Šlapanov

Šlapanov je obec v okrese Havlíčkův Brod v Kraji Vysočina. Žije zde 800[1] obyvatel. Obcí protéká říčka Šlapanka.

Šlapanov
Kostel sv. Petra a Pavla
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
LAU 2 (obec)CZ0631 569585
Pověřená obec a obec s rozšířenou působnostíHavlíčkův Brod
Okres (LAU 1)Havlíčkův Brod (CZ0631)
Kraj (NUTS 3)Vysočina (CZ063)
Historická zeměČechy
Zeměpisné souřadnice49°32′33″ s. š., 15°39′28″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel800 (2022)[1]
Rozloha15,99 km²
Nadmořská výška457 m n. m.
PSČ582 51
Počet domů272 (2021)[2]
Počet částí obce3
Počet k. ú.3
Počet ZSJ3
Kontakt
Adresa obecního úřaduŠlapanov 40
582 51 Šlapanov
[email protected]
StarostaVeronika Vyšinská
Oficiální web: www.slapanov.cz
Šlapanov
Další údaje
Kód obce569585
Geodata (OSM)OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1257, kdy patřila mezi jednu ze čtyř hornických vsí Lichtenburků, ze zápisu o desátkovém darování Smila z Lichtenburka.[3] V roce 1278 byl vyjmut z horní pravomoci města Brodu. Díky nalezištím stříbra se ze Šlapanova stalo prosperující městečko, avšak úpadek těžby znamenal i úpadek osídlení. Do poloviny 14. století dolování pokračovalo za podpory německobrodského nákladníka Thunlina, avšak obec se zmenšovala až tak, že opět byla řazena pouze mezi vsi. V držení pánů z Lichtenburka a pánů z Lipé zůstal Šlapanov až do konce 13. století,, roku 1351 Šlapanov vlastnil měšťan Thunlin z Brodu, v roce 1413 se stal majitelem Jan z Pacova a Batelova, v roce 1455 jeho syn Havel.[3] Od roku 1496 se obec stala součástí polenského panství.[4] V letech 1548 - 1727 byla v majetku Německého Brodu, poté byla obec převedena pod střítežské panství.[3] Roku 1874 zde místní občané založili Sbor dobrovolných hasičů.

V letech 1869-1880 spadala obec pod okres Polná, v letech 1880 patří pod okres Německý Brod (později Havlíčkův).[5] Od roku 1961 Šlapanov spravuje jako místní část Šachotín.[6] Německé obyvatelstvo bylo po roce 1945 na základě Benešových dekretů odsunuto a německý název vesnice Schlappenz změnili na současný Šlapanov.[3]

Přírodní poměry

Rozkládá se v Hornosázavské pahorkatině. Vsí protéká řeka Šlapanka, do níž se v katastru Šlapanova vlévají Pozovický a Šachotinský potok. Směrem na jihozápad od obce je odkryv biotitických migmatitů.[3]

Obyvatelstvo

Podle sčítání 1921 zde žilo v 77 domech 545 obyvatel, z nichž bylo 289 žen. 90 obyvatel se hlásilo k československé národnosti, 441 k německé. Žilo zde 542 římských katolíků a 3 příslušníci Církve československé husitské.[7]

Vývoj počtu obyvatel Šlapanova[8]
Rok 1850 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2006 2014
Počet obyvatel 403 687 711 736 729 750 788 857 801 855 897 830 811 797 758 800
Vývoj počtu obyvatel místní části Šlapanov[8]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001
Počet obyvatel 439 472 498 487 513 545 621 649 689 730 677 702 683

Místní části

Katastrální území obce čítá 1598 ha, z toho 864 ha patří Šlapanovu, 275 ha místní části Kněžská a 459 ha Šachotínu.[3]

Správa obce

Starosty či předsedy MNV od roku 1945 postupně byli:

  • František Tichý (8. 5. 1945 – 3. 6. 1945), jako správce
  • Josef Kaválek (4. 6. 1946 – 25. 5. 1946)
  • Josef Kaválek (26. 5.1946 – 20. 4. 1947)
  • Bedřich Šotola (30. 4. 1947 – 14. 11. 1947)
  • Josef Kuna (15. 11. 1949 – 1951)
  • Josef Lukeš (1951 – 1952)
  • Jaroslav Kutlvašr (1952 – 1957)
  • František Růžička (červen 1957 – červen 1964)
  • Bohuš Kruntorád (14. 6. 1964 – 1969)
  • Bohuslav Pavlíček (1969 – 1971)
  • Bohumil Pospíchal (1971 – 1978)
  • Antonín Vala (21. 5. 1979 – 10.10.1985)
  • Jan Wasserbauer (11.10.1985 – 22. 3. 1993)
  • Jaroslav Pospíchal (23. 3. 1993 – 3. 11. 2006)
  • František Škorpík (od 4. 11. 2006 - 2.11.2014)
  • Ing. Josef Pavlíček (od 3.11.2014- 31.10.2018)
  • Veronika Vyšinská (od 31.10.2018 - )

Společnost

Obec zřizuje Základní školu a Mateřskou školu Šlapanov. Obecní úřad vydává měsíčník Šlapanovský občasník.

Hospodářství a doprava

Nachází se zde zdravotní středisko, 3 obchody se smíšeným zbožím, 2 hostince a úřadovna České pošty, která tu sídlí od roku 1877. Šlapanov a Šachotín jsou plynofikovány. Funguje zde kabelová televize.

Leží podél silnice II. třídy č. 350 z Jihlavy do Přibyslavi. Do Polné, ležící 12 km jihovýchodně, a Havlíčkova Brodu, který se nachází 10 km směrem na severozápad, vedou silnice III. třídy. Od Přibyslavi leží obec 8 km jihozápadně.

Obcí prochází od roku 1871 železniční trať z Havlíčkova Brodu do Jihlavy, vybudovaná jako úsek Rakouské severozápadní dráhy, s železniční stanicí Šlapanov.

Pamětihodnosti

Rodáci

Reference

  1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 - otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  3. PRCHAL, Jan. Vítejte u nás. In: Mikroregion Polensko. Polná: Obce sdružené v Mikroregionu Polensko, 2003. ISBN 80-239-0141-9. Kapitola Šlapanov, s. 41–44. (česky)
  4. URBAN, Jan. Lichtenburkové. Vzestupy a pády jednoho panského rodu. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2003. S. 96.
  5. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. 1. vyd. Svazek 2. Praha: Český statistický úřad, 2006. 624 s. ISBN 80-250-1311-1. S. 519.
  6. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. 1. vyd. Svazek 2. Praha: Český statistický úřad, 2006. 624 s. ISBN 80-250-1311-1. S. 516.
  7. Statistický lexikon obcí v Republice československé 1921. Díl I. Země Česká. Praha: Orbis, 1924. 598 s. S. 72.
  8. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 editoři =. Svazek 1. [s.l.]: [s.n.] 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 558–559.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.