Švarcenberk

Švarcenberk je rybník v katastrálním území obce Ponědrážka v severní části Třeboňské pánve v Jižních Čechách. Rozloha rybníku je 52 hektarů. Přibližně před sedmnácti tisíci lety se v místech rybníku nacházelo jezero s rozlohou 51 hektarů. Zaniklo zazemněním asi před 5500 lety. Okolo jezera existovalo rozsáhlé mezolitické osídlení.[1] Archeologický výzkum započal po roce 2000 a lokalita není dosud plně prozkoumána.

Švarcenberk
Poloha
StátČesko Česko
Zeměpisné souřadnice49°8′46″ s. š., 14°42′17″ v. d.
Rozměry
Rozloha52 ha
Ostatní
Nadm. výška411 m
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jezero Švarcenberk

Mechanismus vzniku jezera

Během poslední doby ledové (tzv. würmský glaciál) nebyla lokalita pokryta ledovcem. Klima však silně ovlivňovaly blízké ledovce v Alpách a na Šumavě. V oblasti Švarcenberku se rozkládala tundra a polární pustina. V místě pozdějšího jezera se vytvořilo masivní pingo. Po konci mladšího dryasu roztála ledová čočka (pingo) s již silně erodovaným půdním krytem zaniklo a v depresi vzniklo jezero.

Popsaný termokrasový původ jezera dokládá přítomnost silných pramenů podzemní vody, zjištěný tvar jezera a zjištěný hloubkový profil dna jezera.

Zánik jezera

V první fázi se v jezeru nacházela jen chudá arktická flóra a fauna. V důsledku globálního oteplování došlo k změně druhů a dramaticky se zvýšil objem biomasy. V boreálu proto docházelo k rychlému zazemňování jezera. Nakonec z jezera zbyly jen tůně v dřívějších nejhlubších místech, kde mocnost sedimentů dosahuje přibližně deseti metrů.

Tůně se přeměnily v rašeliniště, jehož růstem docházelo k „vyzdvihávání“ terénu v prostoru bývalých tůní. Nejmladší nalezená rašelina je datována přibližně 2000 B. P. Mladší vrstvy byly zřejmě odstraněny během stavby rybníka Švarcenberk.

Mezolitické osídlení

V oblasti severní části Třeboňské pánve byly ojediněle nalezeny kameny, které mohly být štípanou kamennou industrií neznámého neolitického stáří.[2] Geologický průzkum jezerních sedimentů však přinesl poznatky nasvědčující, že okolní krajina byla přetvářena lidskou činností. Jednalo se mimo jiné o následující indicie:

  • V sedimentech byla prokázána eolická složka a pyl některých druhů rostlin, které vyžadují bezlesí. Přitom klimaxem byl měl být les bez přítomnosti stabilního rozsáhlého bezlesí.
  • V sedimentech se nacházelo značné množství zbytků semen kotvice plovoucí. Z kulturních paralel je známé pěstování kotvic a konzumace škrobnatých oříšků.[2]
  • V litorálním profilu poutalo pozornost překvapivé množství zbytků maliníku, který vyžaduje sušší stanoviště.
  • Biologové nalezli lískové oříšky z doby, kdy líska do tohoto regionu neměla ještě proniknout.[3]

Na základě těchto zjištění byl po roce 2000 zahájen archeologický výzkum lokality.

Na dosud prozkoumaném území bylo zatím identifikováno devět sídlišť.[3] Dále se nalezlo větší množství dřevěných artefaktů neznámého účelu. Na bývalém pobřeží jezera se dochovaly znaky zemních prací při úpravách pobřeží a zbytky komplexních dřevěných konstrukcí, které mohly sloužit jako molo. Většina lokality zůstává neprozkoumána a proto lze v budoucnu očekávat množství dalších objevů.

Datace osídlení byla provedena pomocí radiokarbonové metody. Nejstarší osídlení spadá do období přibližně 10000 BP. Dřevěné artefakty jsou datovány mezi 9200 BP a 9500 BP na 90% hladině spolehlivosti. Osídlení je doloženo až do období zániku jezera.

Rybník Švarcenberk

Na začátku 15. století bylo okolí již známou rybníkářskou oblastí. V blízkosti se nacházely například rybníky Horusický rybník, Dvořiště, Záblatský rybník nebo Ponědražský rybník, které patří k největším rybníkům v Česku a každý z nich je několikanásobně větší než Švarcenberk.

Území bývalého jezera Švarcenberk bylo jednou z posledních pozic v okolí vhodných ke stavbě většího rybníku. Rybník naplánoval a vyměřil již Jakub Krčín na konci 16. století, ale nejednalo se o prioritní investiční akci.[zdroj?!] Vzhledem k třicetileté válce byl záměr realizován až na přelomu 17. a 18. století.[2]

Odkazy

Reference
  1. PETR, Pokorný. Osudy zaniklého jezera. 16 000 let historie v jezerních usazeninách. Vesmír. 2000, roč. 79, čís. 4. Dostupné online.
  2. ŠÍDA, Petr; POKORNÝ, Petr; KUNEŠ, Petr. Dřevěné artefakty raně holocenního stáří z litorálu zaniklého jezera Švarcenberk. Přehled výzkumů. 2007, čís. 48, s. 55–64. Dostupné online. ISSN 1211-7250. ISBN 80-86023-83-4.
  3. VYDROVÁ, Michaela; HRONOVÁ, Tereza. Jihočeské jezero Schwarzenberg skrývá pozůstatky mezolitického osídlení. iRozhlas [online]. 2011-02-18 [cit. 2018-09-09].

Související články

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.