Šlapanov

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1257, kdy patřila mezi jednu ze čtyř hornických vsí Lichtenburků, ze zápisu o desátkovém darování Smila z Lichtenburka.[3] V roce 1278 byl vyjmut z horní pravomoci města Brodu. Díky nalezištím stříbra se ze Šlapanova stalo prosperující městečko, avšak úpadek těžby znamenal i úpadek osídlení. Do poloviny 14. století dolování pokračovalo za podpory německobrodského nákladníka Thunlina, avšak obec se zmenšovala až tak, že opět byla řazena pouze mezi vsi. V držení pánů z Lichtenburka a pánů z Lipé zůstal Šlapanov až do konce 13. století,, roku 1351 Šlapanov vlastnil měšťan Thunlin z Brodu, v roce 1413 se stal majitelem Jan z Pacova a Batelova, v roce 1455 jeho syn Havel.[3] Od roku 1496 se obec stala součástí polenského panství.[4] V letech 1548 - 1727 byla v majetku Německého Brodu, poté byla obec převedena pod střítežské panství.[3] Roku 1874 zde místní občané založili Sbor dobrovolných hasičů.

V letech 1869-1880 spadala obec pod okres Polná, v letech 1880 patří pod okres Německý Brod (později Havlíčkův).[5] Od roku 1961 Šlapanov spravuje jako místní část Šachotín.[6] Německé obyvatelstvo bylo po roce 1945 na základě Benešových dekretů odsunuto a německý název vesnice Schlappenz změnili na současný Šlapanov.[3]

Rozkládá se v Hornosázavské pahorkatině. Vsí protéká řeka Šlapanka, do níž se v katastru Šlapanova vlévají Pozovický a Šachotinský potok. Směrem na jihozápad od obce je odkryv biotitických migmatitů.[3]

Podle sčítání 1921 zde žilo v 77 domech 545 obyvatel, z nichž bylo 289 žen. 90 obyvatel se hlásilo k československé národnosti, 441 k německé. Žilo zde 542 římských katolíků a 3 příslušníci Církve československé husitské.[7]

Katastrální území obce čítá 1598 ha, z toho 864 ha patří Šlapanovu, 275 ha místní části Kněžská a 459 ha Šachotínu.[3]

Starosty či předsedy MNV od roku 1945 postupně byli:

• František Tichý (8. 5. 1945 – 3. 6. 1945), jako správce
• Josef Kaválek (4. 6. 1946 – 25. 5. 1946)
• Josef Kaválek (26. 5.1946 – 20. 4. 1947)
• Bedřich Šotola (30. 4. 1947 – 14. 11. 1947)
• Josef Kuna (15. 11. 1949 – 1951)
• Josef Lukeš (1951 – 1952)
• Jaroslav Kutlvašr (1952 – 1957)
• František Růžička (červen 1957 – červen 1964)
• Bohuš Kruntorád (14. 6. 1964 – 1969)
• Bohuslav Pavlíček (1969 – 1971)
• Bohumil Pospíchal (1971 – 1978)
• Antonín Vala (21. 5. 1979 – 10.10.1985)
• Jan Wasserbauer (11.10.1985 – 22. 3. 1993)
• Jaroslav Pospíchal (23. 3. 1993 – 3. 11. 2006)
• František Škorpík (od 4. 11. 2006 - 2.11.2014)
• Ing. Josef Pavlíček (od 3.11.2014- 31.10.2018)
• Veronika Vyšinská (od 31.10.2018 - )

Obec zřizuje Základní školu a Mateřskou školu Šlapanov. Obecní úřad vydává měsíčník Šlapanovský občasník.

Nachází se zde zdravotní středisko, 3 obchody se smíšeným zbožím, 2 hostince a úřadovna České pošty, která tu sídlí od roku 1877. Šlapanov a Šachotín jsou plynofikovány. Funguje zde kabelová televize.

Leží podél silnice II. třídy č. 350 z Jihlavy do Přibyslavi. Do Polné, ležící 12 km jihovýchodně, a Havlíčkova Brodu, který se nachází 10 km směrem na severozápad, vedou silnice III. třídy. Od Přibyslavi leží obec 8 km jihozápadně.

Obcí prochází od roku 1871 železniční trať z Havlíčkova Brodu do Jihlavy, vybudovaná jako úsek Rakouské severozápadní dráhy, s železniční stanicí Šlapanov.

• Kostel svatého Petra a Pavla
• Socha svatého Jana Nepomuckého - stojí na návsi, vybudována v barokním stylu v roce 1726[3]
• Kamenný kříž z roku 1851
• Kaple sv. Maří Magdalény - stojí severovýchodně od vsi, vznikla v roce 1865

• Docent Jiří Mašín (1923–1991) – historik a teoretik umění

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Šlapanov na Wikimedia Commons
• Encyklopedické heslo Šlapánov v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
• Šlapanov v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)