Přehořov (Žihle)

Přehořov (německy Ueberbergen) je vesnice v severní části okresu Plzeň-sever, část obce Žihle, 1,5 km jižně od Žihle. Ve vsi žije okolo 60 obyvatel,[2] její katastrální území zaujímá 354,99 ha a PSČ všech adres je 331 65.

Přehořov
Barokní kaple Nejsvětější Trojice na návsi
Lokalita
Charaktermalá vesnice
ObecŽihle
OkresPlzeň-sever
KrajPlzeňský kraj
Historická zeměČechy
Zeměpisné souřadnice50°1′42″ s. š., 13°22′44″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel57 (2011)[1]
Katastrální územíPřehořov u Žihle (3,55 km²)
Nadmořská výška430 m n. m.
PSČ331 65
Počet domů29 (2011)[1]
Přehořov
Další údaje
Kód části obce196886
Kód k. ú.796883
Geodata (OSM)OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Název

Název vesnice je odvozen ze jména Přehoř ve významu Přehořův dvůr. V historických pramenech se název objevuje ve tvarech: de Prehorow (1243), de Prehorowe (1240), de Prziehorzowa (1382), de Przehorzowa (1402), in Przeyehorzow (1410), in Prziehorz (1417), de Przehorzowa (1444), Přehořovský a v Přehořově (1524), na Przehorzowie (1621), Pržehorz (1651), Pržehorž a Pržehorzow (1787), Přehoř (1846), Přehořov a Přehoř (1854) a Přehořov nebo Ueberbergen (1911).[3]

Historie

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1234.[4] Roku 1240 jsou zmiňováni bratři Miloslav a Břetislav (Milozlaus et Prezzizlaus de Prihorowe).

Přírodní poměry

Přehořov sousedí na severu s Žihlí, na jihovýchodě s Potvorovem a na jihozápadě s Odlezly. Severovýchodně od vsi začíná přírodní park Jesenicko, jižně po proudu Mladotického potoka je Odlezelské jezero. Vsí protéká Mladotický potok, do kterého ústí Přehořovský a pod vsí Potvorovský potok.

Obyvatelstvo

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 258 obyvatel (z toho 135 mužů), z nichž bylo 151 Čechoslováků a 107 Němců. Většina se hlásila k římskokatolické církvi, ale dva lidé byli evangelíky, pět jich patřilo k církvi československé a jeden byl bez vyznání.[5] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 234 obyvatel: 168 Čechoslováků, 74 Němců a dva cizince. Stále převažovala římskokatolická většina, ale žilo zde také 55 členů církve československé, dva příslušníci nezjišťovaných církví a sedm lidí bez vyznání.[6]

Pamětihodnosti
  • Kaple Nejsvětější Trojice

Reference
  1. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  2. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 253.
  3. PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek III. M–Ř. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1951. 632 s. Heslo Přehořov, s. 464.
  4. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 329.
  5. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 245.
  6. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 263.

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.