Švédské velvyslanectví v Praze
Švédské velvyslanectví v Česku se nachází na Hradčanech v Praze, v ulici Úvoz, číslo 13. Nachází se poblíž Strahovského kláštera. Z velvyslanectví je výhled na zbytek Prahy, protože budova, která se jmenuje „Na krásné vyhlídce“, se nachází na kopci. Od velvyslanectví až k Petřínu vede pěší stezka pojmenovaná po švédském diplomatu Raoulu Wallenbergovi, který zachránil tisíce Židů před holocaustem. Na velyslanectví pracují čtyři úředníci ze Švédska a pět místních zaměstnanců.[1] Úkolem je poskytovat služby švédským občanům v Česku a podpora švédské kultury a obchodu v hostitelské zemi.
Švédské velvyslanectví v Praze | |
---|---|
Švédské velvyslanectví v Praze | |
Účel stavby | |
zastupitelský úřad | |
Základní informace | |
Další majitelé | JUDr. Josef Růžička (první majitel domu) |
Poloha | |
Adresa | Úvoz 13, Praha, Česko |
Souřadnice | 50°5′15,11″ s. š., 14°23′27,54″ v. d. |
Švédské velvyslanectví v Praze | |
Další informace | |
Web | www.swedenabroad.com/Prague |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Vedoucí mise
Jméno | Období | Titul | Akreditace |
---|---|---|---|
Gerhard Löwen | 1921–1932 | Vyslanec | |
Knut Richard Thyberg | 1931–1933 | Chargé d’affaires (jednající) | |
Joen Lagerberg | 1932–1935 | Chargé d’affaires | |
Joen Lagerberg | 1935–1937 | Vyslanec | |
Folke Malmar | 1937–1939 | Vyslanec | |
Torsten Hammarström | 1945–1947 | Vyslanec | |
Wilhelm Winther | 1947–1950 | Vyslanec | |
Sven Allard | 1951–1954 | Vyslanec | Také akreditován pro Budapešť. |
Carl Olof Gisle | 1954–1959 | Vyslanec | |
Karl Fredrik Almqvist | 1959–1962 | Velvyslanec | |
Harry Bagge | 1963–1969 | Velvyslanec | Také akreditován pro Budapešť 1963–1964. |
Agda Rössel | 1969–1953 | Velvyslanec | |
Carl-George Crafoord | 1973–1976 | Velvyslanec | |
Marc Giron | 1976–1977 | Velvyslanec | |
Sigge Lilliehöök | 1978–1979 | Velvyslanec | |
Bengt Rösiö | 1979–1981 | Velvyslanec | |
Olof Skoglund | 1981–1985 | Velvyslanec | |
Karl-Vilhelm Wöhler | 1985–1988 | Velvyslanec | |
Lars-Åke Nilsson | 1988–1991 | Velvyslanec | |
Lennart Watz | 1992–1996 | Velvyslanec | Také akreditován pro Bratislavu 1993–1996. |
Ingmar Karlsson | 1996-2001 | Velvyslanec | Také akreditován pro Bratislavu. |
Harald Fälth | ????–2006 | Velvyslanec | |
Catherine von Heidenstam | 2006-2010 | Velvyslanec | |
Annika Jagander | 2011–2016 | Velvyslanec | |
Viktoria Li | 2016–2020 | Velvyslanec | |
Fredrik Jörgensen | 2020–dosud | Velvyslanec |
Historie budovy
Budovu nechal postavit český právník a diplomat[2][3] JUDr. Josef Růžička (1889–1942) v roce 1928 pro sebe a svoji rodinu. Dům nazval „Na krásné vyhlídce“ a stojí v místě, kde kdysi stával hostinec.[2][3] Dalším obyvatelem domu „Na krásné vyhlídce“ byl jeho zeť – spisovatel a ornitolog Veleslav Wahl. V domě v podkroví našla (v letech 1928 až 1994) svůj domov i automobilová závodnice Eliška Junková.
