Židé v Rusku

Pojem Židé v Rusku, respektive dějiny Židů v Rusku, případně ruští Židé, označuje historický vývoj židovské populace na území Ruska a zemí s Ruskem historicky spjatých. Dějiny židovského osídlení sahají 1 500 let do minulosti. Židé v dějinách Ruska odedávna tvořili velkou náboženskou diasporu a na rozlehlém území Ruského impéria svého času žila největší populace Židů na světě.[6] Pojem zahrnuje také židovské obyatelstvo na území států někdejšího Sovětského svazu, zejména pak země se silnou židovskou menšinou (Bělorusko, Ukrajina, Litva).

Ruští Židé
Židovské muzeum a centrum tolerance v Moskvě
Populace
(do druhé světové války asi 136 tisíc osob)
Izrael Izrael1 200 000 [1]
USA USA350 000 [2]
Německo Německo178 500 [3]
Rusko RuskoRůzné zdroje uvádějí 158 000 - 194 000 osob. Dle sčítání z roku 2010 v Rusku žilo asi 200 000-500 000 osob židovského původu.[4]
Austrálie Austrálie10 000–11 000[5]
Jazyk(y)
ruština, hebrejština, jidiš
Náboženství
(aškenázský) judaismus
Poloha Ruské federace (zeleně) v rámci Eurasie.

Na většině ruských území se usazovaly zejména aškenázké komunity, které následně rozvinuly mnoho vlastních židovských náboženských i kulturních tradic. Právě tak ale byly vystavovány obdobím protižidovských diskriminačních opatření a perzekuce. Největší skupinu ruských Židů tvoří vlastní aškenázští Židé, ale existuje řada významných neaškenázkých skupin z jiných oblastí diaspory, včetně horských Židů, sefardských Židů, krymských Karaitů, Krymčáků, a bucharských či gruzínských Židů.

Historie

Nejstarší dějiny

Tradice a legendy příchod Židů do Arménie a Gruzie spojují s deseti ztracenými kmeny (kolem roku 722 př. n. l.) nebo také s babylonským zajetím (586 př. n. l.). Doložené údaje o židovském osídlení v této oblasti pocházejí z helénského období (srov. heslo Židé v Gruzii). Zbytky staveb či nápisy na náhrobcích svědčí o přítomnosti významných židovských obcí v řeckých koloniích na pobřeží Černého moře, např. Chersonésos u Sevastopolu a Pantikapaion v mísech dnešní Kerči (srov. heslo Krymčáci a Karaité), které však tehdy ještě nebyly součástí dnešního Ruska. V důsledku pronásledování v Byzantské říši uprchlo mnoho Židů do těcto obcí.

V době římsko-perských válek v 7. století emigrovalo mnoho Židů do kavkazských oblastí, kteří ovšem udržovali styk s centry židovské učenosti v Babylonii a Persii (srov. heslo Horští Židé). Od raného středověku cestovali židovští obchodníci po městech podél Hedvábné stezky a dostali se až do Indie a Číny. Obchodovali s otroky, látkami a textilem, kožešinami, kořením a zbraněmi. Ve středověké hebrejské literatuře je tato oblast označována jako Erec Kena'an (země Kanaánská).

Na ruském území

Přítomnost Židů v evropské části Ruska sahá do 7.–14. století. V dobách Kyjevské Rusi 11. a 12. století byla židovská komunita nucena obývat oddělenou čtvrť.

Přítomnost Židů v Moskevském velkoknížectví je poprvé doložena v kronice z roku 1471.

Za vlády Kateřiny II. v 18. století byly Židům v Rusku vymezeny tzv. zóny osídlení, konkrétní území, kde Židé směli žít a kam se směli stěhovat.

Za vlády Alexandra III. se protižidovská politika ještě vystupňovala. Od počátku v 80. let 19 století se na několik desetiletí na různých místech po celém Rusku vzedmula vlna protižidovských pogromů. V letech 1880 až 1920 přes dva miliony Židů uprchlo z Ruska, většinou do USA a do Palestiny, tedy na území dnešního státu Izrael.

Odkazy

Reference
  1. Monthly Bulletin of Statistics [online]. [cit. 2011-03-22]. Dostupné online.
  2. KLIGER, Sam. Russian Jews in America: Status, Identity and Integration [online]. The American Jewish Committee, June 14, 2004 [cit. 2020-05-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-02-01.
  3. German Jews more than victims, community head says [online]. Jewish Journal, 5 January 2011. Dostupné online.
  4. DELLAPERGOLA, Sergio. World Jewish Population, 2012 [online]. North American Jewish Data Bank, November 2, 2012 [cit. 2013-07-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-04-22.
  5. Gruzman, Emmanuel (May 12, 2018). Russian-speaking Jews in Australia: more difficulties at first but more satisfied at last [online]. 2018-05-12 [cit. 2018-06-08]. Dostupné online.
  6. Jewish Encyclopedia. Table of Ratios of Jewish to Total Population in the Principal Countries and Cities of the World. [s.l.]: [s.n.], 1901–1906. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne March 28, 2007. (anglicky)

Související články
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.