Nakáda II.

Nakáda II (též: Nakáda II, gerzien, gerzean, gerzská kultura, Gerza) byla eneolitická archeologická kultura v Horním Egyptě od 3600/3500 do 3300/3200 před Kr. Pojem Nagáda II/Nakáda II častěji v širším smyslu zahrnuje také Nagádu III (semainen), tento článek je však jen o gerzienu.

Okolo 3600/3500 před Kr. došlo k prudkému rozvoji nagádské kultury. Původně se předpokládalo, že šlo o důsledek cizího vpádu, ale chybějí jakékoliv důkazy násilného průniku jiné kultury. Naopak, Nagáda II navazuje na Nagádu I a lze v ní bez problémů rozeznat staroegyptskou kulturu. Dvěma hlavními centry jsou Nagáda a Nechen (Hierakonpolis), kde se možná nacházelo sídlo preddynastických králů. Pravoúhlé domy se základy ze sušených cihel, vysoko rozvinutá řemesla, zpracovávání mědi, zlata a elektronu, luxusní předměty z obsidiánu a lapis lazuli. Styky s Mezopotámií, které z části podnítili další rozvoj včetně vzniku písma – hieroglyfů.

Typická keramika z období Nakáda II s výjevem lodi s kabinami a standartou, muzeum v Louvru

Tento časový úsek se též nazývá gerzská kultura nebo zkráceně gerzean podle naleziště Girza (el-Gerza).

Tato kultura se rozšířila ze svého centra v okolí lokality Nakáda na sever do Nilské delty a na jih do Núbie. V Dolním Egyptě však převládala kultura Maadí.

V Horním Egyptě se s touto kulturou nacházela tři velká střediska – Nakáda, Hierakonpolis a Abydos. Kolem Nilu však existovalo množství menších osad.

Hroby

Pokračovalo pohřbívání význačných jedinců do větších a stavebně složitějších hrobů, které započalo během období Nakáda I. Tyto hroby byly rozčleněny přepážkami ze sušených cihel s odděleními pro obětiny. Objevují se náznaky balení zemřelého do pruhů plátna (začínající balzamování) a skupinové pohřby. Chudší vrstvy však byly i nadále pohřbívány do malých oválných jam spoře vybavených obětními dary.

Keramika

Vyráběla se keramika s hrubým povrchem, používaná jako užitková, a slínová keramika z vápenité hlíny, pocházející pravděpodobně z pouštních wádí. Tato keramika byla používána jako obětní dar a byla zdobena okrově hnědou nebo rudou výzdobou na smetanově bílém podkladu. Převládajícím motivem výzdoby byla loď s kajutami a standartami. Objevují se zvlněná ucha.[1]

Další výrobky
Dioritová váza z období Nakády II, výška asi 30 cm.

V tomto období došlo k rozvoji technologií těžby a opracování kamene, z něhož byly vyráběny kamenné nádoby.

Kosmetické palety nabývají jednoduchých pravoúhlých a kosodélníkových tvarů, ale začínají být zdobeny reliéfy. Zlepšilo se zpracování mědi, z níž začaly být vyráběny též sekery, čepele, náramky a prsteny.

V této době se stává symbolem moci kamenná nebo hliněná palice, která je později typickou zbraní, kterou drží vítězný faraon [2]

Hospodářství

Kromě produktů pěstovaných v předchozím období se pěstoval navíc len, vodní melouny a datle. Domestikován byl pes.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Nagáda II na slovenské Wikipedii.

  1. TYLDESLEY J.: Pyramidy, DOMINO, Ostrava 2004, ISBN 80-7303-184-1
  2. SHAW I.: Dějiny starověkého Egypta, BB art, Praha 2003, ISBN 80-7257-975-4
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.