Štěpánov nad Svratkou
Štěpánov nad Svratkou (do roku 1951 jen Štěpánov,[3] německy Stiepanau) je městys v okrese Žďár nad Sázavou v Kraji Vysočina. Obcí protéká řeka Svratka, do které se zde vlévá říčka Hodonínka. Žije zde 705[1] obyvatel.
Štěpánov nad Svratkou | |
---|---|
Pohled na městys od severu | |
znakvlajka | |
Lokalita | |
Status | městys |
LAU 2 (obec) | CZ0635 596884 |
Pověřená obec a obec s rozšířenou působností | Bystřice nad Pernštejnem |
Okres (LAU 1) | Žďár nad Sázavou (CZ0635) |
Kraj (NUTS 3) | Vysočina (CZ063) |
Historická země | Morava |
Zeměpisné souřadnice | 49°30′17″ s. š., 16°20′21″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 705 (2022)[1] |
Rozloha | 10,85 km² |
Nadmořská výška | 346 m n. m. |
PSČ | 592 63, 593 01 |
Počet domů | 294 (2021)[2] |
Počet částí obce | 2 |
Počet k. ú. | 4 |
Počet ZSJ | 4 |
Kontakt | |
Adresa úřadu městyse | Štěpánov nad Svratkou 23 592 63 Štěpánov nad Svratkou [email protected] |
Starosta | PaedDr. Šárka Kunčíková |
Oficiální web: www | |
Štěpánov nad Svratkou | |
Další údaje | |
Kód obce | 596884 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Název
Co se týká názvu obce, existují tři teorie. Podle první tu rostl velký počet jabloní neboli štěpů, podle druhé je název odvozen od jména loupeživého rytíře Štěpána sídlícího na Hradisku. Podle třetí verze – nejpravděpodobnější – byl název odvozen snad od jména Štěpána z Medlova, jehož přítomnost zde souvisela snad se správou zeměpanských stříbrných dolů.
Historie
Štěpánov založil Štěpán II. z Medlova (uváděný v pramenech v letech 1234–1256) zřejmě v 1. polovině 13. století. Na listině olomouckého biskupa Dětřicha pro doubravický klášter z 15. února 1285 je podepsán i farář Heřman ze Štěpánova. Roku 1348 patřil zubštejnskému panství, v roce 1360 k hradu Pyšolci a během 15. století přešel k Pernštejnu. V roce 1483 tvořil zvláštní část panství právě Štěpánov a vesničky Olešnička, Vrtěžíř, Kozlov, Lesoňovice, Koroužné a Švařec. V roce 1544 patřil ke štěpánovské rychtě Borovec, dále Čtyři dvory, Vrtěžíř, Lesoňovice, Koroužné, Švařec a Kobylnice (Nivsko). S označením městečko se u Štěpánova poprvé setkáváme v roce 1551 v pernštejnských sirotčích registrech, povýšen byl ale až v letech 1561–1584. V roce 1598 byla robota změněna na plat.
Štěpánov se postupně stává průmyslovým centrem panství. Od 13. století se zde těžilo stříbro, měď a železná ruda. V 18. století se s dolováním přestalo, i když v letech 1916–1919 se provedly neúspěšné pokusy o znovuobnovení těžby v místních dolech. Střediskem železářství se staly obce Borovec a Olešnička, které se Štěpánovem zcela splynuly. Celkem zde stávali tři vysoké pece (1720–1760; 1761–?; 1862–?). Železářství v Olešničce navázalo v 18. století na starší rozsáhlý hutní komplex, doložený od první poloviny 17. století do prvních let následujícího století v Nedvědici. Roku 1876 byla vysoká pec odstavena a v roce 1952 zbořena. V roce 1814 byl ve Štěpánově vyroben první provozuschopný parní stroj v habsburské monarchii.
Od roku 2010 je starostkou obce PaedDr. Šárka Kunčíková. Dne 24. ledna 2014 byl obci vrácen status městyse.[4]
Obyvatelstvo
Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2006 | 2014 |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Počet obyvatel | 1 203 | 1 079 | 1 094 | 1 093 | 1 113 | 1 042 | 1 038 | 819 | 879 | 877 | 772 | 756 | 712 | 701 | 711 |
Školství
- Základní škola a Mateřská škola Štěpánov nad Svratkou
Pamětihodnosti
- Kostel sv. Petra a Pavla s pozdně románským jádrem (okénko v kněžišti), přestavěný barokně a upravený po požáru z roku 1917. Po přestavbě má kostel i kubistické prvky; vysvěcen byl 1924.[6]
- Socha svatého Jana Nepomuckého na návsi
- Kříž
- Fara
Osobnosti
- doc. RNDr. Josip Kleczek, DrSc. – astronom
- MUDr. Antonín Hamsík – akademik, prosefor lékařské chemie
- Antonín Krejčí – autor sokolských publikací a příruček
- Marie Alfonsa Špačková – spisovatelka
- Antonie Říhová – koncertní a rozhlasová pěvkyně
- Bohumír Halouzka – hudební skladatel, žák J.B.Foerstra
- RNDr. Adolf Polák – geolog, mineralog
- pplk. Adolf Jurman – odbojář, navigátor a pobočník velitele 311. bombardovací perutě RAF
- Jaromíra Knoblochová – akademická malířka, ilustrátorka
- Jiří Štourač – akademický malíř, ilustrátor
Členění obce
Štěpánov nad Svratkou se skládá ze dvou částí, které leží na čtyřech katastrálních územích:[7][8]
Zajímavosti
Raritou Štěpánova nad Svratkou jsou názvy ulic a částí. Sice se nejedná o názvy oficiální, ale místní jim jinak neřeknou. Cestu tak lze zahájit na Šumavě, pokračovat přes Slovensko, Balkán až na Tahiti.[zdroj?!]
U Hamru (dříve zde stával borovecký hamr – odtud název) v roce 1936 stávala první sauna v republice.[zdroj?!]
V okolí Štěpánova se natáčel seriál Četnické humoresky a americký film Můj obr.
Fotogalerie
- Kostel svatého Petra a Pavla
- Obecní úřad
- Fara
- Kříž u fary
- Socha svatého Jana Nepomuckého
- Památník padlým ve světových válkách
- Kříž u hřiště
Reference
- Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
- Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 - otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
- Vyhláška ministra vnitra č. 16/1952 Sb., o změnách úředních názvů míst v roce 1951. Dostupné online.
- Rozhodnutí č. 7 předsedy Poslanecké sněmovny k stanovení obce Štěpánov nad Svratkou městysem, Jan Hamáček, 24. ledna 2014
- Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 604–605.
- Památky v obci. www.stepanovnadsvratkou.cz [online]. [cit. 2013-10-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-09-24.
- Územně identifikační registr ČR – Části obcí Štěpánov nad Svratkou. www.uir.cz [online]. [cit. 2013-07-25]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-05-13.
- Územně identifikační registr ČR – Katastrální území Štěpánov nad Svratkou. www.uir.cz [online]. [cit. 2013-07-25]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-04-10.
Související články
Literatura
- J. Sadílek, Kostel sv. Petra a Pavla ve Štěpánově nad Svratkou. Tři příspěvky k poznání historické architektury Bystřicka. Vlastivědný sborník Bystřicka I. Bystřice nad Pernštejnem 2012, s. 25–33.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Štěpánov nad Svratkou na Wikimedia Commons
- Encyklopedické heslo Štěpánov v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
- Štěpánov nad Svratkou v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)