Žikace

Žikace (tibetsky གཞིས་ཀ་རྩེ།, Wylie:Gzhis ka rtse, pinyin: Xigazê; čínsky 日喀则, pinyin: Rìkāzé, český přepis: Ž'-kcha-ce) je město a městská prefektura v čínské Tibetské autonomní oblasti. Oblast okolo města Žikace byla tradičně centrem tibetské části Cang, dodnes se obyvatelům kraje Žikace přezdívá „cangba“.

Žikace
གཞིས་ཀ་རྩེ།
Pohled na město Žikace
Poloha
Souřadnice29°15′54″ s. š., 88°52′48″ v. d.
StátČína Čína
autonomní oblastTibetská autonomní oblast
Administrativní dělení1 městský obvod a 17 okresů
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha181 345 km²
Počet obyvatel720 000 (2013)
Hustota zalidnění4 obyv./km²
Správa
Vznik2014
Oficiální webwww.rkzw.cn
Telefonní předvolba(+86) 0892
PSČ857000
Označení vozidel藏D
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Geografie

Prefektura se nachází na severní straně Himálaje, na jihu sousedí s Nepálem a Indií, západně s tibetskou prefekturou Ngari, severně s tibetskou prefekturou Nagčhu a východně s Lhasou, Lhokou a Bhútánem. Krajem protéká největší tibetská řeka Jarlung Cangpo. Prefektura zahrnuje severní stranu Himálaje, proto se zde nachází řada nejvyšších vrcholů světa, Mount Everest, v Tibetu známý jako Džomo langma a mnoho dalších horských vrcholů, např. Čo Oju. Prefektura měří z východu na západ přibližně 800 km, ze severu na jih přibližně 220 km.

Historie

V roce 2014 byl administrativně zrušen okres Žikace a prefektura Žikace. Nahradili je městská prefektura Žikace a správní obvod města Žikace Samdrub-ce, který nahradil oficiální název pro město.

Pamětihodnosti
Vstup do kláštera Tašilhünpo.

Ve městě Žikace se nachází tradiční sídlo pančhenlamy – klášter Tašilhünpo (བཀྲ་ཤིས་ལྷུན་པོ།). V Žikace se také nachází známý Žikacký hrad, zbořen za kulturní revoluce a zrekonstruován v letech 2005–2007. Z dalších známých staveb se v kraji nachází klášter Žalu, Kumbum ve městě Gjance, klášter Sakja a další.

Demografie

V roce 2010 žilo v celé prefektuře 703 tisíc obyvatel, což tvoří 1/4 obyvatel celé TAO. Tibeťané představovali až 95 %, dále zde žijí Číňané, Chuejové, Mongolové a další. Žije zde také množství Šerpů. Přibližně 90 % obyvatel bydlí na venkově, nebo jsou pastevci (nomádi).

Doprava

Žikace vždy byla křižovatka při cestách z Indie a Nepálu do Lhasy. Prefekturou prochází čínská dálnice číslo G318 ze Šanghaje do tibetského města Dram (tibetsky: འགྲམ་, Wylie: 'gram) na nepálských hranicích. Úsek ze Lhasy na hranice s Nepálem je přezdívaná jako „Dálnice přátelství“ (Friendship Highway). Ve vzdálenosti 43 km od města Žikace v nadmořské výšce 3782 m n. m. se nachází letiště. Od výstavby v 60. letech 20. století fungovalo pouze jako vojenské. V roce 2009 bylo rekostruováno a od roku 2011 otevřeno i jako letiště civilní, obsluhuje civilní lety pouze dvakrát týdně do čínského města Čcheng-tu. Toto letiště je páté civilní v TAO. 15.8.2014 byla slavnostně uvedena do provozu železniční trať ze Lhasy, 6 stanic z celkového počtu 14 leží v prefektuře Žikace. Vlak zastavuje pouze na 6 stanicích, z toho 2 leží v prefektuře Žikace. Vlakové spojení z-do Lhasy existuje pouze jednou denně.

Administrativní dělení

V roce 1970 byla oblast čínskými úřady nazvána prefektura Žikace. V roce 2014 byla prefektura změněna na městskou prefekturu Žikace se sídelním městským obvodem Samdrub-ce a dalšími 17 okresy. 9 okresů leží na pohraničí, prefektura má pouze jeden hraniční přechod.

Mapa
# Tibetsky Čínsky obyvatelstvo (2010) rozloha (km²)
český přepis tibetské písmo Wylie čínské znaky pchin-jin
Městský obvod
1 Samdrub-ce བསམ་འགྲུབ་རྩེ་ཆུས། bsam 'grub rtse chus 桑珠孜区 Sāngzhūzī Qū 120 374 3 654
Okres
2 okres Namling རྣམ་གླིང་རྫོང་ rnam gling rdzong 南木林县 Nánmùlín Xiàn 74 930 8 113
3 okres Gjance རྒྱལ་རྩེ་རྫོང་ rgyal rtse rdzong 江孜县 Jiāngzī Xiàn 63 503 3 859
4 okres Tingri དིང་རི་རྫོང་ ding ri rdzong 定日县 Dìngrì Xiàn 50 818 13 859
5 okres Sakja ས་སྐྱ་རྫོང་ sa skya rdzong 萨迦县 Sàjiā Xiàn 47 304 7 510
6 okres Lhace ལྷ་རྩེ་རྫོང་ lha rtse rdzong 拉孜县 Lāzī Xiàn 49 286 4 505
7 okres Ngaring ངམ་རིང་རྫོང་ ngam ring rdzong 昂仁县 Ángrén Xiàn 51 472 20 105
8 okres Žäthongmön བཞད་མཐོང་སྨོན་རྫོང་ bzhad mthong smon rdzong 谢通门县 Xiètōngmén Xiàn 42 280 13 960
9 okres Panam པ་སྣམ་རྫོང་ pa snam rdzong 白朗县 Báilǎng Xiàn 42 551 2 806
10 okres Rinpung རིན་སྤུངས་རྫོང་ rin spungs rdzong 仁布县 Rénbù Xiàn 27 826 2 123
11 okres Khangmar ཁང་དམར་རྫོང་ khang dmar rdzong 康马县 Kāngmǎ Xiàn 20 522 6 165
12 okres Dingkji གདིང་སྐྱེས་རྫོང་ gding skyes rdzong 定结县 Dìngjié Xiàn 20 319 5 816
13 okres Drongpa འབྲོང་པ་རྫོང་ 'brong pa rdzong 仲巴县 Zhòngbā Xiàn 22 147 43 594
14 okres Droma གྲོ་མ་རྫོང་ gro mo rdzong 亚东县 Yàdōng Xiàn 12 920 4 306
15 okres Kjidrong སྐྱིད་གྲོང་རྫོང་ skyid grong rdzong 吉隆县 Jílóng Xiàn 14 972 9 009
16 okres Ňalam གཉའ་ལམ་རྫོང་ gnya' lam rdzong 聂拉木县 Nièlāmù Xiàn 17 568 7 903
17 okres Saga ས་དགའ་རྫོང་ sa dga' rdzong 萨嘎县 Sàgā Xiàn 14 036 12 411
18 okres Gampa གམ་པ་རྫོང་ gam pa rdzong 岗巴县 Gǎngbā Xiàn 10464 3936

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.