Aš (nádraží)

(v minulosti též v němčině Asch) je železniční stanice ve stejnojmenném městě na adrese U nádraží 2526/5 v okrese Cheb v Karlovarském kraji, nedaleko Mlýnského potoka. Leží na neelektrizovaných jednokolejných tratích 148 a zhruba dvoukilometrového úseku na hranici s Německem pokračujícího do města Selb. V Aši se dále nachází železniční stanice Aš město a železniční zastávka Aš předměstí (obě na trati 148).

Nádraží v Aši
StátČesko Česko
KrajKarlovarský
Město
Souřadnice50°12′32″ s. š., 12°12′6″ v. d.
Aš (nádraží)
Provozovatel dráhySpráva železnic
Kód stanice750356
Trať148
Nadmořská výška640 m n. m.
V provozu od1. listopadu 1865
Zabezpečovací zařízeníelektronické stavědlo ESA 33 (DOZ z F. Lázní)
Dopravních kolejí4
Nástupišť (hran)3 (3)
Prodej jízdenek
Návazná dopravaMěstská hromadná doprava v prostoru před nádražní budovou
Služby ve stanici
Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

Původní rozsáhlá stanice byla otevřena 1. listopadu 1865 společností Bavorské východní dráhy (BÖB) spolu s tratí z Selbu v Německu do Cheb, kam následně od roku 1872 vedla trať společnosti Dráhy císaře Františka Josefa (KFJB) spojující Vídeň, České Budějovice a Plzeň se severozápadní výspou Rakouského císařství. Až do roku 1877, kdy byla zprovozněna trať z Oberkotzau do Marktredwitzu po trati jezdila veškerá doprava v relaci HofŘezno, pak byla významná pro export západočeského uhlí.

26. září 1885 zprovoznila ze stanice společnost Místní dráha Aš-Rossbach (s podporou společnosti Rakouské společnosti místních drah) železniční spojení s Hranicemi, prodloužené v letech 1904-1906 až do saského Adorfu. Roku 1875 byly BÖB zestátněny a dráhu převzaly Bavorské státní dráhy (BStB), roku 1920 pak Německé říšské dráhy (DR). Místní dráha byla zestátněna roku 1898, dráhu převzaly Císařsko-královské státní dráhy (kkStB), po roce 1918 Československé státní dráhy (ČSD). Bavorská trať přešla do sítě ČSD až roku 1945.[1]

Z důvodu špatného statického stavu nádraží proběhla koncem 60. let 20. století jeho demolice a výstavba nové budovy stanice. Ta byla otevřena roku 1969 ovlivněná bruselským stylem podle návrhu architekta Josefa Dandy, mj. autora nového chebského nádraží (1962). V roce 1995 přestal železniční přeshraniční úsek sloužit i nákladní dopravě, obnovení provozu se trať dočkala v roce 2015.

Vlak svobody

11. září 1951 po třetí hodině odpoledne projel stanicí tzv. Vlak svobody, osobní vlakový spoj unesený skupinou železničářů a dalších lidí, který v situaci příznivě přehozené výhybky prorazil hraniční závory se Západním Německem a zastaven byl před Selbem.

Popis

Dandova nádražní budova je koncipována jako ostrovní se třemi hranovými nástupišti, dvě na severní i jedno na jižní straně nádraží. Nástupiště jsou po rekonstrukci kolejiště v roce 2015 vybavena elektronickým informačním systémem. K příchodu k nádraží slouží přechody přes koleje.

Reference

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.