Židovská obec v Kolíně

Počátky židovské komunity v Kolíně, která je považována za jednu z nejstarších a nejdůležitějších židovských komunit v dějinách Čech, sahají do 14. století. Prameny se však poněkud liší s přesnějším datováním. Historik Josef Vávra zmiňuje, že po roce 1376 je v městských knihách uváděno několik Židů;[1] kolínský rabín Richard Feder, který Vávrovu práci recipoval, tuto informaci nezpochybňuje.[2] Zuzana Věchetová uvádí však ve své práci autory, poukazující na možné počátky židovského osídlení v Kolíně již v 1. polovině 14. století. Zmiňuje dále také zápisy do českých zemských desek (libri contractuum), podle kterých je v roce 1377 zapsáno vlastnictví některých židovských obyvatel (LC II).[3] Dále je zaznamenán Codex epistolaris Johannis regis Bohemiae, v němž se nachází dopis z let 1339–1341 (resp. 1346), adresovaný m. j. správě Kolína, týkající se daňových záležitostí kolínských Židů (tento pramen se na začátku 20. století ztratil).[4]

Kromě podnikatelských aktivit v oblasti peněžních půjček a obchodování lze vcelku brzy pozorovat i počátky řemeslnictví. Zpočátku jen pro vlastní potřebu, ale stále častěji i jako konkurenci s nežidovskými řemeslníky. V Kolíně lze doložit zbrojíře Abrahama a další řemeslníky.[5]

V roce 1541 se král Ferdinand I. Habsburský rozhodl „osvobodit“ česká města od Židů; Židé z Kolína poté prý v roce 1542 emigrovali do Polska pod vedením rabína Mojžíše Malostranského.[4] Poté, co Ferdinandův nástupce Maxmilián II. Habsburský v roce 1564 umožnil opětovné osídlení Čech židovským obyvatelstvem, rostl jejich počet: 1574 žilo ve městě 33 židovských rodin a kolem roku 1620 byla kolínská komunita druhou největší v Čechách a v následujícím období patřila k nejdůležitějším v zemi. Od roku 1917 zde působil jako rabín Richard Feder, který tuto funkci zastával až do roku 1953 (s výjimkou let 1942–1945).[6][7]

Jako prvním rabínem v Kolíně bývá označován rabín Majer (v pramenech také pod jménem Meir); jeho rabinát měl trvat od roku 1500 do 1513.[2] Jeho nástupcem byl Samuel a v 1541 Mojžíš Malostranský.[17] V Kolíně působili jako rabíni známí autoři a teologové jako Eleazar Kalir (1782–1802) nebo Benjamin Volf ha-Levi Boskovic (1802–1810). Od 17. století byl kolínský rabín také rabínem v Kouřimi.[6][18]

Posledním rabínem v Kolíně byl Richard Feder, který zastával úřad v letech 1917 až 1953 (s přestávkou v letech 1942 až 1945, kdy byl vězněn v koncentračním táboře Terezín). Po osvobození se vrátil do Kolína a pokusil se oživit tehdy velmi malou židovskou komunitu, která se skládala z několika mála přeživších navrátilců.[15]

Židovské obyvatelstvo v Kolíně se vyvíjelo takto:[19]

V roce 1938 uprchlo do Kolína mnoho židovských rodin ze Sudet.[7]

Židovská obec v Kolíně zahrnovala mimo jiné následující osobnosti:[6]

• Bernard Illovy (1812–1871), později ortodoxní rabín v USA
• Jacob Illowy (do r. 1781), rabín v Kolíně od roku 1746 do roku 1781
• Bernhard Schlesinger (1773–1836), básník, spisovatel a učitel
• Josef Popper-Lynkeus (1838–1921), sociální filozof, vynálezce a spisovatel
• Max Winder (1845–1920), básník
• Camill Hoffmann (1878–1944), spisovatel a diplomat
• Robert Saudek (1880–1935), spisovatel a grafolog
• Rudolf Saudek (1880–1965), sochař a grafik
• Otokar Fischer (1883–1938), překladatel, literární vědec a dramaturg