Ngari
Ngari (tibetsky མངའ་རིས་; čínsky 阿里) je prefektura Tibetské autonomní oblasti Číny. Jeho hlavním městem je Gar (čínsky Š'-čchüan-che, Shiquanhe). Části hranice Ngari s Indií jsou součástí čínsko-indického hraničního sporu.
Ngari | |
---|---|
Geografie | |
Souřadnice | 32°30′15″ s. š., 80°5′50″ v. d. |
Rozloha | 337 174,95 km² |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
Obyvatelstvo | |
Počet obyvatel | 83 461 (2007) |
Hustota zalidnění | 0,2 obyv./km² |
Mezinárodní identifikace | |
Telefonní předvolba | +86 897 |
Označení vozidel | 藏F |
Oficiální web | www |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Dějiny
Ngari bylo kdysi srdcem starého království Guge. Později Ngari, spolu s Ü a Tsangem, tvořilo Ü-Tsang, jeden ze tří tradičních regionů Tibetu.
Níže položená část Ngari byla známa jako Marjul. V průběhu 10. století bylo založeno království Marjul, které později přijalo jméno Ladakh (jenž byl samostatný až do roku 1842, dnes je součástí Indie). Prefektura Ngari má úzké kulturní vazby s oblastmi Kinnaur a Lahaul & Spiti v sousedním indickém státě Himáčalpradéš.[1]
Geografie a klima
Oblastí prochází dálnice Xinjiang-Tibet Highway (新藏公路). Nedaleko městečka Rutog na západě prefektury jsou významné prehistorické skalní malby.
Hlavní město Ngari leží v severozápadním Tibetu, asi 1 600 km západně od Lhasy, a to v nadmořské výšce 4 500 metrů. Letiště Ngari Gunsa zahájilo provoz 1. července 2010, čímž zkrátilo cestu do Lhasy na jeden a půl hodiny ze tří nebo čtyř dnů autem a stalo se čtvrtým civilním letištěm v Tibetu (spolu s letišti Lhasa Gonggar ve Lhase, Qamdo Bamda v Čhamdu a letištěm Nyingchi Mainling). [2]
Ngari nejvíce proslavila hora Kailás, také nazývaná Suméru (6 714 metrů vysoká hora, hlavní vrchol Transhimálaje), a jezero Mánasaróvar, jenž leží ve výšce 4 588 metrů, pokrývá plochu 412 km2 a dosahuje maximální hloubky 70 m. Obě dominanty jsou posvátnými poutními místy buddhismu, hinduismu i náboženství bön a přitahují četné domácí i zahraniční poutníky a turisty. .
Ngari má chladné pouštní klima (Köppenova klasifikace podnebí: BWk), se výraznými znaky suchého a zimního subarktického klimatu (Dwc).
Administrativní členění
Prefektura Ali je rozdělena do sedmi okresů ( krajů ).
Mapa | ||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|
</img> | ||||||||
# | název | tibetský | Wylie | čínština ( S ) | Hanyu Pinyin | Obyvatelstvo (2010 Census) | Rozloha (km 2 ) | Hustota (/km 2 ) |
1 | Gar | སྒར་ | sgar | 噶尔 | Gá'ěr | 16 901 | 13,179 | 1.28 |
2 | Purang | སྤུ་ཧྲེང་ | spu hreng | 普兰 | Pǔlán | 9,657 | 24,602 | 0,39 |
3 | Canda (Tsanda) | རྩ་མདའ་ | rtsa mda' | 札达 | Zhádá | 6,883 | 18 083 | 0,38 |
4 | Ruthog | རུ་ཐོག་ | ru thog | 日土 | Rìtǔ | 9,738 | 77 096 | 0,12 |
5 | Gergjä | དགེ་རྒྱས་ | dge rgyas | 革吉 | Géjí | 15,483 | 46,117 | 0,33 |
6 | Gerce | སྒེར་རྩེ་ | sger rtse | 改则 | Gǎizé | 22,177 | 135 025 | 0,16 |
7 | Cchočhen | མཚོ་ཆེན་ | mtsho chen | 措勤 | Cuòqín | 14,626 | 22 980 | 0,63 |
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ngari Prefecture na anglické Wikipedii.
Externí odkazy
- Ngari (anglicky)
- Ngari (Tibet Online) (anglicky)
- 西藏阿里('Ngari, Tibet') (2002) (čínsky)