Plesná (okres Cheb)
Plesná (německy Fleißen) je město v okrese Cheb. Žije zde přibližně 1 900[1] obyvatel.
Plesná | |
---|---|
Pohled od severozápadu | |
znakvlajka | |
Lokalita | |
Status | město |
LAU 2 (obec) | CZ0411 554740 |
Pověřená obec a obec s rozšířenou působností | Cheb |
Okres (LAU 1) | Cheb (CZ0411) |
Kraj (NUTS 3) | Karlovarský (CZ041) |
Historická země | Čechy |
Zeměpisné souřadnice | 50°13′15″ s. š., 12°20′48″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 1 904 (2022)[1] |
Rozloha | 19,26 km² |
Nadmořská výška | 499 m n. m. |
PSČ | 351 35 |
Počet domů | 512 (2021)[2] |
Počet částí obce | 4 |
Počet k. ú. | 5 |
Počet ZSJ | 5 |
Kontakt | |
Adresa městského úřadu | Městský úřad Plesná 5. května 351 35 Plesná [email protected] |
Starosta | Petr Schaller |
Oficiální web: www | |
Plesná | |
Další údaje | |
Kód obce | 554740 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Historie
První písemná zmínka o městě pochází z roku 1185, kdy je ves zmiňována jako vlastnictví Waldsasského kláštera.[3] V roce 1429 byla ves vypálena husitskými vojsky včetně dřevěného kostela svatého Jiří, který je zde připomínán již k roku 1400 (snad jako filiální). Po reformaci byla obec evangelického vyznání a po bitvě na Bílé hoře, resp. po Vestfálském míru, bylo vsi Plesná jako jediné v Českém království (s výjimkou Ašska) dovoleno zůstat evangelická. Obyvatelé však nesměli mít vlastní kostel ani faráře. V roce 1550 jim bylo dovoleno mít evangelickou školu. Museli tedy navštěvovat bohoslužby v nedalekém saském Bad Brambachu, a to až do roku 1834, kdy v Plesné vznikl samostatný sbor (již v roce 1782 bylo Plesné dovoleno mít vlastního faráře). Katolické obyvatelstvo Plesné mělo snad k dispozici dřevěnou kapli, či menší barokní kostelík, který stál na místě dnešního empírového kostela Neposkvrněného početí Panny Marie. Evangelíci měli nejprve provizorní dřevěnou modlitebnu, později s dřevěnou věží. Roku 1846 bylo rozhodnuto o stavbě zděného kostela. Stavba probíhala v letech 1847–1849 a byla jako první financována evangelickým spolkem Gustav Adolf. Nový katolický kostel v empírovém slohu byl konsekrován ve stejný rok, jako kostel evangelický. Je však menší a mnohem více strohý, než evangelický kostel, který je postaven v tehdy novém, módním neorenesančím slohu na návrší nad náměstím. Katolická obec v Plesné se osamostatnila až roku 1898, kdy zde byla vytvořena vlastní farnost odtržením od farnosti v Křižovatce. V budově fary z roku 1835 byla původně škola a později fara. Tato katolická škola vedla kroniku od roku 1787.[4]
V druhé polovině 19. století bylo postaveno v Plesné mnoho továren specializujících se především na textilní průmysl. Nedílnou součástí však stále byla výroba hudebních nástrojů. Plesná byla až v roce 1900 povýšena z vesnice na městys.[4]
Přírodní poměry
Vlastní město Plesná se nachází ve Smrčinách při hranici s Chebskou pánví, východní část území však již v Chebské pánvi.[5] Městem protéká říčka Plesná, při západním okraji města pramení Lužní potok.[6]
V okolí Plesné vyvěrá skupina minerálních pramenů. Ještě v roce 1956 zde hydrogeologové evidovali třináct vývěrů o dvacet let později pouhých pět. Zánik způsobili především meliorační práce. Vydatný pramen s místním pojmenováním Plesenská kyselka vyvěrá severovýchodně od Plesné při pravém břehu potoka Rokytník.[7] Dne 13. června 2016 byl výzkumnou skupinou Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze nalezen jižně od Plesné a ve dnech 1.–5. června 2017 upraven radioaktivní pramen Radonka – pramen Břetislav, pojmenovaný po významném hydrogeologovi RNDr. Břetislavovi Vylitovi.[8] Jedná se o nejradioaktivnější povrchový vývěr v Česku. Vývěr vykazuje radioaktivitu 13 000 Bq na litr.[9] Z hlubině zachycených zdrojů ho předstihuje pouze jáchymovský pramen Agricola s radioaktivitou 20 kBq na litr.[8]
Místní části
Obyvatelstvo
Při sčítání lidu v roce 1930 zde žilo 2878 obyvatel, z nichž bylo 54 Čechoslováků, 2690 Němců, jeden jiné národnosti a 133 cizinců. K římskokatolické církvi se hlásilo 1516 obyvatel, k evangelické církvi 1265 obyvatel, jeden k československé církvi, jeden izraelské církvi, dva k jiné církvi a 93 bylo bez vyznání.[10]
Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Počet obyvatel | 1 582 | 1 658 | 1 761 | 2 185 | 2 477 | 2 382 | 2 878 | 1 095 | 1 126 | 1 334 | 1 346 | 1 201 | 1 490 | 1 494 |
Počet domů | 201 | 222 | 236 | 272 | 333 | 384 | 538 | 563 | 362 | 373 | 364 | 386 | 396 | 439 |
Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Počet obyvatel | 2 907 | 3 040 | 3 239 | 3 861 | 4 725 | 4 416 | 5 425 | 2 126 | 1 996 | 2 014 | 1 883 | 1 692 | 1 982 | 2 021 |
Počet domů | 341 | 367 | 390 | 429 | 503 | 558 | 742 | 749 | 445 | 420 | 412 | 432 | 448 | 490 |
Pamětihodnosti
- Asi dva kilometry jižně od města se nacházejí nevelké pozůstatky zaniklého hradu Neuhaus. Bývá ztotožňován se sídlem ministeriálů v Plesné zmiňovaném již v roce 1197, ale podle rozboru historických pramenů se jedná o jiné, dosud nedatované sídlo neznámého stavebníka.[3][12]
- Krucifix
- Kostel Neposkvrněného početí Panny Marie: je římskokatolický kostel postavený roku 1849 výraznou přestavbou staršího, barokního kostela z 18. století. Kostel je postaven v empírovém slohu. V interiéru je pozdně barokní oltář a dva boční oltáře z 19. století. V Plesné je dřevěný katolický kostel zmiňován již k roku 1400 se zasvěcením svatému Jiří. V současné době se zde pravidelně konají každou neděli mše svaté.
- Evangelický kostel: je postavený ve stejném roce jako katolický, tj. v roce 1849. Byl prvním kostelem, který financoval evangelický spolek Gustav Adolf. Byl zde také od roku 1834 první samostatný evangelický sbor na Chebsku. Jedná se o typický luteránský kostel s dvoupatrovými galeriemi do tvaru písmene U. Interiér se dochoval v původní podobě včetně varhan a pseudorenesančního oltáře s obrazy Krista na Hoře olivetské a Poslední večeře. Kostel je ve špatném stavu zapříčiněném dlouhodobým neužíváním.
Osobnosti
Narodili se zde:
- Laurenz Hafenrichter (1822–1898), katolický kněz, středoškolský profesor a poslanec, činný převážně v Praze[13]
- Johann Krumbholz (1828–1883), sudetoněmecký podnikatel a politik[14]
Galerie
- Náměstí Svobody s kulturním a informačním centrem
- Kostel Neposkvrněného početí Panny Marie
- Evangelický kostel
- Stará pošta
- Dům s hrázděným štítem v Celní ulici
- Soubor smírčích křížů
- Řeka Plesná v Plesné
Reference
- Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
- Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 - otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
- DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Praha: Libri, 2002. 736 s. ISBN 80-7277-003-9. Heslo Neuhaus, s. 377–378.
- Historie města [online]. Město Plesná [cit. 2022-04-21]. Dostupné online.
- Geomorfologická mapa území [online]. geoportal.gov.cz [cit. 2022-04-21]. Dostupné online.
- Seznam.cz. Turistická mapa [online]. Mapy.cz [cit. 2022-04-21]. Dostupné online.
- JANOŠKA, Martin. Minerální prameny v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. 1. vyd. Praha: Academia, 2011. 495 s. ISBN 978-80-200-1841-0. S. 326–327.
- Radonka – pramen Břetislav [online]. estudanky.cz [cit. 2022-04-21]. Dostupné online.
- Prameny u Plesné chutnají obyčejně, jsou ale nejvíc radioaktivní v Česku. iDnes.cz [online]. 2017-09-18 [cit. 2018-06-18]. Dostupné online.
- Statistický lexikon obcí v Republice Československé [online]. Praha: Státní úřad statistický, 1934. S. 97. Dostupné online.
- Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 Okres Cheb. Praha: Český statistický úřad, 2015. 20 s. Dostupné online. S. 11.
- DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů: Dodatky 4. Praha: Libri, 2011. 164 s. ISBN 978-80-7277-489-0. Heslo Neuhaus, s. 75–76.
- Todesfall. Egerer Zeitung. 1898-03-12, roč. 52, čís. 21, s. 4. Dostupné online [cit. 2019-11-02].
- LIŠKOVÁ, Marie. Slovník představitelů zemské samosprávy v Čechách 1861–1913. Praha: Státní ústřední archiv, 1994. 379 s. ISBN 80-205-0318-8. S. 163.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Plesná na Wikimedia Commons
- Plesná v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)