Žhářský útok ve Vítkově

Pachatelé útoku vhodili krátce před půlnocí 18. dubna tři benzínem plněné zápalné lahve do Romy obývaného domu v Opavské ulici č. p. 58 ve Vítkově.[3] V budově tou dobou spalo 8 lidí. V důsledku útoku byli popáleni Anna Siváková, Pavel Kudrik a nejvážnější popáleniny utrpěla jejich dvouletá dcera Natálie.[4] Samotný dům pak do základů vyhořel a následně byl zbořen.

Natálie Kudriková měla vážné, život ohrožující, popáleniny na více než 80 % těla, kvůli kterým zůstala v nemocnici v péči lékařů až do prosince 2009, kdy byla propuštěna do domácího ošetřování. Její léčba si vyžádala řadu operací, které však plně neodstranily trvalé následky. Stala se tak prvním batoletem, které v Česku přežilo takto rozsáhlé popálení.[12] Náklady na léčbu, které v prosinci 2009 dosáhly výše 6 milionů korun, pojišťovna vymáhala po útočnicích.[13] Za péči o Natálku získali lékaři z Popáleninového centra Fakultní nemocnice v Ostravě cenu Gypsy Spirit.[14] Anna Siváková při útoku utrpěla popáleniny na 30 % těla, zatímco Pavel Kudrik utrpěl popáleniny na zádech a končetinách.[2]

Otci Natálky Pavlu Kudrikovi byl, v důsledku útoku, prezidentem na časově neomezenou dobu přerušen výkon trestu za krádež a poškozování cizí věci. Následně mu byla prezidentem Václavem Klausem udělena milost. Dle Klausova mluvčího prezident „přihlédl k tomu, že při brutálním útoku na rodinu jmenovaného byla jeho dcera těžce popálena a jejich dům byl zcela vypálen.“[15]

Ráno 12. srpna 2009 policie zadržela 12 osob, osm jich bylo následně propuštěno, zbylí čtyři muži byli obvinění z pokusu o vraždu s rasovým motivem a byla na ně uvalena vazba, přičemž někteří z nich se k činu doznali.[20] Podle státní zástupkyně mělo být vyšetřování případu ukončeno v prvních měsících roku 2010.

Podle české Antifašistické akce byli obvinění aktivní v neonacistických strukturách jako je Národní odpor nebo Autonomní nacionalisté.[21][22]

Dne 11. května 2010 stanuli před soudem obvinění Ivo Müller, Václav Cojocaru, David Vaculík a Jaromír Lukeš. Byli obviněni z pokusu o vraždu a poškozování cizí věci spáchané formou spolupachatelství. Podle obžaloby se obvinění dopustili jednání, které mělo za cíl usmrtit jiné osoby. Motivem tohoto činu byla etnická příslušnost těchto osob. Útok měl být proveden k uctění 120. výročí narození Adolfa Hitlera.[1]

Podle obhájců obžalovaných byl dům, který obžalovaní zapálili, ve špatném stavu, měl propadlou střechu a vytlučená okna. Obžalovaní se domnívali, že zapalují neobydlený sklad kradeného zboží. Ivo Müller a Václav Cojocaru se k žhářství doznali a rodině se za důsledky svého činu omluvili.[23]

Rozsudek byl vynesen 20. října, všichni obžalovaní byli uznání vinnými z pokusu o vraždu a poškození cizí věci. David Vaculík, Jaromír Lukeš a Ivo Müller dostali trest odnětí svobody na 22 let, dosud netrestaný Václav Cojocaru 20 let, navíc všichni musejí uhradit odškodné. Odsouzení se proti rozsudku na místě odvolali.[24] Odvolací soud následně o dva roky snížil trest Ivu Müllerovi, kvůli spolupráci s vyšetřovateli a projevené lítosti.[25]

15. prosince 2011 potvrdil Nejvyšší soud České republiky tresty nižší instance.[26] Kvůli přímému televiznímu přenosu ze soudního líčení Krajského soudu v Ostravě podali odsouzení David Vaculík a Jaromír Lukeš stížnost k Ústavnímu soudu.[27] 24. září 2014 Ústavní soud jejich stížnost odmítl s odůvodněním, že dokazování bylo důkladné a soudy postupovaly objektivně.[28]

9. července 2012 byl na chatě ve Frenštátě pod Radhoštěm nalezen předseda senátu v procesu s vítkovskými žháři Miloslav Studnička s proříznutým hrdlem a bez známek života.[31][32] Smrt se dávala i do souvislosti s tímto procesem, vyšetřování ale cizí zavinění nepotvrdilo.[33]