Španovští z Lisova
Španovští z Lisova byli český vladycký rod pocházející z vesnic Lisov a Spáňov na Domažlicku. Kvůli stejnosti erbu je pravděpodobné, že byli stejného původu jako páni z Roupova.
| Španovští z Lisova | |
|---|---|
| Země |  České království |
| Tituly | vladykové |
| Konec vlády | 17. století |
| Větve rodu | páni z Roupova (?) |
Historie
První ověřitelným předkem rodu se stal hejtman vojska krále Matyáše, Mikuláš, které poté sloužil Rožmberkům. Zakoupil Želeč a několik vsí u Příbenic. Jeho syn Oldřich působil jako bechyňský hejtman a získal Pacov. Zplodil pět synů.
Jeden z nich, Erazim, se usadil v Dolních Rakousích, Jáchym povýšil do panského stavu, další dva nebyli ničím výjimeční.
Poslední syn, Michal († 1601[1]) byl nejvzdělanějších a nejlepších hospodářem z bratrů. Svoji pětinu dědictví rozmnožil, když koupil Mladou Vožici, Miličín, část Přeštice a zámek Šelmberk. Stal se podkomořím věnných měst, královským radou a nejvyšším písařem. Stál před zemským soudem, kde vysvětloval, proč ukryl pod svůj plášť královské žezlo a utekl z pohřebního průvodu císaře Maxmiliána v Praze roku 1577. Měla to zavinit panika, která tehdy panovala, avšak Michal měl dost práce, aby svůj nedůstojný útěk obhájil.
Počátkem 17. století prodali zděděný majetek a zadlužovali se. V 17. století rod prakticky zmizel, snad pouze ve Slezsku žila v 19. století jedna zchudlá větev rodu.
Erb
Ve znaku nosili kolmý černý pruh (tzv. kůl) ve stříbrném poli.
Příbuzenstvo
Spojili se s Bruntálskými z Vrbna, Švihovskými z Rýzmberka či Kořenskými z Terešova.
Odkazy
Reference
- Národní archiv, Stará manipulace, sign. 139/24.
Literatura
- HALADA, Jan. Lexikon české šlechty. Praha: AKROPOLIS, 1992. ISBN 80-901020-3-4. Kapitola Španovští z Lisova, s. 155–156.