Švédské velvyslanectví v Praze

Švédské velvyslanectví v Česku se nachází na Hradčanech v Praze, v ulici Úvoz, číslo 13. Nachází se poblíž Strahovského kláštera. Z velvyslanectví je výhled na zbytek Prahy, protože budova, která se jmenuje „Na krásné vyhlídce“, se nachází na kopci. Od velvyslanectví až k Petřínu vede pěší stezka pojmenovaná po švédském diplomatu Raoulu Wallenbergovi, který zachránil tisíce Židů před holocaustem. Na velyslanectví pracují čtyři úředníci ze Švédska a pět místních zaměstnanců.[1] Úkolem je poskytovat služby švédským občanům v Česku a podpora švédské kultury a obchodu v hostitelské zemi.

Švédské velvyslanectví v Praze
Švédské velvyslanectví v Praze
Účel stavby

zastupitelský úřad

Základní informace
Další majiteléJUDr. Josef Růžička (první majitel domu)
Poloha
AdresaÚvoz 13, Praha, Česko Česko
Souřadnice50°5′15,11″ s. š., 14°23′27,54″ v. d.
Švédské velvyslanectví v Praze
Další informace
Webwww.swedenabroad.com/Prague
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vedoucí mise

JménoObdobíTitulAkreditace
Gerhard Löwen1921–1932Vyslanec
Knut Richard Thyberg1931–1933Chargé d’affaires (jednající)
Joen Lagerberg1932–1935Chargé d’affaires
Joen Lagerberg1935–1937Vyslanec
Folke Malmar1937–1939Vyslanec
Torsten Hammarström1945–1947Vyslanec
Wilhelm Winther1947–1950Vyslanec
Sven Allard1951–1954VyslanecTaké akreditován pro Budapešť.
Carl Olof Gisle1954–1959Vyslanec
Karl Fredrik Almqvist1959–1962Velvyslanec
Harry Bagge1963–1969VelvyslanecTaké akreditován pro Budapešť 1963–1964.
Agda Rössel1969–1953Velvyslanec
Carl-George Crafoord1973–1976Velvyslanec
Marc Giron1976–1977Velvyslanec
Sigge Lilliehöök1978–1979Velvyslanec
Bengt Rösiö1979–1981Velvyslanec
Olof Skoglund1981–1985Velvyslanec
Karl-Vilhelm Wöhler1985–1988Velvyslanec
Lars-Åke Nilsson1988–1991Velvyslanec
Lennart Watz1992–1996VelvyslanecTaké akreditován pro Bratislavu 1993–1996.
Ingmar Karlsson1996-2001VelvyslanecTaké akreditován pro Bratislavu.
Harald Fälth????–2006Velvyslanec
Catherine von Heidenstam2006-2010Velvyslanec
Annika Jagander2011–2016Velvyslanec
Viktoria Li2016–2020Velvyslanec
Fredrik Jörgensen 2020–dosud Velvyslanec

Historie budovy

Budovu nechal postavit český právník a diplomat[2][3] JUDr. Josef Růžička (1889–1942) v roce 1928 pro sebe a svoji rodinu. Dům nazval „Na krásné vyhlídce“ a stojí v místě, kde kdysi stával hostinec.[2][3] Dalším obyvatelem domu „Na krásné vyhlídce“ byl jeho zeť – spisovatel a ornitolog Veleslav Wahl. V domě v podkroví našla (v letech 1928 až 1994) svůj domov i automobilová závodnice Eliška Junková.

JUDr. Josef Růžička

JUDr. Josef Růžička (13. července 1889 – 23. května 1942)[4] byl český právník a diplomat. Před druhou světovou válkou byl majitelem brusírny diamantů v Turnově a vlastníkem několika nemovitostí.[5] Od roku 1932 působil také jako honorární konzul republiky Panama s právem vydávat víza.[2][3][5] Za protektorátu se zapojil do protiněmecké činnosti (vydával panamská víza československým židům k vycestování z protektorátu a tím jim umožnil zachránit si život před nacistickou perzekucí).[2][3] (Vydával také víza Židům ze Slovenského štátu, Rakouska a Polska.[5] Pomohl odejít do bezpečí exilu minimálně osmdesáti německým antifašistům pronásledovaným z politických důvodů.[5])

V roce 1996 byla náhodně zalezena (vesměs jím) ručně psaná evidenční „Kniha vystěhovaleckých víz do Panamy od roku 1929 do roku 1939“.[4] Ze zápisů byla na první pohled patrná nesrovnalost: V letech 1929 až 1937 bylo vydáno jen 9 víz, zatímco od roku 1938 do roku 1939 už to bylo asi 1500 víz vydaných převážně osobám s židovskými jmény a s různými národnostmi (jednalo se o české, polské, rakouské a německé Židy).[4]

JUDr. Josef Růžička byl ale udán příslušníkem gestapa, který bydlel nejspíše v sousedství jeho domu.[2][3] Dne 4. října 1941[4] byl Růžička ve svém domě zatčen gestapem[4] a deportován nejprve na 3 měsíce[5] do věznice gestapa v Malé pevnosti v Terezíně[4][5] a poté byl vězněn v koncentračním táboře Mauthausen.[2][3] Intervence protektorátního prezidenta Emila Háchy nebyla nic platná.[5] Druhou světovou válku Josef Růžička nepřežil, dne 23. května 1942 byl v KT Mauthausen zavražděn (ubit dozorcem[5] na schodech do kamenolomu[5]).[2][3] Jeho osud připomíná kámen zmizelých instalovaný v dlažbě před budovou švédského velvyslanectví.[2][3]

