Abdéry
Abdéry (také Abdéra, řecky Άβδηρα, Ávdira) bylo starověké řecké město na pobřeží Thrákie, ležící 17 km severovýchodovýchodně od ústí řeky Nestos a téměř přesně proti ostrovu Thasos.
| Abdéry Άβδηρα | |
|---|---|
 Trosky starověkého města (západní brána) | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 40°57′ s. š., 24°58′59″ v. d. |
| Nadmořská výška | 41 m n. m. |
| Stát |  Řecko |
  Abdéry | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 3 148 km² |
| Počet obyvatel | 1 090 (2011) |
| Hustota zalidnění | 0,3 obyv./km² |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Místo nyní administrativně spadá pod řeckou regionální jednotku Xanthi. Moderní obec Abdéra podle sčítání v roce 2011 zde žilo 19 005 obyvatel. Od téhož roku zahrnuje i do té doby samostatné obce Selero a Vistonida, jakožto samostatné obecní jednotky. Obecní jednotka Abdéra se dělí na čtyři komunity (Abdéra, Mandra, Myrodato a Nea Kessani); vlastní komunita Abdera, jež má pouze necelých 1100 obyvatel, se skládá z vesnic Abdera, Giona, Lefkippos, Pezoula a Skala.
Historie
Řecká mytologie připisuje založení města Héraklovi, který na tomto místě pohřbil svého přítele Abdéra. Historicky bylo město založeno kolonisty z Klazomen. Tradičně uváděné datum založení roku 654 př. n. l. není přes jisté důkazy na řecké keramice ze 7. století př. n. l. dostatečně důvěryhodné.
Město začalo prosperovat po roce 554 př. n. l., když se sem přestěhovala velká část obyvatel maloasijského Teu (včetně básníka Anakreóna) s cílem uniknout perskému panství (Hérodotos I.168). Hlavní typ abdérských mincí je identický s mincemi Teu. Abdérské stříbrné mince jsou známy pro svoji krásu a bohatost rubových stran.
Ve vnitřní politice města docházelo k častému kolísání mezi demokracií a oligarchií.
Perská říše se Abdér zmocnila v letech 513 a 512 př. n. l., potom opět v roce 492 př. n. l. za vlády Dareia I. Později se město stalo členem Athénského námořního spolku a bojovalo na straně Athén v Peloponéské válce.
Abdéry byly bohatým městem, třetím nejbohatším v Athénském námořním spolku, díky své produkci obilí a díky primátu svého přístavu v obchodě s vnitrozemím Thrákie a s Odryským královstvím.
Díky své prosperitě bylo město opakovaně drancováno: roku 376 př. n. l. Tribalii, 350 př. n. l. Filipem II. Makedonským, později Lýsimachem, Seleuky, Ptolemaii a opět Makedonci. Roku 170 př. n. l. obléhaly a vydrancovaly město římské armády a armády Eumena II. krále Pergamu.
Pokles významu města se datuje do druhé poloviny 4. století př. n. l..
Současnost
Ruiny města je možno stále spatřit na mysu Balastra rozložené na sedmi nízkých kopcích a mezi východním a západním přístavem. Na jihozápadních kopcích se nalézají zbytky středověkého sídliště Polystylonu.
Abdéry jsou titulárním sídlem římskokatolické církve v prefektuře Rodopi na jižním pobřeží Thrákie.
V literatuře
Obyvatelé Abdér byli v athénské lidové slovesnosti pokládáni za vesnické či provinční hlupáky, něco jako Kocourkovské. Jeden z dobových vtipů zněl: „Abdéřan viděl eunucha mluvit se ženou a otázal se ho, jestli je to jeho manželka. Když se mu dostalo odpovědi, že eunuši nemohou mít manželku, Abdéřan se zeptal: ‚Takže je to tvá dcera?‘“[1] Odtud slovo abdérita jako označení pro hlupáka, omezence, zaostalého člověka. Na tento stereotyp navázali i novověcí autoři jako například Christoph Martin Wieland, který do města položil děj svého románu Abdéřané. Do Abdér zasadili děj své hry Osel a stín i Jan Werich a Jiří Voskovec.
Významní občané
Z města pocházeli významní filosofové Démokritos, Prótagorás z Abdér a Hekateus z Abdér, jenž byl i historikem.
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Abdera, Thrace na anglické Wikipedii.
- (anglicky) Filogelos, starověká sbírka anekdot (výběr, anglický překlad Archivováno 21. 7. 2016 na Wayback Machine)
Literatura
- Löwe, Gerhard; Stoll, Heinrich Alexander, ABC Antika, Praha: Orbis, 1973
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Abdéry na Wikimedia Commons
Encyklopedické heslo Abdéra v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
