Žejdlicové ze Šenfeldu
Žejdlicové ze Šenfeldu (též Zejdlicové ze Šenfeldu, německy von Seydlitz, Seidlitz či Zeidlitz) byli starý rytířský rod, původem ze Slezska, který má pravděpodobně společné předky s Bechyni z Lažan; jeho příslušníci se uplatnili hlavně ve státní správě země.
Žejdlicové ze Šenfeldu | |
---|---|
Země | České království / Slezské knížectví |
Tituly | rytíři |
Rok založení | 14. století (?) |
Konec vlády | 1622 |
Vymření po meči | 1622 (Rudolf Žejdlic ze Šenfeldu) / Ladislav Žejdlic ze Šenfeldu |
Historie
V Čechách se první předek rodu objevil pravděpodobně již koncem 14. století, když jakýsi Žejdlic zakoupil statek Schönfeld (dnes Žižkovo Pole u Havlíčkova Brodu), podle něhož se začali psát. Jeho následovníci získali Nelahozeves, Stochov či Lány. Rod vlastnil také panství v Hrabství kladském.
Synové Jiřího Žejdlice ze Šenfeldu († 1572) založili dvě větve rodu.
- Jan založil encovanskou větev, která k sídlu v Encovanech přidala ještě Chvatěruby, Doksy a další panství.
- V roce 1589 byl místokancléřem Českého království Osvald (Oswald) Zejdlic ze Šenfeldu. Zemřel v témže roce a o několik týdnů později ho následovala i jeho manželka Lukrecie z Wittennu. Oba manželé byli pohřbeni v kostele Narození Panny Marie v Hrušovanech.[1]
- Ladislav Žejdlic ze Šenfeldu v roce 1610 povýšil do panského stavu, působil jako krajský hejtman, po účasti na stavovském povstání přišel na základě konfiskací o veškerý majetek a zemřel v Sasku. Jím vymřela encovanská linie.
- Hertvík († 1603) založil polenskou větev, v mládí sloužil u dvora arciknížete Ferdinanda Tyrolského, po návratu do vlasti vykonával královské úřady, zasedal u Českého zemského soudu, poté zastával funkci královského rady, vrchního hejtmana a královského podkomořího. Roku 1580 byl přijat do panského stavu a obdržel několik statků, mimo jiné Újezd u Prahy, Choceň, Polnou a Horní Studenec. S manželkou Markétou Zárubovou z Hustiřan měl čtyři syny: Hertvíka mladšího († 1600), Jindřicha († 1606), Jana († 1612) a Rudolfa.
Rudolf Žejdlic ze Šenfeldu byl Hertvíkovým nejmladším synem a univerzální dědicem polenské linie; po bratru Janovi zdědil panství Polná a Přibyslav, roku 1597 koupil pustý hrad Ronov, klášter v Pohledu, městečko Borová a 46 vesnic. Oženil se s Annou Marií Berkovou z Dubé († 1619), s níž měl dvě dcery, Polyxenu (1617-1619) a Eusebii Alinu (1617-1622). Před stavovským povstáním se vrátil z Francie, kde hledal podporu pro stavovskou politiku, a ihned na své náklady sestavil vojenskou jednotku. Na polenském hradě údajně na přelomu ledna a února hostil Fridricha Falckého. 8. listopadu 1620 bojoval v bitvě na Bílé Hoře. Po porážce stavů zemřel ještě před tím, než na něj 22. října 1622 prokurátor podal žalobu za rebelii proti císaři Ferdinandovi II., na jejímž podkladu byl posmrtně odsouzen a zkonfiskován jeho majetek. Jím vymřela polenská větev.
Význační členové rodu
- Ernst Julius von Seidlitz (1695–1766), hrabě na Pilavě (Peilau), zakladatel bratrstva v Horní Pilavě (Gnadenfrei), strýc pěstounky Karla von Holtei
- Alexander Gottlieb von Seydlitz (1700–1782), pruský generálmajor
- Friedrich Wilhelm von Seydlitz (1721–1773), pruský generál jezdectva
- Florian von Seydlitz (1777–1832), pruský generálmajor
- Ernst von Seydlitz-Kurzbach (1784–1849), autor Seydlitz'sche Geographie
- Hermann von Seydlitz-Kurzbach (1810–1895), pruský generálporučík
- Rudolf von Seydlitz-Kurzbach (1812–1870), německý majitel panství a dvorský úředník
- Kurt von Seydlitz-Kurzbach (1849–1913), pruský generálmajor
- Woldemar von Seidlitz (1850–1922), historik umění
- Ernst Julius von Seidlitz-Sandreczki (1863–1930), německý majorátní pán a poslanec
- Adolf von Seidlitz (1865–1943), zemský rada, člen pruské poslanecké sněmovny
- Wilfried von Seidlitz (1880–1945), německý geolog a paleontolog
- Walther von Seydlitz-Kurzbach (1888–1976), německý generál ve druhé světové válce, místopředseda výboru Freies Deutschland
- Adolf von Seydlitz-Sandreczki (1896–1945), velkostatkář a člen zemské bratrské rady vyznávající církve Slezska
- Friedrich Wilhelm von Seydlitz-Kurzbach (1914–2009), bývalý předseda představentva Paul Hartmann AG
- Werner von Seydlitz (1927–2016), švédský podnikatel původem z Východního Pruska. Zakladatel společnosti MP-Bolagen ve švédském Vetlanda.
Erb
S Bechyni z Lažan mají společný i znak, ve kterém jsou tři kapři, kteří byli zlatí nebo stříbrní a leželi na červeném či stříbrném poli.
Příbuzenstvo
Spojili se s Záruby z Hustířan, Vratislavy z Mitrovic, Slavaty či Berky z Dubé.
Odkazy
Reference
- ANDĚL, Rudolf, a kol. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Severní Čechy. Svazek III. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Encovany – zámek, s. 112–113.
Související články
Literatura
- HALADA, Jan. Lexikon české šlechty. Praha: AKROPOLIS, 1992. ISBN 80-901020-3-4. Kapitola Zejdlicové ze Šenfeldu, s. 185–186.
- MAŠEK, Petr: Šlechtické rody v Čechách, na Moravě a ve Slezsku od Bílé Hory po současnost, díl II. N-Ž. Praha : Argo 2010, s. 490.
- NOVOTNÝ David: Když zemřel podkomoří... (Spory v rodině Žejdliců ze Šenfeldu po roce 1603)
- Šůla, Jaroslav: Zejdlicové ze Šenfeldu, majitelé homolského panství v hrabství kladském (1534-1541). In: Kladský sborník, Trutnov : Lupus Sv. 12, 2019, s. 61-71.
- Ottův slovník naučný: Zejdlicové ze Šenfeldu
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Žejdlicové ze Šenfeldu na Wikimedia Commons
- Zeidlitz ve Vlastenském slovníku historickém ve Wikizdrojích