obyvatel Abu Snan od r. 2001[2][1]
Rok 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017
Počet obyvatel10 60010 80010 90011 10011 30011 50011 70011 96812 42612 60012 90012 60013 00013 20013 40013 50013 700

Odkazy

Reference

  1. POPULATION AND DENSITY PER SQ. KM. IN LOCALITIES NUMBERING 5,000 RESIDENTS AND MORE ON 31.12.2017 [online]. Ročenka Centrálního statistického úřadu 2018 [cit. 2018-09-11]. Dostupné online. (anglicky, hebrejsky)
  2. יישובים 2009 [online]. Izraelský centrální statistický úřad [cit. 2011-01-02]. Dostupné online. (hebrejsky)
  3. אבו סנאן [online]. bet-alon.co.il [cit. 2010-01-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-01-14. (hebrejsky)
  4. Focus on Israel- The Druze in Israel [online]. Israel Ministry of Foreign Affairs [cit. 2010-01-16]. Dostupné online. (anglicky)
  5. [[Chajim Herzog|HERZOG, Chaim]]. Arab-Israeli Wars. New York: Vintage Books/Random House, 1984. Dostupné online. ISBN 0-394-71746-5. S. 79. (anglicky)
  6. Anger and Isolation Roil Israeli Arabs [online]. New York Times [cit. 2010-01-16]. Dostupné online. (anglicky)
  7. Welcome To Abu Sinan [online]. Palestine Remembered [cit. 2010-01-16]. Dostupné online. (anglicky)

Související články

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.