Plesná (okres Cheb)

Plesná (německy Fleißen) je město v okrese Cheb. Žije zde přibližně 1 900[1] obyvatel.

Plesná
Pohled od severozápadu
znakvlajka
Lokalita
Statusměsto
LAU 2 (obec)CZ0411 554740
Pověřená obec a obec s rozšířenou působnostíCheb
Okres (LAU 1)Cheb (CZ0411)
Kraj (NUTS 3)Karlovarský (CZ041)
Historická zeměČechy
Zeměpisné souřadnice50°13′15″ s. š., 12°20′48″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel1 904 (2022)[1]
Rozloha19,26 km²
Nadmořská výška499 m n. m.
PSČ351 35
Počet domů512 (2021)[2]
Počet částí obce4
Počet k. ú.5
Počet ZSJ5
Kontakt
Adresa městského úřaduMěstský úřad Plesná
5. května
351 35 Plesná
[email protected]
StarostaPetr Schaller
Oficiální web: www.mestoplesna.cz
Plesná
Další údaje
Kód obce554740
Geodata (OSM)OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

První písemná zmínka o městě pochází z roku 1185, kdy je ves zmiňována jako vlastnictví Waldsasského kláštera.[3] V roce 1429 byla ves vypálena husitskými vojsky včetně dřevěného kostela svatého Jiří, který je zde připomínán již k roku 1400 (snad jako filiální). Po reformaci byla obec evangelického vyznání a po bitvě na Bílé hoře, resp. po Vestfálském míru, bylo vsi Plesná jako jediné v Českém království (s výjimkou Ašska) dovoleno zůstat evangelická. Obyvatelé však nesměli mít vlastní kostel ani faráře. V roce 1550 jim bylo dovoleno mít evangelickou školu. Museli tedy navštěvovat bohoslužby v nedalekém saském Bad Brambachu, a to až do roku 1834, kdy v Plesné vznikl samostatný sbor (již v roce 1782 bylo Plesné dovoleno mít vlastního faráře). Katolické obyvatelstvo Plesné mělo snad k dispozici dřevěnou kapli, či menší barokní kostelík, který stál na místě dnešního empírového kostela Neposkvrněného početí Panny Marie. Evangelíci měli nejprve provizorní dřevěnou modlitebnu, později s dřevěnou věží. Roku 1846 bylo rozhodnuto o stavbě zděného kostela. Stavba probíhala v letech 1847–1849 a byla jako první financována evangelickým spolkem Gustav Adolf. Nový katolický kostel v empírovém slohu byl konsekrován ve stejný rok, jako kostel evangelický. Je však menší a mnohem více strohý, než evangelický kostel, který je postaven v tehdy novém, módním neorenesančím slohu na návrší nad náměstím. Katolická obec v Plesné se osamostatnila až roku 1898, kdy zde byla vytvořena vlastní farnost odtržením od farnosti v Křižovatce. V budově fary z roku 1835 byla původně škola a později fara. Tato katolická škola vedla kroniku od roku 1787.[4]

V druhé polovině 19. století bylo postaveno v Plesné mnoho továren specializujících se především na textilní průmysl. Nedílnou součástí však stále byla výroba hudebních nástrojů. Plesná byla až v roce 1900 povýšena z vesnice na městys.[4]

Přírodní poměry

Vlastní město Plesná se nachází ve Smrčinách při hranici s Chebskou pánví, východní část území však již v Chebské pánvi.[5] Městem protéká říčka Plesná, při západním okraji města pramení Lužní potok.[6]

V okolí Plesné vyvěrá skupina minerálních pramenů. Ještě v roce 1956 zde hydrogeologové evidovali třináct vývěrů o dvacet let později pouhých pět. Zánik způsobili především meliorační práce. Vydatný pramen s místním pojmenováním Plesenská kyselka vyvěrá severovýchodně od Plesné při pravém břehu potoka Rokytník.[7] Dne 13. června 2016 byl výzkumnou skupinou Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze nalezen jižně od Plesné a ve dnech 1.–5. června 2017 upraven radioaktivní pramen Radonka – pramen Břetislav, pojmenovaný po významném hydrogeologovi RNDr. Břetislavovi Vylitovi.[8] Jedná se o nejradioaktivnější povrchový vývěr v Česku. Vývěr vykazuje radioaktivitu 13 000 Bq na litr.[9] Z hlubině zachycených zdrojů ho předstihuje pouze jáchymovský pramen Agricola s radioaktivitou 20 kBq na litr.[8]

