Železniční nehoda ve Kbelích
Železniční nehoda ve Kbelích se stala 20. prosince 1943 na jednokolejné trati mezi zastávkou Praha-Kbely a nádražím Praha-Satalice u přejezdu ulice Hornopočernická.
| Železniční nehoda ve Kbelích | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Čas | před 06:00 | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Datum | 20. prosince 1943 | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Místo | Praha-Kbely | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Souřadnice | 50°7′34″ s. š., 14°33′33″ v. d. | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Stát | Protektorát Čechy a Morava | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Železniční trať | Praha – Turnov | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Typ nehody | čelní srážka dvou vlaků | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Úmrtí | 42 | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Zranění | 91 | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Částečný průběh trati | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Legenda | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Nehoda
Před šestou hodinou ranní se na 14,9 kilometru[1] u železničního přejezdu silnice ze Kbel do Satalic stala tragická železniční nehoda. Čelně se zde srazily dva osobní vlaky č. 1111[pozn. 1] a 1160, které svážely pracující do vysočanských, letňanských a čakovických továren. Při srážce zemřelo na místě 23 osob a 110 jich bylo zraněno, dalších 19 osob zemřelo později v nemocnicích na následky zranění.
Příčina nehody
Příčinou srážky bylo nedorozumění na výhybně, která byla ten den nově otevřena společně se zastávkou Praha-Kbely. Vina byla na straně výpravčího Antonína Pospíšila z železniční stanice Kbely.[1]
Souvislosti
Tragická nehoda se stala v době protektorátu a mezi lidmi ve vlaku byli i totálně nasazení, kteří pracovali v pražských továrnách. Vlaky byly v této ranní hodině plně obsazeny a proto počet zemřelých a zraněných je vysoký. Pohřbu obětí, který se konal ve Vinoři, se zúčastnili i tehdejší protektorátní ministři Bienert a Moravec a nad rakvemi směl promluvit pouze římskokatolický kněz.[1]
Kvůli stavbě nové kbelské stanice roku 1943 byla zbourána 21. kaple poutní cesty do Staré Boleslavi. Někteří lidé pak viděli v tragédii trest za tento čin.
Odkazy
Poznámky
- Některé zdroje uvádějí číslo vlaku 1101.
Reference
- Farnost Kbely. S. 4, 11. In: Kbelský zpravodaj, leden 1985, s. 2; místní kronika, díl I., k roku 1943. [cit. 2018-07-08]. pdf. Dostupné online.Archivováno 6. 6. 2021 na Wayback Machine
Literatura
- Mahel, Ivo. Nádraží a železniční tratě. 2. díl, Zaniklé, proměněné a ohrožené stavby na pražské periferii. Vyd. 1. V Praze: Paseka, 2013. 195 s. Zmizelá Praha. ISBN 978-80-7432-298-3. S. 36-37.
- ŠINDLAUER, Zdeněk. Turnovsko-kralupsko-pražská dráha. 1. vydání. Turnov: Klub přátel železnic Českého ráje, 2015. 132 stran. ISBN 978-80-260-8878-3. S. 100.
Související články
Externí odkazy
- Orientační plán hlavního města Prahy s okolím (1938), list č.24. Městská knihovna v Praze.
- V řízení a zabezpečení železniční dopravy je nutná vyšší automatizace. Ing. Josef Schrötter. In: Reportér, 2/2015, s. 51.
- Satalice ve století minulém: Nádraží. Libor Vrabec.