JUDr. Josef Růžička
JUDr. Josef Růžička (13. července 1889 – 23. května 1942)[4] byl český právník a diplomat. Před druhou světovou válkou byl majitelem brusírny diamantů v Turnově a vlastníkem několika nemovitostí.[5] Od roku 1932 působil také jako honorární konzul republiky Panama s právem vydávat víza.[2][3][5] Za protektorátu se zapojil do protiněmecké činnosti (vydával panamská víza československým židům k vycestování z protektorátu a tím jim umožnil zachránit si život před nacistickou perzekucí).[2][3] (Vydával také víza Židům ze Slovenského štátu, Rakouska a Polska.[5] Pomohl odejít do bezpečí exilu minimálně osmdesáti německým antifašistům pronásledovaným z politických důvodů.[5])
V roce 1996 byla náhodně zalezena (vesměs jím) ručně psaná evidenční „Kniha vystěhovaleckých víz do Panamy od roku 1929 do roku 1939“.[4] Ze zápisů byla na první pohled patrná nesrovnalost: V letech 1929 až 1937 bylo vydáno jen 9 víz, zatímco od roku 1938 do roku 1939 už to bylo asi 1500 víz vydaných převážně osobám s židovskými jmény a s různými národnostmi (jednalo se o české, polské, rakouské a německé Židy).[4]
JUDr. Josef Růžička byl ale udán příslušníkem gestapa, který bydlel nejspíše v sousedství jeho domu.[2][3] Dne 4. října 1941[4] byl Růžička ve svém domě zatčen gestapem[4] a deportován nejprve na 3 měsíce[5] do věznice gestapa v Malé pevnosti v Terezíně[4][5] a poté byl vězněn v koncentračním táboře Mauthausen.[2][3] Intervence protektorátního prezidenta Emila Háchy nebyla nic platná.[5] Druhou světovou válku Josef Růžička nepřežil, dne 23. května 1942 byl v KT Mauthausen zavražděn (ubit dozorcem[5] na schodech do kamenolomu[5]).[2][3] Jeho osud připomíná kámen zmizelých instalovaný v dlažbě před budovou švédského velvyslanectví.[2][3]
Veleslav Wahl
Spisovatel a ornitolog Veleslav Wahl byl zetěm JUDr. Josefa Růžičky, neboť pojal za manželku jeho dceru Taťánu Růžičkovou. Veleslav Wahl během druhé světové války působil v domácím odboji (založil mládežnickou zpravodajskou skupinu, která se v roce 1943 spojila se skautskou odbojovou skupinou a v květnu 1945 již Veleslav Wahl velel celé Zpravodajské brigádě v síle 3 praporů, tj. velel skupině čítající asi 2000 odbojářů) a za svoji protiněmeckou činnost dostal po skončení druhé světové války Československý válečný kříž 39 a další dvě vyznamenání. Ke konci druhé světové války se Wahl seznámil s československý vojákem, příslušníkem britského paravýsadku Platinum-Pewter, kapitánem Jaromírem Nechanským, který byl v pražském květnovém povstání 1945 vojenským pověřencem České národní rady. V době květnového povstání 1945 (a bezprostředně po skončení druhé světové války) byl Veleslav Wahl nejmladším členem České národní rady. Po komunistickém převratu v únoru 1948 se Veleslav Wahl zapojil do činnosti odbojové skupiny majora Jaromíra Nechanského a pomáhal organizovat domácí 3. odboj. Nechanský se pokusil vytvořit zpravodajskou skupinu Holub–Slavík (H–S). Jak Nechanský tak i Wahl se ale stali oběťmi provokace náčelníka kontrarozvědky. V srpnu 1949 StB zatkla jednoho z příslušníků skupiny H-S. Dne 30. srpna 1949 byl Jaromír Nechanský odeslán na dovolenou a 4. září 1949 byl zatčen a obviněn z velezrady, vyzvědačství a spolčení proti republice, za což byl dne 14. června 1950 odsouzen k trestu smrti, ztrátě hodnosti a vyznamenání. Veleslav Wahl byl zatčen počátkem září 1949 a dne 22. dubna 1950 byl odsouzen k trestu smrti. Nechanský i Wahl byli popraveni v pankrácké věznici dne 16. června 1950 v ranních hodinách. Na fasádě domu „Na krásné vyhlídce“ připomíná Veleslava Wahla pamětní deska z projektu Poslední adresa. [p 1]