Místní části

Obyvatelstvo

Při sčítání lidu v roce 1930 zde žilo 2878 obyvatel, z nichž bylo 54 Čechoslováků, 2690 Němců, jeden jiné národnosti a 133 cizinců. K římskokatolické církvi se hlásilo 1516 obyvatel, k evangelické církvi 1265 obyvatel, jeden k československé církvi, jeden izraelské církvi, dva k jiné církvi a 93 bylo bez vyznání.[10]

Vývoj počtu obyvatel a domů Plesné (bez místních částí)[11]
Rok18691880189019001910192119301950196119701980199120012011
Počet obyvatel 1 5821 6581 7612 1852 4772 3822 8781 0951 1261 3341 3461 2011 4901 494
Počet domů 201222236272333384538563362373364386396439
Vývoj počtu obyvatel a domů Plesné (včetně místních částí)[11]
Rok18691880189019001910192119301950196119701980199120012011
Počet obyvatel 2 9073 0403 2393 8614 7254 4165 4252 1261 9962 0141 8831 6921 9822 021
Počet domů 341367390429503558742749445420412432448490

Pamětihodnosti

  • Asi dva kilometry jižně od města se nacházejí nevelké pozůstatky zaniklého hradu Neuhaus. Bývá ztotožňován se sídlem ministeriálů v Plesné zmiňovaném již v roce 1197, ale podle rozboru historických pramenů se jedná o jiné, dosud nedatované sídlo neznámého stavebníka.[3][12]
  • Krucifix
  • Kostel Neposkvrněného početí Panny Marie: je římskokatolický kostel postavený roku 1849 výraznou přestavbou staršího, barokního kostela z 18. století. Kostel je postaven v empírovém slohu. V interiéru je pozdně barokní oltář a dva boční oltáře z 19. století. V Plesné je dřevěný katolický kostel zmiňován již k roku 1400 se zasvěcením svatému Jiří. V současné době se zde pravidelně konají každou neděli mše svaté.
  • Evangelický kostel: je postavený ve stejném roce jako katolický, tj. v roce 1849. Byl prvním kostelem, který financoval evangelický spolek Gustav Adolf. Byl zde také od roku 1834 první samostatný evangelický sbor na Chebsku. Jedná se o typický luteránský kostel s dvoupatrovými galeriemi do tvaru písmene U. Interiér se dochoval v původní podobě včetně varhan a pseudorenesančního oltáře s obrazy Krista na Hoře olivetské a Poslední večeře. Kostel je ve špatném stavu zapříčiněném dlouhodobým neužíváním.

Osobnosti

Narodili se zde:

Galerie

Reference

  1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 - otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  3. DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Praha: Libri, 2002. 736 s. ISBN 80-7277-003-9. Heslo Neuhaus, s. 377–378.
  4. Historie města [online]. Město Plesná [cit. 2022-04-21]. Dostupné online.
  5. Geomorfologická mapa území [online]. geoportal.gov.cz [cit. 2022-04-21]. Dostupné online.
  6. Seznam.cz. Turistická mapa [online]. Mapy.cz [cit. 2022-04-21]. Dostupné online.
  7. JANOŠKA, Martin. Minerální prameny v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. 1. vyd. Praha: Academia, 2011. 495 s. ISBN 978-80-200-1841-0. S. 326–327.
  8. Radonka – pramen Břetislav [online]. estudanky.cz [cit. 2022-04-21]. Dostupné online.
  9. Prameny u Plesné chutnají obyčejně, jsou ale nejvíc radioaktivní v Česku. iDnes.cz [online]. 2017-09-18 [cit. 2018-06-18]. Dostupné online.
  10. Statistický lexikon obcí v Republice Československé [online]. Praha: Státní úřad statistický, 1934. S. 97. Dostupné online.
  11. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 Okres Cheb. Praha: Český statistický úřad, 2015. 20 s. Dostupné online. S. 11.
  12. DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů: Dodatky 4. Praha: Libri, 2011. 164 s. ISBN 978-80-7277-489-0. Heslo Neuhaus, s. 75–76.
  13. Todesfall. Egerer Zeitung. 1898-03-12, roč. 52, čís. 21, s. 4. Dostupné online [cit. 2019-11-02].
  14. LIŠKOVÁ, Marie. Slovník představitelů zemské samosprávy v Čechách 1861–1913. Praha: Státní ústřední archiv, 1994. 379 s. ISBN 80-205-0318-8. S. 163.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.