Veleslav Wahl

Spisovatel a ornitolog Veleslav Wahl byl zetěm JUDr. Josefa Růžičky, neboť pojal za manželku jeho dceru Taťánu Růžičkovou. Veleslav Wahl během druhé světové války působil v domácím odboji (založil mládežnickou zpravodajskou skupinu, která se v roce 1943 spojila se skautskou odbojovou skupinou a v květnu 1945 již Veleslav Wahl velel celé Zpravodajské brigádě v síle 3 praporů, tj. velel skupině čítající asi 2000 odbojářů) a za svoji protiněmeckou činnost dostal po skončení druhé světové války Československý válečný kříž 39 a další dvě vyznamenání. Ke konci druhé světové války se Wahl seznámil s československý vojákem, příslušníkem britského paravýsadku Platinum-Pewter, kapitánem Jaromírem Nechanským, který byl v pražském květnovém povstání 1945 vojenským pověřencem České národní rady. V době květnového povstání 1945 (a bezprostředně po skončení druhé světové války) byl Veleslav Wahl nejmladším členem České národní rady. Po komunistickém převratu v únoru 1948 se Veleslav Wahl zapojil do činnosti odbojové skupiny majora Jaromíra Nechanského a pomáhal organizovat domácí 3. odboj. Nechanský se pokusil vytvořit zpravodajskou skupinu Holub–Slavík (H–S). Jak Nechanský tak i Wahl se ale stali oběťmi provokace náčelníka kontrarozvědky. V srpnu 1949 StB zatkla jednoho z příslušníků skupiny H-S. Dne 30. srpna 1949 byl Jaromír Nechanský odeslán na dovolenou a 4. září 1949 byl zatčen a obviněn z velezrady, vyzvědačství a spolčení proti republice, za což byl dne 14. června 1950 odsouzen k trestu smrti, ztrátě hodnosti a vyznamenání. Veleslav Wahl byl zatčen počátkem září 1949 a dne 22. dubna 1950 byl odsouzen k trestu smrti. Nechanský i Wahl byli popraveni v pankrácké věznici dne 16. června 1950 v ranních hodinách. Na fasádě domu „Na krásné vyhlídce“ připomíná Veleslava Wahla pamětní deska z projektu Poslední adresa. [p 1]

Eliška Junková

Po smrti svého manžela finančníka, bankéře a československého automobilového závodníka Čeňka Junka se v roce 1928 přestěhovala Eliška Junková do bytu v podkroví domu „Na krásné vyhlídce“ (na adrese: Úvoz 156/13, Praha 1-Hradčany),[6] kde žila až do své smrti (do roku 1994). V roce 2000 byla odhalena na budově pamětní deska, na níž je ovšem chybně uveden rok, kdy začala v domě bydlet (1930 místo správného 1928).[7]

Fotogalerie

Odkazy

Poznámky

  1. Manželka Veleslava Wahla Taťána Wahlová–Růžičková si odpykala v komunistických věznicích trest v délce trvání 11 let.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Embassy of Sweden, Prague na anglické Wikipedii.

  1. O velvyslanectví [online]. swedenabroad.com [cit. 2017-09-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-08-14.
  2. RŮŽIČKA JOSEF [online]. Umístění: Praha 1, Úvoz 156/13, v chodníku: Stolpersteine CZ [cit. 2019-12-27]. Nápis: ZDE ŽIL / JUDR. JOSEF / RŮŽIČKA, NAR. 1889 / ZAVRAŽDĚN 1942 / V MAUTHAUSENU. Dostupné online.
  3. EXNER, Oskar. Další Stolperstein najdete u švédského velvyslanectví [online]. www.praha.eu, 2015-01-27 [cit. 2019-12-27]. Dostupné online.
  4. BURDOVÁ, Václava. Josef Růžička: tajný hrdina, který za války zachraňoval Židy [online]. pražský deník CZ, 2016-08-09 [cit. 2019-12-27]. Josef Růžička; narodil se 13. července 1889; pracoval jako právník a panamský konzul; v letech 1938 a 1939 vydal přes 1500 víz českým, rakouským a německým Židům a řadě z nich tak pomohl uniknout před válkou; sám zemřel v koncentračním táboře Mauthausen 23. května 1942; Kateřina Ebelová (*1955) je výtvarnice a vnučka JUDr. Josefa Růžičky (vede galerii Scarabeus na Letné; založila kavárnu Alchymista). Dostupné online.
  5. ČECH, Nikola. Útěky z Protektorátu: Josef Růžička pomohl stovkám lidí, než jej zavraždili nacisté [online]. leva perspektiva CZ, 2016-07-01 [cit. 2019-12-27]. Dostupné online.
  6. Z metropole 27. března 2010 [online]. ČT 24, 2010-03-27 [cit. 2010-09-28]. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
  7. PŘÍPLATOVÁ, Karolína. ROZHLEDNÍK: O dámském klubu a tak trochu i o Elišce Junkové. Neviditelný pes [online]. 2008-06-09 [cit. 2010-09-28]. Dostupné online.

Související články

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.