Eliška Junková
Po smrti svého manžela finančníka, bankéře a československého automobilového závodníka Čeňka Junka se v roce 1928 přestěhovala Eliška Junková do bytu v podkroví domu „Na krásné vyhlídce“ (na adrese: Úvoz 156/13, Praha 1-Hradčany),[6] kde žila až do své smrti (do roku 1994). V roce 2000 byla odhalena na budově pamětní deska, na níž je ovšem chybně uveden rok, kdy začala v domě bydlet (1930 místo správného 1928).[7]
Fotogalerie
- JUDr. Josef Růžička: kámen zmizelých s textem: Zde žil / JUDr. Josef / Růžička / nar. 1889 / zavražděn 1942 / v Mauthausenu
- Pamětní deska Veleslava Wahla s textem: Zde žil / Veleslav Wahl / student a ornitolog / narodil se 15. 5. 1922 / zatčen 7. 9. 1949 / popraven 16. 6. 1950
- Veleslav Wahl s manželkou Taťánou Wahlovou–Růžičkovou (před rokem 1946)
- Pamětní deska na domě, ve kterém Eliška Junková bydlela
- Česká automobilová závodnice Eliška Junková
Odkazy
Poznámky
- Manželka Veleslava Wahla Taťána Wahlová–Růžičková si odpykala v komunistických věznicích trest v délce trvání 11 let.
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Embassy of Sweden, Prague na anglické Wikipedii.
- O velvyslanectví [online]. swedenabroad.com [cit. 2017-09-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-08-14.
- RŮŽIČKA JOSEF [online]. Umístění: Praha 1, Úvoz 156/13, v chodníku: Stolpersteine CZ [cit. 2019-12-27]. Nápis: ZDE ŽIL / JUDR. JOSEF / RŮŽIČKA, NAR. 1889 / ZAVRAŽDĚN 1942 / V MAUTHAUSENU. Dostupné online.
- EXNER, Oskar. Další Stolperstein najdete u švédského velvyslanectví [online]. www.praha.eu, 2015-01-27 [cit. 2019-12-27]. Dostupné online.
- BURDOVÁ, Václava. Josef Růžička: tajný hrdina, který za války zachraňoval Židy [online]. pražský deník CZ, 2016-08-09 [cit. 2019-12-27]. Josef Růžička; narodil se 13. července 1889; pracoval jako právník a panamský konzul; v letech 1938 a 1939 vydal přes 1500 víz českým, rakouským a německým Židům a řadě z nich tak pomohl uniknout před válkou; sám zemřel v koncentračním táboře Mauthausen 23. května 1942; Kateřina Ebelová (*1955) je výtvarnice a vnučka JUDr. Josefa Růžičky (vede galerii Scarabeus na Letné; založila kavárnu Alchymista). Dostupné online.
- ČECH, Nikola. Útěky z Protektorátu: Josef Růžička pomohl stovkám lidí, než jej zavraždili nacisté [online]. leva perspektiva CZ, 2016-07-01 [cit. 2019-12-27]. Dostupné online.
- Z metropole 27. března 2010 [online]. ČT 24, 2010-03-27 [cit. 2010-09-28]. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
- PŘÍPLATOVÁ, Karolína. ROZHLEDNÍK: O dámském klubu a tak trochu i o Elišce Junkové. Neviditelný pes [online]. 2008-06-09 [cit. 2010-09-28]. Dostupné online.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Švédské velvyslanectví v Česku na Wikimedia Commons
- Oficiální stránky (archiv)
- Švédské velvyslanectví v Praze