Brno-Žebětín

Brno-Žebětín je městská část na západním okraji statutárního města Brna. Je tvořena městskou čtvrtí Žebětín (německy Schebetein), původně samostatnou obcí, která byla k Brnu připojena v roce 1971. Její katastrální území má rozlohu 13,60 km². Samosprávná městská část vznikla 24. listopadu 1990. Žije zde přibližně 3600 obyvatel.

Brno-Žebětín
Městská část Brno-Žebětín

• Vlevo 1: Pohled na Žebětín od východu
• Vlevo 2: Masarykův okruh
• Vpravo 1: Ulice s kostelem svatého Bartoloměje
• Vpravo 2: Křivánkovo náměstí

• Dole: Žebětínský rybník
znakvlajka
Lokalita
Statusměstská část
Statutární městoBrno
OkresBrno-město
KrajJihomoravský
Historická zeměMorava
Zeměpisné souřadnice49°12′25″ s. š., 16°29′16″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel6 222 (2021)[1]
Rozloha13,59 km²
Katastrální územíŽebětín
Nadmořská výška310 m n. m.
PSČ641 00
Počet domů1 033 (2021)[1]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ5
Kontakt
Adresa úřadu MČKřivánkovo náměstí 43/35
641 00 Brno
[email protected]
StarostaVít Beran (KDU-ČSL)
Oficiální web: www.zebetin.cz
Brno-Žebětín
Další údaje
Kód MČ551368
Kód části obce195677
Kód k. ú.795674
Geodata (OSM)OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pro účely senátních voleb je území městské části Brno-Žebětín zařazeno do volebního obvodu číslo 55.

Historie

Nejstarší zmínka o vsi Žebětín pochází z roku 1235 (Sebetin). Název pochází pravděpodobně od ženského osobního jména Žabata – Žabatin dvůr, Žabatín, Žebětín. Žebětín byl od středověku do roku 1848 rozdělen na 3 díly pod různými vrchnostmi, které se poté spojily v jednu obec. K Brnu byl Žebětín připojen 26. listopadu 1971. Poté až do roku 1976 tvořil Žebětín s celým svým katastrem samostatnou městskou část s vlastním místním národním výborem, která se nejprve nazývala Brno XVI-Žebětín,[2] ale k 1. květnu 1972[3] byla přejmenována na Brno-Žebětín. Od 15. července 1976[4] do 23. listopadu 1990 pak byl celý žebětínský katastr součástí městského obvodu Brno II. Roku 1979 došlo z důvodu přesahu nově budovaného kohoutovického sídliště na katastr Žebětína, ke změně katastrální hranice mezi Kohoutovicemi a Žebětínem. Žebětín přišel o východní okraj svého katastru, zahrnujícího mimo jiné hájenku, a naopak získal od Kohoutovic parcelu s dnešním číslem 2957. Od 24. listopadu 1990 je Žebětín samostatnou městskou částí Brno-Žebětín. Ke dni 19. února 2015 vstoupila v platnost nová katastrální a správní hranice mezi Žebětínem a Bystrcí v lokalitě Kamechy.

Příroda

Na katastru Žebětína se rozkládá řada lesů, ve kterých se nachází následující maloplošná chráněná území:

Dalším maloplošným chráněným územím na katastru Žebětína je přírodní památka Žebětínský rybník. V lese na východě katastru Žebetína se nachází památný strom dub „Troják“.

Pamětihodnosti
Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Brně-Žebětíně.

Hraniční kameny

V okrajových částech území městské části Brno-Žebětín lze nalézt velké množství starých hraničních kamenů. Nacházejí se v těchto lokalitách:

  • jižní hranice PP Pekárna
  • hranice m. č. Brno-Bosonohy a Brno-Žebětín v lese západně od Kohoutovic – zde však tyto hraniční kameny nevyznačují v současnosti platnou hranici, nýbrž původní hranici obou katastrálních území, která se zde od současné drobně liší.
  • obora Holedná – zde vyznačují hranici Jundrova a Žebětína, respektive panství, k nimž náležely tyto dvě bývalé obce.
  • hranice m. č. Brno-Žebětín a obce Popůvky – opět zde hraniční kameny vyznačují hranice panství, k nímž náležely obce Popůvky a Žebětín[5]

Školství

V roce 2013 byla dostavěna nová škola ZŠ Brno Otevřená, kterou řídí ředitelka Mgr. Dagmar Šenbergerová. V obci je též Mateřská škola s pracovišti Drdy 25 a Kohoutovická 33. Ředitelkou MŠ je Mgr. Alena Poláková.

Doprava
Letecký pohled od jihozápadu

Spojení s městem Brnem zajišťuje Dopravní podnik města Brna pomocí autobusové linky 52 z Mendlova náměstí, přes Žebětín až do Bystrce a zase zpátky. Okružní jízdu přes sídliště Kamechy zajišťuje linka 54. Katastrem Žebětína prochází část trasy nedostavěné „Hitlerovy“ exteritoriální dálnice Vídeň - Vratislav, na jejímž tělese zde byla v 80. letech vybudována zčásti čtyřproudová silnice do Bystrce.

Sport

Nejvýznamnějším sportovním klubem je fotbalový klub SK Žebětín. Kromě dvou dospělých týmů má také několik mládežnických družstev. Dalším významným představitelem žebětínského sportu je Žebětínský Pétanque Club (ŽEPEC). Ten každoročně pořádá turnaj O žebákovu kouli. Od roku 2009 také zahájil činnost juniorského týmu.

Symboly

Znak městské části

Zeleně a stříbrně dělený štít, v horním zeleném poli stříbrná radlice a zlatý hrozen, v dolním stříbrném poli červené srdce, z něhož vyrůstají na třech stoncích tři červenožluté květiny se dvěma listy.

Vlajka městské části

List tvoří dva vodorovné pruhy – zelený-stříbrný – v poměru 1 : 1, v zeleném pruhu stříbrná radlice a zlatý hrozen. Poměr šířky k délce je 2 : 3.

Odkazy

Reference
  1. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 - otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  2. Ústřední věstník České socialistické republiky, částka 10, č. 20/1971, str 153
  3. Ústřední věstník České socialistické republiky, částka 6, č. 10/1973, str. 56
  4. Ústřední věstník České socialistické republiky, částka 4, č. 10/1976, str. 127
  5. http://popuvky.webnode.cz/popuvky-historie/hranicni-kameny/

Literatura
  • FLODROVÁ, Milena. Brno v proměnách času : malá zamyšlení. Brno: Šimon Ryšavý, 2007. 178 s. ISBN 80-86137-79-1. Kapitola Žebětínské dvory, s. 164–167.

Související články

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.